Hlavní centrální banky po celém světě se po sérii rekordních zvýšení sazeb chystají snížit úrokové sazby. Tentokrát však bude cesta ke snížení výpůjčních nákladů jiná. Očekává se, že centrální banky budou postupovat po malých krocích a pravidelně se zastavovat kvůli obavám, že velmi nízká míra nezaměstnanosti by mohla znovu vyvolat inflaci. Konečné dno úrokových sazeb bude pravděpodobně vyšší než historická minima z minulého desetiletí, a to v důsledku významných změn ve světové ekonomice. Švýcarská národní banka již překvapivě snížila sazby a očekává se, že Evropská centrální banka ji bude v červnu následovat. Americký Federální rezervní systém a Bank of England naznačily možné snížení sazeb, ale jejich kroky budou záviset na údajích a ekonomických podmínkách. Investoři očekávají, že tyto hlavní centrální banky do konce roku přinesou mírné snížení sazeb o 75 bazických bodů. Mezi jednotlivými sníženími sazeb však mohou nastat i pauzy. Ekonomiky rozvíjejících se trhů již sazby snížily, ale vliv hlavních centrálních bank na globální finanční trhy je významný. Federální rezervní systém může být výjimkou, protože americká ekonomika si nadále vede dobře, což může vést ke snižování sazeb, dokud bude růst silný. V Evropě zůstávají ekonomické údaje slabé, Německo je v recesi a zbytek kontinentu zaznamenává pomalý růst. Přesný časový plán snižování sazeb je nejistý, ale centrální banky jsou přesvědčeny, že k ultra nízkým sazbám se vracet nebudou. Strukturální změny v globální ekonomice, jako je potřeba investic do klimatické transformace a digitální transformace, mohou mít vliv na přirozenou úrokovou míru.
Hlavní centrální banky po celém světě se po sérii rekordních zvýšení sazeb chystají snížit úrokové sazby. Tentokrát však bude cesta ke snížení výpůjčních nákladů jiná. Očekává se, že centrální banky budou postupovat po malých krocích a pravidelně se zastavovat kvůli obavám, že velmi nízká míra nezaměstnanosti by mohla znovu vyvolat inflaci. Konečné dno úrokových sazeb bude pravděpodobně vyšší než historická minima z minulého desetiletí, a to v důsledku významných změn ve světové ekonomice. Švýcarská národní banka již překvapivě snížila sazby a očekává se, že Evropská centrální banka ji bude v červnu následovat. Americký Federální rezervní systém a Bank of England naznačily možné snížení sazeb, ale jejich kroky budou záviset na údajích a ekonomických podmínkách. Investoři očekávají, že tyto hlavní centrální banky do konce roku přinesou mírné snížení sazeb o 75 bazických bodů. Mezi jednotlivými sníženími sazeb však mohou nastat i pauzy. Ekonomiky rozvíjejících se trhů již sazby snížily, ale vliv hlavních centrálních bank na globální finanční trhy je významný. Federální rezervní systém může být výjimkou, protože americká ekonomika si nadále vede dobře, což může vést ke snižování sazeb, dokud bude růst silný. V Evropě zůstávají ekonomické údaje slabé, Německo je v recesi a zbytek kontinentu zaznamenává pomalý růst. Přesný časový plán snižování sazeb je nejistý, ale centrální banky jsou přesvědčeny, že k ultra nízkým sazbám se vracet nebudou. Strukturální změny v globální ekonomice, jako je potřeba investic do klimatické transformace a digitální transformace, mohou mít vliv na přirozenou úrokovou míru.
