Summit EU a USA ve Washingtonu: Na co si dát pozor

Blížící se společný summit ve Washingtonu, který se má konat koncem tohoto týdne mezi nejvyššími představiteli Evropské unie a prezidentem Joe Bidenem, se vedle původní agendy obchodu, Ukrajiny a boje proti Číně ocitl v centru pozornosti obnoveného konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel se setkají s Bidenem, což bude první společný summit EU a USA po dvou letech. Očekávalo se, že se vedoucí představitelé budou zabývat náročnými obchodními otázkami souvisejícími s nadměrnou kapacitou a emisemi uhlíku. Nový, eskalující střet mezi Izraelem a Hamásem však vnesl do summitu další injekci naléhavosti. Prezident Biden má uprostřed nepokojů navštívit Izrael a poté se vydat zpět do Washingtonu, aby přijal von der Leyenovou a Michela – oba chtějí podpořit jednotnou frontu podpory Izraele a zároveň vyzvat premiéra Benjamina Netanjahua, aby zmírnil škody na civilním obyvatelstvu, neboť probíhají přípravy na pozemní útok na pásmo Gazy. Navzdory izraelské rovnici hodlají EU a USA jednat o několika zásadních otázkách s dlouhodobými důsledky. Zaprvé bude potvrzen závazek podporovat Ukrajinu a opatření proti vyhýbání se sankcím ze strany Ruska. Cílem je udržet ruskou agresi v popředí diskusí i v době, kdy se objevují další krize v celosvětovém měřítku. Diskuse se zaměří na schopnost Moskvy obcházet obchodní omezení uvalená USA a EU na technologie, na něž byly uvaleny sankce za jejich využití v ruské válce. Probíhat budou rovněž jednání o náznaku obcházení politiky omezování cen ropy. Na pořadu jednání budou rovněž zmrazená ruská aktiva a jejich potenciální využití při obnově Ukrajiny. Zadruhé budou vedoucí představitelé usilovat o sladění strategií proti Rusku a Číně prostřednictvím podpory obchodních dohod. Mezi očekávané výsledky summitu patří politická dohoda o oceli a hliníku, nazvaná Globální ujednání o udržitelné oceli a hliníku (GSA), a dohoda o kritických nerostných surovinách. Cílem GSA je řešit nadbytečné kapacity a emise uhlíku a zabránit obnovení miliardových částek z Trumpových cel a odvetných opatření EU. EU bude pokračovat v šetření netržních praktik, zejména v ekonomikách, jako je Čína, což může vést k novým clům. EU bude provádět části těchto dohod týkající se oceli s vysokým obsahem uhlíku prostřednictvím mechanismu úpravy uhlíkových hranic, zatímco USA mohou zavést další cla a iniciativy. Zatřetí bude realizován plán na sladění strategií s cílem omezit schopnost Číny získávat vyspělé vojenské technologie a zmírnit rizika závislosti v jejich příslušných dodavatelských řetězcích. To zahrnuje posílení mezinárodních vývozních kontrol a kontrolu příchozích a odchozích investic. V souvislosti s těmito strategiemi existují obavy z mírnějšího postoje některých členských států EU vůči Číně a z možné odvety Pekingu na iniciativy Bruselu a Washingtonu. V diskusích se pravděpodobně objeví i vyšetřování EU týkající se dotací na elektromobily vyráběné v Číně, které by se mohlo zaměřit i na společnost Tesla Inc. V neposlední řadě se na summitu uplatní také strategie boje proti dezinformacím. Rozšířená spolupráce v této oblasti se bude formovat prostřednictvím společného rámce založeného na společných zásadách boje proti manipulaci se zahraničními informacemi. Přes všechny tyto naléhavé diskuse bude ústředním bodem eskalace konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, přičemž spojenci podpoří právo Izraele bránit své občany a zároveň se zasadí o to, aby se zabránilo eskalaci v širší regionální konflikt. Přesto se teprve ukáže, zda bude společné prohlášení o podpoře závěrem jednání na summitu, nebo zda by summit mohl vést k dalším směrnicím či opatřením.