Státní dluh na konci třetího čtvrtletí vzrostl na 3,115 bilionu Kč

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286.474 korun. Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit ke konci září byl 180,7 miliardy korun. Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Za první tři čtvrtletí roku vydalo ministerstvo financí obligace v celkové jmenovité hodnotě 407,6 miliardy korun. Průměrný výnos prodaných státních dluhopisů byl 4,5 procenta, průměrná zbytková doba splatnosti činila 8,5 roku. Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 70 miliard korun. Zdroj: Shutterstock Státní dluh na konci třetího čtvrtletí vzrostl na 3,115 bilionu Kč Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286.474 korun. Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit ke konci září byl 180,7 miliardy korun. Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Za první tři čtvrtletí roku vydalo ministerstvo financí obligace v celkové jmenovité hodnotě 407,6 miliardy korun. Průměrný výnos prodaných státních dluhopisů byl 4,5 procenta, průměrná zbytková doba splatnosti činila 8,5 roku. Ze všech vydaných státních dluhopisů má 5,7 procenta splatnost kratší než jeden rok, 20 procent je splatných mezi jedním a třemi roky a 16,6 procenta mezi třemi a pěti lety. U zbývajících vydaných dluhopisů je splatnost vyšší než pět let. Dvě pětiny vydaných obligací drží české banky, zhruba 29 procent zahraniční investoři. Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 70 miliard korun. Zdroj: Canva