Vyhazov generálního ředitele OpenAI Sama Altmana podle zákonodárců a odborníků posílil naléhavou potřebu komplexní regulace umělé inteligence (AI) v Evropské unii (EU). Altmanovo náhlé odvolání představenstvem společnosti OpenAI vyvolalo v technologickém průmyslu šok a zaměstnanci pohrozili hromadnými výpověďmi.
Současně Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU dokončují Akt o umělé inteligenci, dalekosáhlou legislativu, která by po společnostech vyžadovala rozsáhlé hodnocení rizik a sdílení potřebných údajů s regulačními orgány. Jednání v poslední době brzdí debaty o míře samoregulace, která je v podnicích povolena.
Brando Benifei, jeden z hlavních vyjednavačů Evropského parlamentu, zdůraznil potřebu pevných, transparentních a vymahatelných předpisů a vyslovil se proti spoléhání se na dobrovolné dohody. Francie, Německo a Itálie se již dohodly na společném přístupu k regulaci umělé inteligence a podpořily “povinnou samoregulaci prostřednictvím kodexů chování” pro uživatele generativních modelů umělé inteligence.
Odborníci však varují před spoléháním se pouze na samoregulaci s odkazem na nedostatečnou transparentnost a možné střety zájmů uvnitř společností. Alexandra van Huffelenová, nizozemská ministryně pro digitalizaci, poukázala na incident s OpenAI jako na další důkaz nutnosti přísných pravidel.
Akt EU o umělé inteligenci stále nabývá na síle a stále častěji se ozývají hlasy volající po jeho zachování. Odborník na umělou inteligenci Gary Marcus z Newyorské univerzity vyzval proti oslabování jeho účinnosti a zdůraznil současnou nutnost důkladné regulace AI.
Vyhazov generálního ředitele OpenAI Sama Altmana podle zákonodárců a odborníků posílil naléhavou potřebu komplexní regulace umělé inteligence v Evropské unii . Altmanovo náhlé odvolání představenstvem společnosti OpenAI vyvolalo v technologickém průmyslu šok a zaměstnanci pohrozili hromadnými výpověďmi.
Současně Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU dokončují Akt o umělé inteligenci, dalekosáhlou legislativu, která by po společnostech vyžadovala rozsáhlé hodnocení rizik a sdílení potřebných údajů s regulačními orgány. Jednání v poslední době brzdí debaty o míře samoregulace, která je v podnicích povolena.
Brando Benifei, jeden z hlavních vyjednavačů Evropského parlamentu, zdůraznil potřebu pevných, transparentních a vymahatelných předpisů a vyslovil se proti spoléhání se na dobrovolné dohody. Francie, Německo a Itálie se již dohodly na společném přístupu k regulaci umělé inteligence a podpořily “povinnou samoregulaci prostřednictvím kodexů chování” pro uživatele generativních modelů umělé inteligence.
Odborníci však varují před spoléháním se pouze na samoregulaci s odkazem na nedostatečnou transparentnost a možné střety zájmů uvnitř společností. Alexandra van Huffelenová, nizozemská ministryně pro digitalizaci, poukázala na incident s OpenAI jako na další důkaz nutnosti přísných pravidel.
Akt EU o umělé inteligenci stále nabývá na síle a stále častěji se ozývají hlasy volající po jeho zachování. Odborník na umělou inteligenci Gary Marcus z Newyorské univerzity vyzval proti oslabování jeho účinnosti a zdůraznil současnou nutnost důkladné regulace AI.
