V Egyptě se 10. až 12. prosince uskuteční prezidentské volby, v nichž by měl stávající prezident Abdel Fattáh as-Sísí získat třetí funkční období. Země se však potýká s pokračující hospodářskou krizí, která vedla ke znehodnocení egyptské libry, nedostatku zahraniční měny a prudkému nárůstu inflace.
Hospodářské potíže v Egyptě lze vysledovat v důsledku desetiletí neúspěšného průmyslového rozvoje, obchodních deficitů, nadhodnocené měny, slabých vlastnických práv a příliš tvrdé vlády státu a armády. Kromě toho se za Sísího vlády Egypt velmi zadlužil v zahraničí, což způsobilo, že se zahraniční věřitelé vyhýbají egyptskému dluhu a nutí vládu půjčovat si na domácím trhu.
Vláda se pokoušela kontrolovat deficit zvyšováním cen dotovaného zboží a služeb, ale inflace většinu zisků vyrovnala. Zahraniční investice mimo ropný a plynárenský sektor byly minimální, což mělo dopad i na převody peněz a příjmy z cestovního ruchu.
Ekonomika roste pomalejším tempem, přičemž růst otupuje rostoucí počet obyvatel. Ceny základních potravin rostly rychleji než celková inflace a egyptská libra ztratila vůči dolaru polovinu své hodnoty. Země se potýká s náročným splácením dluhu, přičemž rostoucí úrokové sazby a oslabující měna zvyšují náklady na jeho obsluhu.
Egypt vynakládá velké prostředky na infrastrukturu, včetně výstavby bytů, nových měst a silnic. Země také zaznamenala prudký nárůst dovozu zbraní. Západní státy i státy Perského zálivu v minulosti Egypt podporovaly, podmínky pro novou finanční podporu se však zpřísnily.
Mezinárodní měnový fond (MMF) jedná s Egyptem o rozšíření balíčku finanční podpory, ale výplaty byly dříve zastaveny kvůli tomu, že Egypt zaostával ve slibovaných reformách. S blížícími se volbami zůstává egyptská hospodářská krize naléhavým problémem, který bude muset země v nadcházejících měsících řešit.
V Egyptě se 10. až 12. prosince uskuteční prezidentské volby, v nichž by měl stávající prezident Abdel Fattáh as-Sísí získat třetí funkční období. Země se však potýká s pokračující hospodářskou krizí, která vedla ke znehodnocení egyptské libry, nedostatku zahraniční měny a prudkému nárůstu inflace.
Hospodářské potíže v Egyptě lze vysledovat v důsledku desetiletí neúspěšného průmyslového rozvoje, obchodních deficitů, nadhodnocené měny, slabých vlastnických práv a příliš tvrdé vlády státu a armády. Kromě toho se za Sísího vlády Egypt velmi zadlužil v zahraničí, což způsobilo, že se zahraniční věřitelé vyhýbají egyptskému dluhu a nutí vládu půjčovat si na domácím trhu.
Vláda se pokoušela kontrolovat deficit zvyšováním cen dotovaného zboží a služeb, ale inflace většinu zisků vyrovnala. Zahraniční investice mimo ropný a plynárenský sektor byly minimální, což mělo dopad i na převody peněz a příjmy z cestovního ruchu.
Ekonomika roste pomalejším tempem, přičemž růst otupuje rostoucí počet obyvatel. Ceny základních potravin rostly rychleji než celková inflace a egyptská libra ztratila vůči dolaru polovinu své hodnoty. Země se potýká s náročným splácením dluhu, přičemž rostoucí úrokové sazby a oslabující měna zvyšují náklady na jeho obsluhu.
Egypt vynakládá velké prostředky na infrastrukturu, včetně výstavby bytů, nových měst a silnic. Země také zaznamenala prudký nárůst dovozu zbraní. Západní státy i státy Perského zálivu v minulosti Egypt podporovaly, podmínky pro novou finanční podporu se však zpřísnily.
Mezinárodní měnový fond jedná s Egyptem o rozšíření balíčku finanční podpory, ale výplaty byly dříve zastaveny kvůli tomu, že Egypt zaostával ve slibovaných reformách. S blížícími se volbami zůstává egyptská hospodářská krize naléhavým problémem, který bude muset země v nadcházejících měsících řešit.
