Asijské trhy zažily v roce 2023 bouřlivé období, především kvůli inflaci, rostoucím úrokovým sazbám a klopýtavému oživení Číny. Údaje společnosti Refinitiv prozradily, že nejúspěšnějším indexem v regionu byl japonský Nikkei 225, který si v uplynulém roce připsal přibližně 28 %. Vzestupnou výkonnost akcií v Japonsku podpořily lepší výsledky podniků a zesílená očekávání, že Bank of Japan by mohla konečně ukončit svou dlouhodobě velmi uvolněnou měnovou politiku. Naopak hongkongský index Hang Seng se ukázal jako nejhorší, když čtyři roky po sobě zaznamenal pokles a v roce 2023 téměř 14% ztrátu. Index CSI 300, který označuje největší společnosti kótované v Šanghaji a Šen-čenu, rovněž předvedl pomalé zotavování Číny jako třetí nejhorší akciový trh v Asii s loňským poklesem o 11,38 %. Podle manažerky výzkumu PhilipCapital Peggy Makové byla fáze po otevření čínské burzy nevýjimečná kvůli poklesu trhu s nemovitostmi a problémům s dluhy místních vlád. Tyto faktory negativně ovlivnily výdaje a omezily poptávku a investice ve výrobním sektoru. Podle analytiků společnosti Pinebridge Investments zůstává i ve světle těchto komplikací předvídatelná budoucnost Asie optimistická. Spolu se dvěma největšími asijskými ekonomikami, Čínou a Indií, se očekává silný růst a neochvějně slibný výhled, který by mohl potenciálně přinést atraktivní výnosy pro investory do diskrétních akcií v roce 2024. Mezinárodní měnový fond tento sentiment posiluje, když pro Asii předpovídá v roce 2023 růst o 4,6 % a v roce 2024 o 4,2 %, zatímco celosvětově se očekává růst o 3 %, resp. 2,9 %. Michael Strobaek, investiční ředitel společnosti Lombard Odier, poznamenal k řadě překvapení v roce 2023, včetně dílčího oživení Číny po pádu Sovětského svazu až po dynamickou povahu americké ekonomiky a perspektivní vliv umělé inteligence. V roce 2024 se investoři pravděpodobně zaměří především na snižování sazeb. Americký Federální rezervní systém navrhl plán snižování sazeb, který počítá se snížením o 75 bazických bodů v roce 2024 a o dalších 100 bazických bodů v roce 2025. Centrální banky ve světě i v Asii se přiklánějí k následování trendů stanovených Federálním rezervním systémem. Pozoruhodnou výjimkou je Bank of Japan, kde investoři se zájmem sledují reakci banky na existenci záporných úrokových sazeb. Reakce banky bude pravděpodobně ovlivněna celkovou inflací v Japonsku, která překračuje 2% cíl BOJ, přičemž tato situace trvá již více než 19 měsíců. Tento trend spolu s potenciálním 5% nárůstem při jarním vyjednávání o mzdách řízeném Japonskou odborovou konfederací odůvodňuje změnu politiky. Investoři se také snaží identifikovat potenciální růstová odvětví. Hebe Chen, tržní analytik společnosti IG International, uvádí, že v reakci na očekávanou normalizaci míry inflace a zmírnění hospodářského růstu pravděpodobně dojde k prudkému růstu v sektorech infrastruktury a nemovitostí. Kromě toho označila energetický sektor a komodity spolu s odvětvími, která pohánějí revoluci v oblasti umělé inteligence, za potenciální místa zisku. Dále optimisticky předpověděla oživení globálního technologického cyklu, přičemž Tchaj-wan, Vietnam a Singapur by mohly dosáhnout lepších výsledků díky svým robustním výrobním a výzkumným a vývojovým zařízením. Závislost na těchto výrobních centrech se rozšiřuje pro trhy mimo Čínu, což je činí potenciálně méně zranitelnými vůči čínskému poklesu. Přestože se čínským akciím v roce 2023 nedařilo, v roce 2024 se předpokládá pozitivní proměna. Předpokládá se, že ekonomika číslo dvě na světě zažije mírné oživení, podpořené centralizovanými vládními opatřeními a rostoucím výhledem exportu. Geopolitické události v kombinaci s nadcházejícími volbami na Tchaj-wanu, v Indii a USA mají pro asijsko-pacifický region (APAC) podle Chena významné důsledky, které zahrnují dramatické změny v ekonomickém a diplomatickém kontextu. Nejbližší prezidentské volby v USA v roce 2024 představují další faktor nestability, který může mít dopad na globální investory a akciové trhy. V případě, že by se bývalý prezident Donald Trump vrátil do Bílého domu, mohou vzniknout obavy ohledně americké obchodní politiky a fiskálních výdajů, což by mohlo ovlivnit důvěru investorů a tržní prostředí. Tato kombinace faktorů vyžaduje pozornost a pečlivé sledování, protože může mít široké globální dopady.