Rozpočtový výbor podpořil koaliční úpravy konsolidačního balíčku

Sněmovní rozpočtový výbor dnes podle očekávání doporučil dolní parlamentní komoře přijetí vládního konsolidačního balíčku s úpravami, na kterých se dohodla vládní koalice. Koaliční úpravy nemají snížit příjmy státu, s nimiž počítal vládní návrh. Poslanci opozičního hnutí ANO podle své předsedkyně Aleny Schillerové předloží návrhy až při projednávání balíčku na zářijové schůzi Sněmovny. Podle odborů balíček není dobře postaven, výhrady mají i zaměstnavatelské svazy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil výborem podpořené změny za spíše malé a technické. K větším podle něj patří zachování daňové výjimky u benefitu pro zaměstnance a možnost firem účtovat v cizí, takzvané funkční měně. S dalšími úpravami příliš nepočítá. Nevyloučil, že by koalice mohla některý z opozičních návrhů podpořit, "pokud budou rozumné". „Ale pokud současně budou zachovávat celkový objem snížení deficitu v roce 2024 zhruba o 97 miliard (Kč) a v roce 2025 zhruba o 150 miliard (Kč),“ podotkl. Zdroj: Getty Images Koalice se na rozdíl od vládního návrhu rozhodla zachovat daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, což požadovali zaměstnavatelé i odbory. Sazbu daně z přidané hodnoty pro časopisy a noviny chce sjednotit na 12 procentech, původně pro noviny navrhovala 21procentní sazbu. Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rozpočtovém určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Obce budou moci pro zemědělské pozemky zavést místní koeficient 0,5. Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obce dostanou 22,5 procenta podle počtu obyvatel, 22,5 procenta podle počtu povolených automatů na jejich území. Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat na 13.400 korun z 9200 korun. Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků budou podle návrhu koaličních poslanců mírnější a budou zaváděny postupně během čtyř let. Naopak zvyšování daně z lihu se zrychlí. Původně vláda chtěla zvýšení pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent. Například Patrik Nacher (ANO) avizoval úpravy týkající se stavebního spoření. Josef Kott (ANO) by chtěl zachovat sníženou sazbu DPH pro řezané květiny a dekorativní listoví. ANO se s koalicí shodlo na zachování daňového osvobození příjmů z chovu včel. Navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku by podle vlády zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Samotný návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace. Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře schválení vládního balíčku Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře schválit vládní ozdravný balíček. Opoziční poslanci byli proti. Kritizovali to, že výslednou podobu balíčku zatím neznají. Někteří už ohlásili, že navrhnou změny. Přijetí balíčku doporučilo sedm ze 13 přítomných členů výboru, ostatní byli proti. "Bylo to samozřejmě předvídatelné. Pouštíme tento tisk (balíček) do dalšího projednávání. Byla jsem ráda, že výbor proběhl poměrně klidně a v nesouhlasu jsme dokázali najít komunikační kanál k tomu, abychom se nehádali a dokázali tisk pustit dál," řekla po skončení zasedání novinářům místopředsedkyně výboru Martina Ochodnická (TOP 09). Koalice připravila k balíčku vlastní návrh změn. Podle opozičních poslanců není jasné, jak vypadají úpravy i celý materiál. "Co vlastně doporučujeme?" ptal se poslanec opozičního ANO Aleš Juchelka. Navrhoval, aby výbor balíček vzal jen na vědomí. Pro byli zástupci ANO a SPD, proti byli dva členové ze STAN, zdrželi se zákonodárci Spolu a Pirátů. S návrhem, aby výbor schválení balíčku Sněmovně nedoporučil, neuspěla pak místopředsedkyně výboru z SPD Lucie Šafránková. Podpořili ji poslanci ANO. Zdržely se dvě poslankyně, a to z KDU-ČSL a z TOP 09. Proti bylo pět koaličních členů výboru. Zdroj: Shutterstock Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny. Týkat se mají třeba zachování slevy na manželku či manžela. "Nebudeme podporovat pozměňovací návrhy v tomto smyslu, protože v koalici je dohoda jasná," uvedla Ochodnická. Podle ní by se obtížná situace pečujících měla řešit jinak než daněmi. Zmínila tlak na ministerstvo práce, aby připravilo opatření. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už oznámil, že jeho resort chystá kroky na podporu pečujících. Posílit se mají odlehčovací služby. Šéf resortu chce v koalici jednat také o zvýšení příspěvků na péči. Opozičním členům výboru vadilo dnes také to, že na zasedání k ozdravnému balíčku nedorazili koaliční politici. Nepřišel Jurečka ani jeho politické náměstkyně. "Je to politická diskuse a nemáme tu jediného politika, náměstka. Místo politického oponenta tady máme jen úředníky, kteří nemohou odpovědět," postěžoval si Juchelka. Ochodnická to zdůvodnila tím, že ve stejnou dobu zasedalo víc výborů, mezi nimi hlavně rozpočtový. Konalo se také jednání vlády. "Nebudu samozřejmě zastírat, že z toho nemám dobrý pocit. Tento argument beru velmi vážně stejně jako ostatní koaliční poslanci. Budeme tlačit na naše ministry, aby na příštích projednáváních byli přítomni a mohli odpovídat," uvedla místopředsedkyně výboru z TOP 09. Balíček obsahuje šest desítek novel. Počítá s obnovou nemocenského pojištění pro zaměstnance, změnami DPH, zvýšením daní firem, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u alkoholu a tabáku. Nulovou spotřební daň má mít ale dál tiché víno. Opatření mají v příštím roce podle vlády zlepšit saldo rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Za příští dva roky to pak má být dohromady o 150,7 miliardy korun.