Stavební produkce v Česku za tři čtvrtletí klesla o 1,5 %

Ředitelé stavebních firem očekávají v příštím roce propad trhu o 2,7 procenta. V pozemním stavebnictví odhadují pokles o 2,5 procenta, v inženýrském, do kterého spadá například výstavba silnic či energetických sítí, pokles o tři procenta. Tržby stavebních firem by v průměru mohly klesnout o 1,5 procenta. Pokles očekávají velké i malé stavební firmy. Vyplývá to z analýzy CEEC Research, kterou společnost představila na dnešním Setkání lídrů českého stavebnictví. Za první tři čtvrtletí letošního roku stavební produkce v Česku meziročně klesla o 1,5 procenta. Inženýrské stavitelství se od ledna do konce září propadlo o 4,6 procenta, pozemní stavitelství o 0,3 procenta. Kapacity stavebních firem jsou v současné době vytížené na 93 procent, ale a v dalších měsících podniky očekávají pokles na 85 procent. Podle poloviny ředitelů stavebních společností je vytíženost kapacit ve srovnání s minulým obdobím nižší. Některé společnosti mají momentálně zakázky pouze na dva až tři měsíce. Meziroční srovnání stavební produkce vychází z propočtů posledních dvanácti měsíčních indexů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pokles české stavební produkce je větší, než je její průměr v Evropě. Tam stavební výroba momentálně vykazuje mírný nárůst o půl procenta. V uplynulých měsících stavebnictví meziročně ztrácelo ve většině evropských zemí. Příčinou vývoje na trhu je podle analýzy vedle zpomalení ekonomiky zejména horší dostupnost úvěrů a pokračující ochlazení poptávky, omezení výstavby rezidenčního bydlení a kancelářské výstavby. Průměrná sazba hypoték na počátku listopadu podle Swiss Life Hypoindexu činila 6,01 procenta. V Praze už více než rok nezačala výstavba nové kancelářské budovy. V současné době produkci českého stavebnictví podle studie pozitivně ovlivňuje jen vyšší množství rekonstrukcí budov a vývoj veřejných zakázek. Podle analýzy za letošní tři čtvrtletí vzrostl počet veřejných zakázek ve stavebnictví o 23 procent. Jejich hodnota činila 168 miliard korun, což byl meziroční růst o 19 procent. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by to mohlo mimo jiné vést k rozhýbání trhu. "Přispěje k tomu klesající inflace, stabilizace cen energií a ostatních vstupů. Rizikem přirozeně jsou nové otřesy globálních konfliktů, které mohou vyvolat další nejistotu na trzích a cenové šoky. Evropa i Česká republika jsou ale dnes na tyto situace mnohem lépe připraveny než před ruskou agresí na Ukrajině,“ uvedl Kupka. V Česku se za letošní tři čtvrtletí podle dat ČSÚ začalo stavět 27.304 bytů, což bylo meziročně o 14,6 procenta méně. Od začátku roku se dokončilo 25.957 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 3,5 procenta. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) má nové výstavbě pomoct novela stavebního zákona, která by mohla vést ke zrychlování povolování výstavby. Zákon by měl začít platit v červenci příštího roku. Pomocí Národního plánu obnovy a zapojením soukromých zdrojů hodlá ministerstvo podpořit rozšiřování obecních bytových fondů. Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 %, příští rok růst 1,8 % Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila novinářům. Změna odhadů ekonomického vývoje směrem ke slabším hodnotám jde podle ní na vrub pomalejšímu obnovení spotřeby domácností a slabšímu vývoji zahraniční poptávky. "Ze zahraničí přichází nadále smíšené zprávy, pro českou ekonomiku je však méně pozitivní zpomalující zahraniční poptávka zejména v průmyslových odvětvích, které pociťují výrazněji ekonomiky s větší váhou průmyslu, kam patří i ČR," řekl ekonom asociace Jakub Seidler. Tuzemskou ekonomiku stahuje zejména spotřeba domácností, která je reálně proti předpandemické úrovni o devět procent níže, doplnil analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Ačkoli nominální mzdy v letošním roce porostou kolem osmi procent, v reálném vyjádření stále vykážou pokles, uvedla ČBA. V příštím roce však podle prognózy začnou opět růst, a to kolem čtyř procent. Očekávaná meziroční inflace v závěru letošního roku se změnila směrem níže jen kosmeticky z 8,2 na 7,7 procenta. Na trh práce ekonomické zpomalování podle asociace dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých úrovních. "Míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v roce 2023 dosáhne 3,6 procenta. V příštím roce se předpokládá další mírný růst na 3,8 procenta. To je však stále nižší hodnota, než byla v roce 2017," upozornila ČBA. Úrokové sazby České národní banky podle ní mohou začít klesat již letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem roku 2024 by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad čtyřmi procenty, odhaduje asociace. Kurz koruny nová prognóza přehodnotila směrem ke slabším hodnotám. Na konci letošního roku je prognostický panel odhaduje kolem 24,6 Kč za euro. Na této úrovni bude setrvávat i v příštím roce, závěrem by však mohl mírně posílit pod hranici 24,5 Kč za euro. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pro konec roku pohybuje od 23,8 po 25 Kč za euro. Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza na necelá čtyři procenta HDP. Pro příští rok na 2,8 procenta, tedy stejně jako v té předešlé. Pokles o jeden procentní bod je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a konsolidačního balíčku. Tuzemská ekonomika v současnosti čelí citelné fiskální nerovnováze a představený konsolidační balíček je nutnou podmínkou pro nastolení více udržitelné trajektorie veřejných financí, míní ekonomové.