Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich by sice ekonomická situace vybízela k zahájení poklesu základní úrokové sazby ze současných sedmi procent, bankovní rada ale může mít obavy z dosud neznámého rozsahu lednové úpravy ceníků a jejího dopadu na inflaci. Většina odborníků nicméně čeká, že ve čtvrtek ČNB sazby o 0,25 procentního bodu sníží. Vyjádření členů bankovní rady pro média byla nejednoznačná.
„Spotřebitelské ceny už přibližně tři čtvrtě roku nijak významně nerostou a lze tedy konstatovat, že inflační mánie již dále nepokračuje,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Listopadová inflace 7,3 procenta je podle něj zkreslená velkým cenovým skokem z ledna a statistickým vlivem loňského úsporného tarifu na energie. „Členové bankovní rady vědí, že z čistě technického pohledu není důvod udržovat sazby na takto vysoké úrovni. K opatrnosti je bude tedy nabádat pouze obava z novoročního přecenění a riziko, že by při něm inflace chytila druhý dech. Centrální banka ovšem musí vždy jednat v předstihu a nastavovat měnovou politiku podle očekávaného budoucího vývoje, nikoliv čekat, až se inflace vrátí k cíli a teprve poté reagovat,“ doplnil. Očekává proto snížení základní sazby na 6,75 procenta.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše makroekonomická data ukazují odeznívání inflačních tlaků, nadcházející jednání bankovní rady ale zůstává nejisté. „Opatrnější členové bankovní rady mohou mít obavy z kombinace vysokých inflačních očekávání a silnějšího efektu lednového přecenění. V tomto kontextu některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky. Jde zejména o lednový pohyb cen potravin, kde z výsledků jednání mezi vládou a maloobchodními řetězci vyplynulo, že nehledě na pokles DPH budou maloobchodní řetězce značnou část potravin od ledna zdražovat,“ uvedl Bureš. I přesto očekává snížení sazby, rozhodnutí bankovní rady ale podle něj bude těsné.
Zdroj: Canva
Rovněž analytici Raiffeisenbank vidí nejistotu pro rozhodování ČNB v lednových úpravách ceníků. „Někteří členové bankovní rady si tak budou chtít počkat až na únorové zasedání, kdy sice ještě k dispozici nebude finální výsledek inflace za leden, patrně ale bankovní rada bude pracovat alespoň s částečnou indikací ohledně síly a směru,“ uvedli. Na druhou stranu ale podle nich bankovní rada musí brát v potaz i nepříznivou ekonomickou situaci, za mírně pravděpodobnější proto považují snížení sazeb o čtvrt bodu.
„Podle mého názoru čas na zahájení pozvolného snižování úrokových sazeb již dávno nastal. Troufám si odhadnout a doufat, že ČNB k tomuto kroku přistoupí již na nadcházejícím zasedání bankovní rady. Očekával bych, že ČNB bude chtít vyslat trhům signál, že avizované snižování úrokových sazeb je reálné, a to i přesto, že jsme již těsně před koncem roku,“ uvedl místopředseda představenstva ATRIS investiční společnosti Tomáš Jícha.
Podle hypoteční specialistky společnosti FinGO Jany Vaisové je rozhodnutí ČNB nejisté a centrální banka bude nadále velmi opatrná. Upozornila ale, že komerční banky už začaly snižovat sazby hypoték. „Je vidět, že se banky připravují na snížení základní sazby, a to může donutit ČNB začít snižovat sazbu i rychlejším tempem,“ uvedla Vaisová.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec je naopak přesvědčen, že ČNB zahájí proces snižování sazeb až v únoru příštího roku.
Základní úroková míra je na sedmi procentech od loňského června. V listopadu ČNB poprvé jednala o jejím poklesu o čtvrt procentního bodu. Návrh ale v sedmičlenné bankovní radě podpořili pouze viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub.
Zdroj: Canva
Výsledek jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) o nastavení úrokových sazeb je nejistý. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich by sice ekonomická situace vybízela k zahájení poklesu základní úrokové sazby ze současných sedmi procent, bankovní rada ale může mít obavy z dosud neznámého rozsahu lednové úpravy ceníků a jejího dopadu na inflaci. Většina odborníků nicméně čeká, že ve čtvrtek ČNB sazby o 0,25 procentního bodu sníží. Vyjádření členů bankovní rady pro média byla nejednoznačná.
"Spotřebitelské ceny už přibližně tři čtvrtě roku nijak významně nerostou a lze tedy konstatovat, že inflační mánie již dále nepokračuje," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Listopadová inflace 7,3 procenta je podle něj zkreslená velkým cenovým skokem z ledna a statistickým vlivem loňského úsporného tarifu na energie. "Členové bankovní rady vědí, že z čistě technického pohledu není důvod udržovat sazby na takto vysoké úrovni. K opatrnosti je bude tedy nabádat pouze obava z novoročního přecenění a riziko, že by při něm inflace chytila druhý dech. Centrální banka ovšem musí vždy jednat v předstihu a nastavovat měnovou politiku podle očekávaného budoucího vývoje, nikoliv čekat, až se inflace vrátí k cíli a teprve poté reagovat," doplnil. Očekává proto snížení základní sazby na 6,75 procenta.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše makroekonomická data ukazují odeznívání inflačních tlaků, nadcházející jednání bankovní rady ale zůstává nejisté. "Opatrnější členové bankovní rady mohou mít obavy z kombinace vysokých inflačních očekávání a silnějšího efektu lednového přecenění. V tomto kontextu některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky. Jde zejména o lednový pohyb cen potravin, kde z výsledků jednání mezi vládou a maloobchodními řetězci vyplynulo, že nehledě na pokles DPH budou maloobchodní řetězce značnou část potravin od ledna zdražovat," uvedl Bureš. I přesto očekává snížení sazby, rozhodnutí bankovní rady ale podle něj bude těsné.
Zdroj: Canva
Rovněž analytici Raiffeisenbank vidí nejistotu pro rozhodování ČNB v lednových úpravách ceníků. "Někteří členové bankovní rady si tak budou chtít počkat až na únorové zasedání, kdy sice ještě k dispozici nebude finální výsledek inflace za leden, patrně ale bankovní rada bude pracovat alespoň s částečnou indikací ohledně síly a směru," uvedli. Na druhou stranu ale podle nich bankovní rada musí brát v potaz i nepříznivou ekonomickou situaci, za mírně pravděpodobnější proto považují snížení sazeb o čtvrt bodu.
"Podle mého názoru čas na zahájení pozvolného snižování úrokových sazeb již dávno nastal. Troufám si odhadnout a doufat, že ČNB k tomuto kroku přistoupí již na nadcházejícím zasedání bankovní rady. Očekával bych, že ČNB bude chtít vyslat trhům signál, že avizované snižování úrokových sazeb je reálné, a to i přesto, že jsme již těsně před koncem roku," uvedl místopředseda představenstva ATRIS investiční společnosti Tomáš Jícha.
Podle hypoteční specialistky společnosti FinGO Jany Vaisové je rozhodnutí ČNB nejisté a centrální banka bude nadále velmi opatrná. Upozornila ale, že komerční banky už začaly snižovat sazby hypoték. "Je vidět, že se banky připravují na snížení základní sazby, a to může donutit ČNB začít snižovat sazbu i rychlejším tempem," uvedla Vaisová.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec je naopak přesvědčen, že ČNB zahájí proces snižování sazeb až v únoru příštího roku.
Základní úroková míra je na sedmi procentech od loňského června. V listopadu ČNB poprvé jednala o jejím poklesu o čtvrt procentního bodu. Návrh ale v sedmičlenné bankovní radě podpořili pouze viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub.
Zdroj: Canva
