Březnový kontrakt na ropu West Texas Intermediate (WTI) poněkud poklesl ze svých nedávných maxim, když se ve středu propadl o 1,09 USD, tj. 1,40 %, a obchodoval se za 76,73 USD za barel. Kontrakt protějšku Brent na březen se obchodoval rovněž za 81,90 USD za barel, což představuje pokles o 97 centů, tj. 1,17 %.

Hlavním důvodem této negativní revize je neustále se snižující aktivita čínských továren, což je trend trvající již čtvrtý měsíc. Navzdory tomu záznamy ukazují, že WTI i Brent zaznamenaly během ledna nárůst o 6,98 %, resp. 6,31 %.

Tamas Varga, všeobecně uznávaný analytik společnosti PVM, která se zabývá obchodováním s ropou, vydal v úterý poznámku, v níž uvedl: “Údaje o továrnách potvrzují náš názor, že Čína je, alespoň prozatím, překážkou růstu globální poptávky po ropě.” Navzdory dopadu čínského útlumu na trh patří mezi přesvědčivé katalyzátory, které tento měsíc vyhnaly ceny výše, silnější než očekávaný růst v USA, přerušení dodávek ropy v USA v důsledku zimních bouří a strategie Pekingu na podporu své ekonomiky.

Uvnitř trhů roste očekávání nadcházejícího středečního rozhodnutí Federálního rezervního systému o úrokových sazbách. Účastníci trhu také bedlivě sledují údaje o zásobách ropy v USA, aby mohli posoudit úroveň nabídky.

Potenciálním ohniskem napětí pro ropný průmysl je však politické napětí na Blízkém východě, kde USA a Írán balancují na hraně otevřené konfrontace. Taková situace by mohla potenciálně ohrozit dodávky ropy v regionu.

Natasha Kaneva, vedoucí globálního komoditního výzkumu ve společnosti JPMorgan, to zdůraznila v nedávném sdělení svým klientům, kde uvedla: “Šířící se konflikt na Blízkém východě zůstává nejviditelnějším a rostoucím rizikem pro energetické trhy.” Kaneva nicméně také uvedla, že ačkoli eskalaci nelze zcela vyloučit, hlavní strany konfliktu mají podle ní přesvědčivou motivaci zabránit přímé konfrontaci a jejich dosavadní kroky to odrážejí.

V poslední době se objevily ostré příklady eskalace napětí, když bojovníci spojenci Íránu zabili při útoku jordánského bezpilotního letounu tři americké vojáky. Rovněž zasáhli raketou ropný tanker v Adenském zálivu, což od minulého pátku znamená sérii významných eskalací.

V reakci na tyto nepřátelské akce prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že považuje Írán za zodpovědný za vyzbrojování ozbrojenců, kteří zaútočili na americké vojáky. V souladu s tím ministr obrany Lloyd Austin zdůraznil, že administrativa “podnikne všechny nezbytné kroky na obranu Spojených států, našich vojáků a našich zájmů”.

Vojenské zdroje naznačují, že Bílý dům plánuje přiměřenou reakci. Nejmenovaní američtí představitelé ve středu sdělili televizi NBC News, že reakce by mohla spočívat v “kampani”, která by měla trvat několik týdnů. Předpokládá se, že cíle, které se ještě upřesňují, budou zahrnovat íránské cíle umístěné v několika zemích a na místech mimo Írán.

Írán mezitím popřel, že by se podílel na útoku, při němž zahynuli američtí vojáci, ale varoval, že v reakci na jakoukoli agresivní americkou akci bude rozhodně jednat. S tímto prohlášením přišel Teherán ve středu, jak jej odvysílala íránská státní tisková agentura IRNA.

Navzdory rostoucímu napětí zůstává reakce ropných trhů mírná, protože nedošlo k žádnému vážnému narušení dodávek ropy. Odborníci z odvětví však soustavně avizují, že přímá konfrontace mezi USA a Íránem by mohla vyvolat prudký růst cen ropy. Tento předpoklad vychází z možnosti, že dojde k ochromujícímu narušení Hormuzského průlivu, který je kritickým místem pro globální toky ropy.

Admirál amerického námořnictva ve výslužbě James Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO, řekl v úterý televizi CNBC, že smrt amerických vojáků zvyšuje riziko širšího konfliktu, i když poznamenal, že USA ani Írán si širší válku nepřejí. Toto vyjádření slouží jako důrazná připomínka, že osud světového trhu s ropou nejistě balancuje na geopolitickém vývoji, který se na Blízkém východě teprve odehraje.