Klíčové body

Bilance české republiky a Evropské unie je přinejmenším zajímavá
Hrozí někdy exit?
České akcie, kterou jsou u 16letého maxima, by podle analytiků mohly dále růst

Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.

V prvním roce členství v EU byly příjmy z evropských zdrojů 25,3 miliardy korun, následně se začaly zvyšovat. Hranici 50 miliard korun ročně překročily v roce 2008, hranici 100 miliard korun v roce 2012. Vůbec největší objem evropských peněz za dobu členství přitekl do Česka v roce 2015, kdy to bylo 191,9 miliardy korun. Loni Česko získalo z EU 156,2 miliardy korun.

Hlavní část příjmů tvoří peníze ze strukturálních fondů EU, ze kterých do Česka od vstupu do unie přišlo 893,4 miliardy korun. Z fondu soudržnosti získalo Česko za dobu členství v EU 426,5 miliardy korun. Peníze z evropských fondů se v Česku rozdělují v rámci operačních programů, které organizují jednotlivá ministerstva podle svého zaměření. V aktuálním programovém období na roky 2021 až 2027 by nejvíc peněz mělo jít do Operačního programu Doprava, který podporuje zejména rozvoj dopravní infrastruktury či výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily, a do Integrovaného regionálního operačního programu, ze kterého se financuje rozvoj obcí, měst a regionů.

Celkem 66,7 miliardy korun získalo Česko z unijních programů. Zatímco operační programy se vypisují na národní úrovni, unijní programy jsou pod správou Evropské komise. Jsou zaměřené například na zmírňování dopadů změn klimatu, na inovace a digitalizaci nebo na kulturní projekty.

Na české zemědělství šlo za dobu členství v unii 509,9 miliardy korun. Z toho 332,8 miliardy korun byly přímé platby zemědělcům a 160 miliard šlo na programy na rozvoj venkova.

V posledních třech letech hrají významnou roli v čerpaných penězích prostředky z NGEU. Loni takto Česko získalo 39,5 miliardy korun, což byla čtvrtina všech příjmů z EU.

Se členstvím v EU je spojena také povinnost odvádět peníze do unijního rozpočtu. Největší část plateb tvoří podíl na hrubém národním důchodu (HND) země, na kterém Česko za dobu členství odvedlo 640,1 miliardy korun. V rámci cel zaplacených za dovoz zboží do EU ze třetích zemí zaplatilo Česko do unijního rozpočtu 117,5 miliardy korun, z výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) Česko odvedlo 114 miliard korun. Od roku 2021 se platí také odvod založený na hmotnosti plastových obalů vyrobených v daném státu, které nejsou recyklovány. Česko na něm od zavedení zaplatilo pět miliard korun.

Mám zájem o více informací

Celkově je pro Česko členství v unii finančně výhodné a v každém roce příjmy z EU přesahovaly výdaje. Takzvaná čistá pozice, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji vůči unii, dosáhla za dobu členství při započítání příjmů z NGEU 1,1 bilionu korun.

Členění českých příjmů z Evropské unie od vstupu do konce roku 2023 (v milionech korun):

	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	CELKEM
Strukturální fondy	5172,7	4412,4	7163,4	21.116,3	27.054,4	32.764,6	40.619,4	42.454,8	44.317	56.533,2	57.303,1	109.929,7	48.210,5	32.965,7	41.286,7	62.565,3	75.801,2	70.148,3	62.612,7	50.952,9	893.384,4
Fond soudržnosti	1017,4	2376,1	6136,9	6449,1	14.851,3	19.142,7	14.837,9	1000,6	36.973,1	35.920	24.830,2	47.478,3	39.746,8	31.124,8	18.867,3	20.501,7	30.385	24.559,4	20.333,6	29.958,1	426.490,5
Zemědělství	2813,7	12.739,3	14.251	17.626,5	14.571,2	23.167,0	26.353,3	26.465,2	29.722,7	31.246,8	32.312,7	31.023,1	32.335,5	29.354,9	29.961,9	32.604,3	33.852,7	31.542,2	29.624,8	28.336,3	509.905,1
Programy EU	860,8	1904,3	1480,8	1.576,9	2134,5	2299,4	2627	2594,1	1963,5	2728	5349,5	3496,2	4524,7	4915,6	4240,1	5721	5593,9	5073,8	7641,5	7467,9	66.725,6
Předvstupní nástroje	4960	2309,8	2568,1	546,1	610,6	772,1	579,8	-1,4	0	-13	-2	0	0	0	-21,1	0	0	0	0	0	12.308,8
Kompenzace	10.466,5	8940	5710,2	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	25.116,7
Příjmy z NGEU																		23.715,6	10.559,2	39.531,8	73.806,7
Celkové příjmy z rozpočtu EU včetně NGEU	25.291,0	32.681,8	37.310,3	47.314,9	59.222	78.145,8	85.017,5	72.513,4	112.976,3	126.415	119.793,6	191.927,2	124.817,5	98.361	94.334,9	121.392,3	145.632,8	155.039,4	130.771,9	156.247,1	2,015.205,8

Zdroj: Ministerstvo financí

České akcie, kterou jsou u 16letého maxima, by podle analytiků mohly dále růst

České akcie, které se v posledních dnech podle indexu PX přiblížily rekordní hodnotě od roku 2008, by mohly v dalších týdnech pokračovat v růstu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. České akcie podle nich těží z pozitivní nálady na globálních akciových trzích. Roste hlavně hodnota bankovních akcií, naopak většímu posílení indexu brání vývoj akcií ČEZ. Pražská burza se přiblížila hranici 1500 bodů, nad níž byla naposled v červnu 2008.

„Za aktuálním růstem stojí především výborná výkonnost akcií Komerční banky a Erste, které mají nyní v indexu nejvyšší váhu,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Naopak ještě lepší výkonnosti indexu PX brání akcie ČEZ, které se od začátku roku propadly o více než 12 procent a spolu s Kofolou jsou jedinými akciemi z indexu, jež od začátku roku zaznamenaly ztráty.

K překonání a udržení indexu nad úrovní 1500 bodů může podle něj pomoci Erste, která bude před zahájením posledního únorovém obchodování zveřejňovat výsledky za rok 2023. Ve střednědobém horizontu očekává růst akciového indexu v souvislosti s uvolněním měnové politiky České národní banky, Evropské centrální banky či amerického Fedu, což by mělo nastat zhruba v polovině roku. V této souvislosti by mohl PX index atakovat úrovně z konce roku 2007, odhadl Cverna.

Přiblížení indexu PX k hranici 1500 bodů, na které byla naposledy v roce 2008, ukazuje podle analytika Portu Marka Pokorného na pozitivní vývoj na českém akciovém trhu. Index v poslední době roste zejména díky dobrým finančním výsledkům bank, které těžily z vysokých úrokových sazeb. „Nyní je nálada na tuzemském trhu dobrá a index ještě nějakou dobu může pokračovat v růstu, bude ale záležet na mnoha faktorech, ať už ekonomických, tak i politických,“ řekl.

Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler míní, že burze udává tempo především dění v zahraničí. Trhy podle něj propadly přehnané euforii s ohledem na nezdravě optimistická očekávání ohledně zavádění umělé inteligence. To přispělo k pozitivnímu sentimentu, který se nevyhnul ani pražským akciím. Připomněl ale, že indexu PX pomohly i dobré výsledky českých burzovně obchodovaných firem. Krátkodobě by nyní očekával spíše korekci. „Kurzový vzestup, které akcie globálně zažily, je přílišný. Lze očekávat, že investoři část zisků vyberou, což pošle akcie dolů,“ řekl.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí. V prvním roce členství v EU byly příjmy z evropských zdrojů 25,3 miliardy korun, následně se začaly zvyšovat. Hranici 50 miliard korun ročně překročily v roce 2008, hranici 100 miliard korun v roce 2012. Vůbec největší objem evropských peněz za dobu členství přitekl do Česka v roce 2015, kdy to bylo 191,9 miliardy korun. Loni Česko získalo z EU 156,2 miliardy korun. Hlavní část příjmů tvoří peníze ze strukturálních fondů EU, ze kterých do Česka od vstupu do unie přišlo 893,4 miliardy korun. Z fondu soudržnosti získalo Česko za dobu členství v EU 426,5 miliardy korun. Peníze z evropských fondů se v Česku rozdělují v rámci operačních programů, které organizují jednotlivá ministerstva podle svého zaměření. V aktuálním programovém období na roky 2021 až 2027 by nejvíc peněz mělo jít do Operačního programu Doprava, který podporuje zejména rozvoj dopravní infrastruktury či výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily, a do Integrovaného regionálního operačního programu, ze kterého se financuje rozvoj obcí, měst a regionů. Celkem 66,7 miliardy korun získalo Česko z unijních programů. Zatímco operační programy se vypisují na národní úrovni, unijní programy jsou pod správou Evropské komise. Jsou zaměřené například na zmírňování dopadů změn klimatu, na inovace a digitalizaci nebo na kulturní projekty. Na české zemědělství šlo za dobu členství v unii 509,9 miliardy korun. Z toho 332,8 miliardy korun byly přímé platby zemědělcům a 160 miliard šlo na programy na rozvoj venkova. V posledních třech letech hrají významnou roli v čerpaných penězích prostředky z NGEU. Loni takto Česko získalo 39,5 miliardy korun, což byla čtvrtina všech příjmů z EU. Se členstvím v EU je spojena také povinnost odvádět peníze do unijního rozpočtu. Největší část plateb tvoří podíl na hrubém národním důchodu (HND) země, na kterém Česko za dobu členství odvedlo 640,1 miliardy korun. V rámci cel zaplacených za dovoz zboží do EU ze třetích zemí zaplatilo Česko do unijního rozpočtu 117,5 miliardy korun, z výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) Česko odvedlo 114 miliard korun. Od roku 2021 se platí také odvod založený na hmotnosti plastových obalů vyrobených v daném státu, které nejsou recyklovány. Česko na něm od zavedení zaplatilo pět miliard korun. Celkově je pro Česko členství v unii finančně výhodné a v každém roce příjmy z EU přesahovaly výdaje. Takzvaná čistá pozice, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji vůči unii, dosáhla za dobu členství při započítání příjmů z NGEU 1,1 bilionu korun. Členění českých příjmů z Evropské unie od vstupu do konce roku 2023 (v milionech korun): 20042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023CELKEMStrukturální fondy5172,74412,47163,421.116,327.054,432.764,640.619,442.454,844.31756.533,257.303,1109.929,748.210,532.965,741.286,762.565,375.801,270.148,362.612,750.952,9893.384,4Fond soudržnosti1017,42376,16136,96449,114.851,319.142,714.837,91000,636.973,135.92024.830,247.478,339.746,831.124,818.867,320.501,730.38524.559,420.333,629.958,1426.490,5Zemědělství2813,712.739,314.25117.626,514.571,223.167,026.353,326.465,229.722,731.246,832.312,731.023,132.335,529.354,929.961,932.604,333.852,731.542,229.624,828.336,3509.905,1Programy EU860,81904,31480,81.576,92134,52299,426272594,11963,527285349,53496,24524,74915,64240,157215593,95073,87641,57467,966.725,6Předvstupní nástroje49602309,82568,1546,1610,6772,1579,8-1,40-13-2000-21,10000012.308,8Kompenzace10.466,589405710,20000000000000000025.116,7Příjmy z NGEU 23.715,610.559,239.531,873.806,7Celkové příjmy z rozpočtu EU včetně NGEU25.291,032.681,837.310,347.314,959.22278.145,885.017,572.513,4112.976,3126.415119.793,6191.927,2124.817,598.36194.334,9121.392,3145.632,8155.039,4130.771,9156.247,12,015.205,8 České akcie, kterou jsou u 16letého maxima, by podle analytiků mohly dále růst České akcie, které se v posledních dnech podle indexu PX přiblížily rekordní hodnotě od roku 2008, by mohly v dalších týdnech pokračovat v růstu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. České akcie podle nich těží z pozitivní nálady na globálních akciových trzích. Roste hlavně hodnota bankovních akcií, naopak většímu posílení indexu brání vývoj akcií ČEZ. Pražská burza se přiblížila hranici 1500 bodů, nad níž byla naposled v červnu 2008. "Za aktuálním růstem stojí především výborná výkonnost akcií Komerční banky a Erste, které mají nyní v indexu nejvyšší váhu," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Naopak ještě lepší výkonnosti indexu PX brání akcie ČEZ, které se od začátku roku propadly o více než 12 procent a spolu s Kofolou jsou jedinými akciemi z indexu, jež od začátku roku zaznamenaly ztráty. K překonání a udržení indexu nad úrovní 1500 bodů může podle něj pomoci Erste, která bude před zahájením posledního únorovém obchodování zveřejňovat výsledky za rok 2023. Ve střednědobém horizontu očekává růst akciového indexu v souvislosti s uvolněním měnové politiky České národní banky, Evropské centrální banky či amerického Fedu, což by mělo nastat zhruba v polovině roku. V této souvislosti by mohl PX index atakovat úrovně z konce roku 2007, odhadl Cverna. Přiblížení indexu PX k hranici 1500 bodů, na které byla naposledy v roce 2008, ukazuje podle analytika Portu Marka Pokorného na pozitivní vývoj na českém akciovém trhu. Index v poslední době roste zejména díky dobrým finančním výsledkům bank, které těžily z vysokých úrokových sazeb. "Nyní je nálada na tuzemském trhu dobrá a index ještě nějakou dobu může pokračovat v růstu, bude ale záležet na mnoha faktorech, ať už ekonomických, tak i politických," řekl. Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler míní, že burze udává tempo především dění v zahraničí. Trhy podle něj propadly přehnané euforii s ohledem na nezdravě optimistická očekávání ohledně zavádění umělé inteligence. To přispělo k pozitivnímu sentimentu, který se nevyhnul ani pražským akciím. Připomněl ale, že indexu PX pomohly i dobré výsledky českých burzovně obchodovaných firem. Krátkodobě by nyní očekával spíše korekci. "Kurzový vzestup, které akcie globálně zažily, je přílišný. Lze očekávat, že investoři část zisků vyberou, což pošle akcie dolů," řekl.