Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy vloni meziročně klesly o 26 procent na 123,5 miliardy korun. Pokles nastal po třech letech růstů v řadě. Vyplývá to ze statistik, které Burza cenných papírů Praha (BCPP) dnes poskytla ČTK. Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun. "Objemy obchodů v loňském roce zaznamenaly propad téměř na všech evropských trzích. Pražská burza byla součástí tohoto trendu při meziročním poklesu o 26 procent. Nárůst objemu obchodů naopak zaznamenal trh Start, jehož objemy meziročně vzrostly o 143 procent," uvedla burza. Na poklesu obchodní aktivity na pražské burze se největší měrou promítly vysoké úrokové sazby, řekl ČTK makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Investoři podle něj přemístili svá portfolia do instrumentů peněžního trhu či do dluhopisů a vzhledem k drahému financování se také výrazně snížila poptávka po obchodování na úvěr. "Česká národní banka po většinu roku držela úrokové sazby na sedmi procentech, což se odrazilo na výnosu spořicích účtů. S růstem úrokových sazeb také rostly výnosy státních dluhopisů. Spořicí účty a dluhopisy tak byly příliš atraktivní a investoři toho využili naplno, když v nich získali prakticky bezrizikový výnos," doplnil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Meziroční pokles objemů obchodů je podle analytika XTB Tomáše Cverny dán primárně tím, že rok 2022 byl z hlediska tržních fundamentů pro ČEZ i banky velmi příznivý, což povzbudilo investory k nákupu akcií. V roce 2023 tak nastal kvůli ustálení situace odliv investorů z pražského trhu. Připomněl výrazné snížení objemů obchodů s akciemi Komerční banky a banky Erste. Objemy obchodů Komerční banky klesly meziročně o třetinu, tedy o 12,5 miliardy korun. Akcie Erste se ve srovnání s rokem 2022 obchodovaly v objemu o 47 procent nižším, v absolutním srovnání to bylo méně o 15,9 miliardy korun. Pražská burza patřila v roce 2023 k nejvýkonnějším trhům v Evropě. Měřeno indexem PX-TR, do jehož výkonnosti je započítán dividendový výnos, trh vzrostl o 28 procent. Hodnota indexu PX, hlavního indexu burzy, loni meziročně stoupla o 17,7 procenta. Dividendový výnos celého trhu činil 8,31 procenta. Největší dividendový výnos zaznamenaly akcie ČEZ s 15,31 procenta, následovaly akcie Monety s 8,55 procenta a akcie Philip Morris s 8,39 procenta. V loňském roce na trh Start, který je určen pro malé a střední podniky, vstoupil výrobce městského mobiliáře mmcité. Společnost Gevorkyan koncem roku přestoupila na regulovaný trh Prime Market. Obchody s akciemi na BCPP: rokmiliard Kč2023123,52022166,22021140,52020125,32019108,8201814320171392016168201516820141532013175201225120113712010390200946420088522007101320068492005104120044802003257199443 To, jak se s novým rokem změnily ceny potravin, ukáže inflace za leden To, jak se s novým rokem změnily ceny potravin, definitivně ukážou data o lednovém vývoji inflace, které Český statistický úřad zveřejní v polovině února. ČTK to dnes řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Nelze podle něj vyloučit, že potraviny i navzdory jejich přeřazení do nové nižší sazby DPH nezlevní. Nepravděpodobné je ale i to, že by výrazně zdražily, dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza dnes ČTK řekl, že se nižší sazba DPH v cenách potravin projeví. Na potraviny se od začátku letošního roku vztahuje sazba DPH 12 procent, když dříve to bylo 15 procent. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů. I přes snížení sazby DPH na potraviny ale Prouza v prosinci informoval o tom, že potraviny od příštího roku zdraží. Jako důvod uváděl nárůst cen od dodavatelů či některá opatření z konsolidačního balíčku, jako je například zvýšení daně z příjmů nebo daně z nemovitosti. "Varování některých obchodníků, že máme čekat zdražení až o deset procent, se od začátku jevila jako poněkud přehnaná. Náklady v zemědělství i u potravinářů během roku 2023 naopak klesaly, v některých případech pak poměrně výrazně. Prodejci navíc narážejí na utlumenou spotřebitelskou poptávku, což limituje jejich prostor ke zdražování," řekl Hradil. Obchodníci podle Hradila často zveličují také dopady konsolidačního balíčku. "Za relevantní zde lze označit pouze růst regulované složky u energií, který je ovšem zároveň kompenzován zlevňováním její silové složky. V souhrnu tedy sice nelze zcela vyloučit, že navzdory snížení sazby DPH u potravin nakonec nedojde k jejich zlevnění, ovšem výraznější zdražení se jeví jako krajně nepravděpodobné," doplnil. V souvislosti s nižší sazbou DPH mnoho obchodníků přichází s akčními nabídkami. "Snížení DPH na potraviny bylo velmi medializované téma, o kterém se kvůli plánovaném zvýšení velkoobchodních cen hodně pochybovalo. Dává smysl, aby řetězce nyní přesvědčily domácnosti, že právě u nich najdou produkty, jejichž ceny jsou díky snížení DPH nižší," řekl ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Doplnil, že výrazné zlevnění potravin nová sazba DPH nepřinese a případné snížení cen může být dočasné. Prezident SOCR Prouza dnes ČTK řekl, že se nižší sazba DPH v cenách potravin projeví. "Hlavní vliv na ceny v obchodech mají ale dodavatelské ceny - a pevně doufám, že si dodavatelé původně avizované zdražování rozmysleli, když se podařilo i pro české potravináře vyjednat pomoc s cenami energií," uvedl. Výsledky konkrétních vyjednávání podle něj SOCR nemá k dispozici. "Obchodní politika je věcí každé firmy," dodal. Dodavatelé nedávají žádný důvod ke zdražování potravin, obchodní řetězce při vyjednáváních s nimi přistoupí na zvýšení cen nejvýše v jednotkách procent a někdy po potravinářích žádají i snížení cen, uvedla už dříve prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Naopak podle ní se nižší DPH v cenách potravin neprojeví.