Filipínská centrální banka zachovala svůj jestřábí postoj i přes pomalejší inflaci v lednu. Index spotřebitelských cen v lednu vzrostl o 2,8 %, což je nejnižší hodnota od října 2020, z prosincového růstu o 3,9 %. Jádrová inflace v lednu rovněž zpomalila na 3,8 %. Jako proinflační rizika pro výhled inflace centrální banka uvedla potenciální dopad jevu El Niño, který by mohl vést ke zvýšení cen potravin, a také zvýšení nákladů na dopravu, elektřinu a ropu. Centrální banka se sejde 15. února, aby přehodnotila úrokové sazby, a uvedla, že bude udržovat nastavení měnové politiky přísné, dokud nebude prokázán trvalý trend poklesu inflace. Zmírnění cenových tlaků by mělo prospět ekonomice tažené spotřebou, která v roce 2023 vzrostla o 5,6 %, což je pod cílovým rozpětím vlády pro tento rok ve výši 6,0 až 7,0 %. Ačkoli se na nadcházejícím zasedání neočekává zvýšení sazeb, ekonomové zdůrazňují potřebu nemonetárních opatření ke kontrole cen potravin, zejména rýže, u níž inflace v lednu vzrostla na 14leté maximum 22,6 %.
Filipínská centrální banka zachovala svůj jestřábí postoj i přes pomalejší inflaci v lednu. Index spotřebitelských cen v lednu vzrostl o 2,8 %, což je nejnižší hodnota od října 2020, z prosincového růstu o 3,9 %. Jádrová inflace v lednu rovněž zpomalila na 3,8 %. Jako proinflační rizika pro výhled inflace centrální banka uvedla potenciální dopad jevu El Niño, který by mohl vést ke zvýšení cen potravin, a také zvýšení nákladů na dopravu, elektřinu a ropu. Centrální banka se sejde 15. února, aby přehodnotila úrokové sazby, a uvedla, že bude udržovat nastavení měnové politiky přísné, dokud nebude prokázán trvalý trend poklesu inflace. Zmírnění cenových tlaků by mělo prospět ekonomice tažené spotřebou, která v roce 2023 vzrostla o 5,6 %, což je pod cílovým rozpětím vlády pro tento rok ve výši 6,0 až 7,0 %. Ačkoli se na nadcházejícím zasedání neočekává zvýšení sazeb, ekonomové zdůrazňují potřebu nemonetárních opatření ke kontrole cen potravin, zejména rýže, u níž inflace v lednu vzrostla na 14leté maximum 22,6 %.
