Operátorovi T-Mobile loni klesl provozní zisk o 8,8 procenta na 11,27 miliardy korun. Tržby stouply o 1,9 procenta na 30,695 miliardy korun. Výsledky ovlivnila stagnace ekonomiky, protiinflační opatření i výrazný růst cen. T-Mobile to dnes oznámil v tiskové zprávě. Počet zákazníků meziročně vzrostl o 1,6 procenta na 6,523 milionu. Spotřeba dat v mobilní síti narostla o 39,3 procenta a počet uživatelů T-Mobile TV se zvýšil o 12,2 procenta na 266.000 uživatelů. Investice společnosti v ČR přesáhly tři miliardy korun. T-Mobile pokračoval ve výstavbě a modernizaci optické sítě. Optiku nabízí půl milionu domácností ve více než 140 městech a obcích. Díky spolupráci s partnerem pak internet s rychlostí až jeden Gbit/s může využít více než milion domácností. V srpnu operátor dokončil převedení celé přístupové sítě na standard XGS-PON, což umožnilo zahájení testování datových přenosů rychlostí až osm Gbit/s na vybraných místech v Olomouci. "Budování optické sítě patří k našim dlouhodobým a zásadním investičním projektům. Ostatně jde o přípravu infrastruktury pro další rozvoj internetového připojení na následující desítky let. Pevně věříme v postupnou digitalizaci byznysu i dalších oblastí, nejen průmyslu, ale třeba i státní sféry, školství či zdravotnictví," uvedl zastupující generální ředitel Vladan Peković. Česká republika se stala první zemí, kde skupina Deutsche Telekom spustila v aplikaci Můj T-Mobile nový zákaznický program Magenta Moments. Přináší řadu nabídek operátora i partnerů. T-Mobile také jako první český mobilní operátor umožnil zákazníkům v rámci roamingu využívat službu Apple Watch Connection (AWC). V rámci rozvoje divize T-Business pro firemní zákazníky vloni operátor zahájil výstavbu nového křídla datového centra DC7. Čtyři nové datové sály nabídnou rozlohu 1400 metrů čtverečních a kapacitu až 780 serverových míst. Jde o investici zhruba 800 milionů korun. T-Mobile patří do nadnárodní telekomunikační skupiny Deutsche Telekom. Svou mobilní sítí 5G pokrývá 72 % populace. ČR vyzvala k větší ochraně evropského trhu s plynem, obává se nových poplatků Česká republika vyzvala společně s několika dalšími státy EU ze střední a východní Evropy k lepší ochraně trhu s plynem. Podle těchto zemí na něm hrozí zavádění nových poplatků za přepravu plynu přes jednotlivé země a vzniku obchodních bariér. Cílem výzvy je těmto poplatkům a omezením zabránit. V opačném případě povedou ke zdražením energií pro odběratele. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). K výzvě se přidalo Polsko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko. "Evropa odvedla obrovský kus práce, dokázala se postavit ruskému zneužívání energetiky jako zbraně a dokázala se zbavit závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Vyžádalo si to velké úsilí, zásadní investice i obdivuhodnou změnu našeho přístupu ke spotřebě plynu. Měli bychom se tedy vyvarovat kroků, které odvedenou práci naruší, poškodí tak naši jednotu a posílí ruského agresora," řekl dnes ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zavádění poplatků za přepravu plynu by podle něj mohlo vést k rozdrobení a narušení jednotnosti trhu, zejména pak kvůli očekávanému vzniku omezení pro volný obchod s plynem mezi zeměmi EU. To by podle ministerstva vedlo k nerovným podmínkám pro hospodářství jednotlivých států, zvýšení výdajů za energie pro domácnosti a omezení přeshraniční spolupráce. Dalším důsledkem pak podle ministerstva bude i hrozba narušení úsilí o diverzifikaci zdrojů plynu, protože poplatky zvýhodní dodávky plynu z Ruska. Podíl ruského plynu na importu do České republiky v poslední době prudce vzrostl. Letos v lednu činil asi 62 procent, po většinu loňského roku byl téměř na nule. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), uvedl na začátku února ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Podle něj ČR za ruský plyn v lednu zaplatila přes tři miliardy korun. Podíl plynu z Ruska začal stoupat loni na podzim. MPO na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V souvislosti s aktuální výzvou ministerstvo upozornilo na německý poplatek za export plynu, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících. Poplatek nyní činí 1,86 eura (přes 47,15 Kč) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek navíc podle úřadu zvažuje zavést i Itálie a další země. Všech pět států, které jsou podle MPO podporovány ještě několika dalšími státy, vyzvalo stávající belgické předsednictví o zařazení bodu k tomuto tématu na agendu jednání ministrů pro energetiku v pondělí 4. března. Evropské státy zejména východní a střední Evropy od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu výrazně omezili dodávky plynu z Ruska. Nahradili je zejména plynem z Norska a LNG z USA. Do Česka je tak plyn přepravován přes několik států včetně Německa.