MF: Konsolidační balíček bude v letech 2024 až 2026 mírně zpomalovat HDP

Vládní konsolidační balíček bude v letech 2024 až 2026 mírně zpomalovat ekonomiku, tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) by se kvůli němu mělo v každém roce snížit o 0,3 procentního bodu. Dopad balíčku na inflaci bude nízký, v příštím roce ji zvýší o 0,1 procentního bodu. Uvádí to fiskální výhled, který zveřejnilo ministerstvo financí. Na oslabení ekonomického výkonu by měla působit zejména spotřeba domácností, u které balíček tempo růstu sníží o 0,3 procentního bodu, uvádí materiál. Důvodem bude zejména pokles příjmů domácností. "Dynamika příjmů spotřebitelů bude oslabena především v důsledku znovuzavedení nemocenského pojištění, zvýšení sazby daně z nemovitých věcí, nižšího objemu platů ve státní správě a navýšení odvodů OSVČ. Citelnější efekt tedy pocítí domácnosti vlastníků nemovitostí a částečně OSVČ a státní zaměstnanci," uvedlo ministerstvo financí. K poklesu spotřeby domácností přispějí podle dokumentu také změny daně z přidané hodnoty (DPH) a zvýšení spotřební daně z alkoholických nápojů a tabákových výrobků. "Úspora výdajů bude znatelnější u nízkopříjmových skupin a domácností důchodců. Dopady na konkrétní domácnosti budou záviset zejména na míře propsání změn sazeb daně z přidané hodnoty do koncových cen a skladbě spotřebního koše domácnosti," uvádí materiál. Dopad balíčku na inflaci by měl být podle fiskálního výhledu ministerstva jen nevýrazný. Zvýšení spotřebních daní a změny DPH by měly v úhrnu přispět k vyšší inflaci 0,3 procentního bodu, o dalšího 0,1 procentního bodu by ji měly zvýšit regulované ceny, jako například zdražení dálniční známky. Opačným směrem ale podle ministerstva bude působit tržní složka inflace, protože balíček snižuje příjmy domácností, a tím omezuje prostor pro růst cen. Velikost tohoto efektu ministerstvo odhaduje na minus 0,3 procentního bodu. Celkově by tak balíček měl v příštím roce zvýšit inflaci o 0,1 procentního bodu. Konsolidační balíček už schválily obě komory Parlamentu, čeká na podpis prezidenta. Opatření v něm obsažená by měla v letech 2024 a 2025 zlepšit saldo státního rozpočtu celkem o 150 miliard korun. Rodina Kellnerových včlení svůj majetek včetně PPF do holdingu Amalar Rodina zesnulého Petra Kellnera zakládá společnost Amalar Holding, do které se postupně včlení všechna rodinná aktiva. Cílem je zjednodušení vlastnické struktury, která bude plně pod kontrolou rodiny Kellnerových, řekl ČTK mluvčí rodiny Tomáš Perman. Novou společnost označuje jako superholding. Amalar bude podle něj koncentrovat aktiva a akciové podíly všech společností, které Kellnerovi vlastní, a to včetně skupiny PPF. Vznikl také poradní sbor rodiny, se kterým mohou jednatelky konzultovat správu rodinného majetku a potenciální strategické investice, v čele tohoto orgánu bude stát bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Akcie jednotlivých rodinných příslušníků do nové entity se budou vkládat postupně v následujících měsících. Se vznikem superholdingu se také ustavují jeho orgány. V radě jednatelů usedne vdova Renáta Kellnerová společně se svými dcerami Annou, Larou a Marií. Kellnerův syn z prvního manželství Petr, jemuž ve skupině PPF náleží přibližně desetiprocentní podíl, účast na projektu teprve zvažuje. Dlouhodobě žije v zahraničí. Dalšími členy poradního sboru jsou bývalá vedoucí partnerka EY Magdalena Souček, ředitel skupiny PPF Jiří Šmejc, profesor chirurgie na univerzitě Yale Bohdan Pomahač a také investor a transakční právník Tomáš Otruba. "Všichni členové poradního sboru jsou vysoce respektované osobnosti ve svých oborech, které mají plnou důvěru naší rodiny. Speciální pozici v něm zaujímá Jiří Šmejc, kterému jsme svěřili péči o náš rodinný diamant, tedy skupinu PPF. Vážím si toho, kam za poslední rok a půl PPF posunul,“ uvedla Renáta Kellnerová. Rodině bude k dispozici i rodinná rada složená z renomovaných expertů na investiční příležitosti. Zasednou v ní Robert Ševela, Martin Vlček a Jan Tomaník. Ševela přechází po téměř dvaceti letech ze skupiny PPF, kde působil jako ředitel pro investice. Vlček zastával vysoké manažerské funkce ve společnostech PPF, O2 a posléze CETIN. Investiční manažer Tomaník přichází do společnosti Amalar ze skupiny PPF. Speciálním poradcem rodiny v Amalaru bude Tomáš Brzobohatý, právník a manažer, který v minulosti dlouhodobě působil v PPF. Nejbohatší Čech Petr Kellner byl až do své předloňské smrti majoritním vlastníkem PPF Group. Ta investuje do mnoha odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Působí v 25 zemích na třech kontinentech, v Evropě, Asii a Severní Americe. Přes 90 procent majetku Amalaru tvoří skupina PPF. Ta vykázala v prvním pololetí letošního roku čistý zisk 17,4 miliardy Kč. Její aktiva dosáhla 1,08 bilionu korun. Zbytek tvoří zejména nemovitosti.