Proč „vyčkávaní na příležitost“ není vždy cestou k úspěchu

Nikoho asi nepřekvapí, že podle průzkumu Edelman Trust Barometer 2023 došlo k nárůstu polarizace, přičemž USA se dostaly do první čtvrtiny zemí považovaných za „silně polarizované“. Podnikání se však tomuto trendu vymyká. Výzkum společnosti Edelman zjistil, že podnikatelská sféra je nyní nejen nejdůvěryhodnější institucí, ale také jedinou, které se celosvětově důvěřuje. Kromě toho výzkum zjistil, že respondenti v drtivé většině očekávají, že generální ředitelé využijí své zdroje k tomu, aby „hnali k odpovědnosti síly, které rozdělují společnost“, uvádí se v tiskové zprávě zprávy.

Aby však byly informace vnímány jako důvěryhodné, je třeba věřit i tomu, kdo je poskytuje. „Pokud nevěříte poslovi, nebudete věřit ani zprávě,“ říká Barry Z. Posner, profesor leadershipu na Santa Clara University. Nazývá to „prvním zákonem leadershipu“. Posner a jeho kolega James M. Kouzes, pracovník Doerrova institutu pro nové lídry na Riceově univerzitě, jsou spoluautory knihy Credibility: How Leaders Gain and Lose It, Why People Demand It. „[Dnes] to platí ještě víc, dalo by se říct, protože věříme poslovi, uvěříme i zprávě – i když není pravdivá,“ dodává. Proto je budování důvěryhodnosti imperativem prodchnutým odpovědností.

Co dělá někoho důvěryhodným? Kdo jsou ti lidé, kteří jako by si získali naši důvěru, někdy ještě předtím, než řeknou jediné slovo? Ukazuje se, že mají několik společných rysů:

JSOU KOMPETENTNÍ

Klíčovou složkou důvěryhodnosti jsou kompetence, říká Douglas Fisher, profesor a vedoucí katedry pedagogického vedení na Státní univerzitě v San Diegu a spoluautor knihy Leader Credibility: The Essential Traits of Those Who Engage, Inspire, and Transform. Ačkoli se to může zdát samozřejmé – měli byste vědět, co děláte nebo o čem mluvíte, abyste byli důvěryhodní – méně už je důležité, jak lidé kolem vás určují, zda jste kompetentní.

„Je opravdu zajímavé, že na pracovišti lidé, kteří jsou vám podřízeni, posuzují vaši kompetentnost na základě vašich komunikačních dovedností více než vaši šéfové, kteří posuzují vaši kompetentnost na základě vašich výkonnostních dovedností,“ říká. Takže vaše kompetence – a v důsledku toho i vaše důvěryhodnost – mohou být hodnoceny odlišně na základě vašeho vztahu.

DRŽÍ SLOVO

Důvěryhodní lídři komunikují dobře a často, ale to, co říkají a jak to říkají, má ještě jeden prvek. Posner ho nazývá „DWYSYWD“ – jinými slovy, dělejte to, co říkáte, že budete dělat. Důvěryhodní lidé neslibují nic, co nemohou nebo nehodlají dodržet. Pečlivě používají slova a pak se ujišťují, že dělají to, co formulovali. „Říkáme tomu „objevení sebe sama“ – poznání toho, co je pro vás důležité, abyste to mohli formulovat. A jakmile to zformulujete, naslouchejte sami sobě, abyste se ujistili, že neříkáte jednu věc a děláte druhou,“ říká Posner.

CENÍ SI ODPOVĚDNOSTI

Další důležitou složkou důvěryhodnosti je odpovědnost. „Nejde jen o to, abyste nesli odpovědnost sami za sebe, ale abyste byli důvěryhodní, musíte nést odpovědnost i za ostatní lidi,“ říká Posner. To znamená všímat si, když dělají věci špatně, ale také si všímat, když dělají věci správně. Pokud někdo podává vynikající výkony, je třeba ho na to také upozornit, protože to týmu vysílá zprávu, že odpovědnost není vždy negativní.

NAVAZUJÍ KONTAKT S OSTATNÍMI

Důvěryhodní lídři vědí, kdo jsou a jak komunikovat se svým publikem, říká koučka Carol Kauffmanová, spoluautorka knihy Real-Time Leadership: Find Your Winning Moves When the Stakes Are High. Dodává, že jdou také „nad rámec zlatého pravidla“.

„Zlaté pravidlo zní ‚chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se chovali k tobě‘. Ale abyste byli skutečně důvěryhodní, chcete se k ostatním chovat tak, jak byste chtěli, aby se chovali oni k vám,“ říká. Pokud jste tedy extrovertní vedoucí, přizpůsobte se potřebám introvertů ve svém týmu. Pokud jednáte s lidmi, kteří mají obavy, reagujete uklidňujícím způsobem. Být vztahovačný podporuje pocit propojení, který napomáhá důvěryhodnosti, dodává Fisher.

ZÁLEŽÍ NA NICH

Důvěryhodnost se zvyšuje také tehdy, když někomu na problému nebo situaci skutečně záleží. Jako příklad Posner uvádí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského: „Důvěryhodnost u národa si vybudoval tím, že neodcházel.“

Ukázat, že jste investovali tím, že vám leží na srdci nejlepší zájmy druhého člověka, může také zvýšit důvěryhodnost, říká Fisher. „Lidé kolem nás nás neustále sledují a je v lidské povaze například hledat další důkazy, že daná osoba není důvěryhodná,“ říká. „Takže říkáme: ‚Aha, mám tuhle zkušenost s člověkem, který nemá na srdci mé nejlepší zájmy nebo není spolehlivý‘, což vytváří trhliny v naší důvěryhodnosti.“

JSOU OTEVŘENÍ NOVÝM NÁPADŮM

Důvěryhodnost vyžaduje mít schopnost naslouchat a zpochybňovat své vlastní předpoklady, říká Kauffmanová. „(Důvěryhodní lidé) jsou ochotni říct: ‚Hele, možná nemám pravdu. Jaký je tvůj pohled na věc?“ To, že tak činí bez defenzivy, jim pomáhá zůstat otevřenými novým informacím a myšlenkám, které ovlivňují jejich názory a přesvědčení.

VĚDÍ, CO DĚLAT, KDYŽ TO POKAZÍ

Chyby se stávají. Termíny se nedodržují. Zkrátka, někdy to pokazíme. Důvěryhodní lidé si své chyby přiznají a zjistí, co udělat, aby je napravili. Chcete-li si udržet důvěryhodnost, přiznejte si chybu, omluvte se a co nejdříve ji napravte, říká Fisher. Nezapomeňte „uzavřít smyčku“, aby se ostatní, kterých se to týká, dozvěděli, co jste udělali pro nápravu. „Pak si dopřejte trochu milosti,“ říká. A zjistěte, co můžete udělat pro zlepšení okolností, které k chybě nebo přešlapu vedly.

Budování důvěryhodnosti je důležitou součástí získávání důvěry – a důvěra je stále cennější, protože je jí stále méně.