Evropská centrální banka (ECB) na druhém zasedání ponechává úrokové sazby na stejné úrovni s ohledem na klesající inflaci, ale naznačila, že urychlí ukončení stimulačních opatření v hodnotě 1,7 bilionu eur (1,8 bilionu USD) z doby pandemie. Depozitní sazba v současné době činí rekordní 4 %, přičemž toto rozhodnutí jednomyslně předpovědělo všech 59 ekonomů v průzkumu agentury Bloomberg. ECB zdůraznila, že tato sazba významně přispěje k návratu růstu spotřebitelských cen na cílovou úroveň 2 %. Ve čtvrtek ECB uvedla, že urychlí ukončení reinvestic v rámci svého programu nákupu dluhopisů v rámci pandemického nouzového programu (PEPP). Toto opatření posouvá všechny nástroje měnové politiky směrem k zpřísnění. Tento krok však přichází v souvislosti s novými předpověďmi o měkčí ekonomice, které mají dopad na výhled inflace. “Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že její úrokové sazby budou nastaveny na dostatečně restriktivní úrovni tak dlouho, jak to bude nutné,” komentovala ECB ve svém prohlášení. Přesto organizace vypustila větu, že inflace “podle očekávání zůstane příliš dlouho vysoká”, a nahradila ji předpovědí, že bude “v průběhu příštího roku postupně klesat”. Žádnou výraznější změnu nezaznamenalo postavení eura vůči americkému dolaru, zatímco německé dluhopisy minimálně korigovaly dřívější zisky. Rozdíl mezi italskými a německými desetiletými výnosy také klesl pod 170 bazických bodů, což některé investory nechává v očekávání větší akce na PEPP. Obchodníci snížili sázky na snížení sazeb ECB v příštím roce a nyní předpokládají uvolnění sazeb o zhruba 155 bazických bodů oproti zhruba 160 bazickým bodům v předchozí seanci. Rozhodnutí zachovat výpůjční náklady se shoduje s rozhodnutími, která ve stejný den učinily Federální rezervní systém a Bank of England. Navzdory prohlášení předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella, že diskuse o snížení sazeb již začaly, což vedlo ke globálním sázkám na snížení sazeb, se očekává, že prezidentka ECB Christine Lagardeová se připojí k Bank of England a bude se stavět proti takovým předpovědím. Tržní experti počítají se snížením sazeb ECB již v březnu, nicméně Lagardeová uvedla, že “v příštích několika čtvrtletích” nelze očekávat žádný pohyb. Výraznější propad inflace, než se původně předpokládalo, která v listopadu klesla na 2,4 %, podnítil nadšení pro sázky na uvolnění. Pozitivní výhled poskytují i poslední čtvrtletní prognózy ECB, které ukazují růst cen na úrovni 2,7 % v roce 2023 a 2,1 % v roce 2025. V roce 2026 se očekává růst cen na úrovni 1,9 %. Pokrok v omezování inflace mohl hrát roli i v oznámení týkajícím se osudu PEPP. Několik představitelů se vyslovilo pro dřívější ukončení, které by předcházelo snížení sazeb, aby se v budoucnu zabránilo vysílání smíšených signálů na trhy. Tento krok však omezí schopnost ECB řídit třenice na evropských dluhopisových trzích, protože reinvestice nabízejí flexibilitu napříč jurisdikcemi. ECB uvedla, že plánuje snížit portfolio PEPP v průměru o 7,5 mld. eur měsíčně během druhé poloviny roku a ukončit reinvestice v rámci PEPP do konce roku 2024. Významným faktorem však bude stav širší ekonomiky, přičemž odborníci předpokládají, že ekonomika zažívá první recesi od Covidu, i když mírnější. Pro letošní rok ECB odhaduje růst hrubého domácího produktu pouze o 0,6 %, v příštím roce pak o 0,8 %. Jelikož však ekonomika nijak drasticky nepolevuje, budou pro ECB středem pozornosti mzdy a jejich potenciál znovu nastartovat inflaci. Za zmínku stojí, že sjednané mzdy v eurozóně ve třetím čtvrtletí vzrostly o 4,7 %, což je nejrychlejší růst za poslední desetiletí. V závislosti na dalších kolech vyjednávání v příštím roce může nejistota ohledně vývoje cen přetrvávat.