Komerční banka vyplatila za čtyři dny 1708 věřitelům Sberbank CZ téměř 11,9 miliardy korun, tedy více než pětinu celkové částky. Většina osobně požádala na pobočce. On-line žádost, kde je nárok na celkovou výplatu do maximálně 100.000 korun, podalo 260 osob. ČTK to dnes řekla mluvčí KB Šárka Nevoralová. Věřitelé, jichž je přes 15.000, by měli celkem dostat zhruba 57 miliard korun. "Vše zatím funguje bez problému, žádné fronty se netvoří," dodala Nevoralová. Výplata potrvá do 15. dubna. Ve všech případech bude bezhotovostní, peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v ČR, a to výhradně v českých korunách. Fyzické osoby se mohou pro vyřízení výplaty dostavit na kteroukoli pobočku Komerční banky. Právnické osoby se musí dostavit na firemní centra Komerční banky nebo se mohou napřímo obrátit na svého firemního bankéře. Sto procent svých zjištěných pohledávek, 95 procent teď a pět procent později, podle insolvenční správkyně Jiřiny Lužové určitě dostane první a druhá skupina věřitelů, tedy Garanční systém finančního trhu, fyzické osoby a malé a střední podniky. "U třetí skupiny, tedy krajů, měst, obcí a větších firem, tam se nechci zavazovat, že dostanou 100 procent, ačkoliv věřím, že to tak bude. Počítat ale mohou s více než 95 procenty svých peněz," uvedla už dříve. Například Praha 1 dnes oznámila, že obdržela jako jeden z věřitelů Sberbank CZ 160 milionů korun. Jde o 95 procent celkové částky, kterou měla městská část u banky uložené. Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem předloňského srpna poté, co Česká národní banka (ČNB) na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zahraniční dluh ČR ke konci loňska meziročně stoupl o 129 mld. na 4,622 bilionu Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 4,622 bilionu korun. Meziročně byl o 129 miliard Kč vyšší a představoval 63 procent hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 167,4 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí. Ve struktuře zahraničního dluhu vykázaly ve čtvrtém čtvrtletí nárůst zadluženosti všechny hlavní ekonomické sektory. U bankovního sektoru, jehož podíl na celkové zadluženosti činil 39,7 procenta, byl pro vývoj zadluženosti určující nárůst vkladů ze zahraničí. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu byl 15,8 procenta. Zvýšení stavu zahraničního dluhu sektoru vládních institucí bylo důsledkem růstu hodnoty vládních dluhopisů držených zahraničními investory v důsledku cenových a kurzových vlivů. V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 44,5 procenta celkového zahraničního dluhu. "Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku navýšení stavu obchodních úvěrů u tuzemských podniků nespojených s přímou investicí a finančních úvěrů čerpaných podniky od přidružených zahraničních firem," uvádí centrální banka. Ve struktuře dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířenými formami dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Připadá na ně 54 procent zahraničního dluhu Česka. V časové struktuře zaujímají 48,1 procenta celkových dluhových pasiv závazky s původní splatností delší než jeden rok. Evropská komise navrhla zvýšení cel na ruské a běloruské obilí Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě kvalifikovanou většinou schválit členské státy, což se očekává brzy; souhlas Evropského parlamentu není třeba. Návrh EK uvítal mimo jiné český ministr zemědělství Marek Výborný. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Podle Moskvy krok postihne evropské spotřebitele. Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží. "Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU," stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. "Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková," dodala komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky. "Navrhujeme uvalení cel na ruský dovoz, abychom zmírnili rostoucí riziko pro naše trhy a naše zemědělce. (Opatření) sníží schopnost Ruska využívat EU ve prospěch své válečné mašinérie," uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvýšení cel se vztahuje také na Bělorusko s ohledem na úzké politické a ekonomické vazby této země s Ruskem. Zahrnutí Běloruska do nového opatření má navíc zabránit tomu, že bude Rusko využívat Minsk k obcházení nových cel. Tranzit obilovin, olejnatých semena a odvozených produktů do třetích zemí není podle Evropské komise plánem dotčen. "Dnešní návrh je včasným a nezbytným krokem: ruské a běloruské obilí a produkty související s obilím mohly až dosud vstupovat na unijní trh s nízkými nebo žádnými cly a v roce 2023 jsme byli svědky výrazného nárůstu tohoto dovozu," uvedl eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. "Dbali jsme na dodržování celosvětové potravinové bezpečnosti, toto opatření neovlivní tranzit ruských a běloruských produktů do třetích zemí," dodal. "Vítám návrh Evropské komise na zvýšení cel na obiloviny, olejniny a další produkty z Ruska a Běloruska. Právě k tomu jsem ji spolu s některými kolegy z EU opakovaně vyzýval. Cla by měla být dostatečně vysoká na to, aby prakticky zamezila dovozu obilovin, což byl náš cíl," napsal ministr Výborný na sociální síti X. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že omezením dovozu z Ruska a Běloruska jednoznačně utrpí evropští spotřebitelé. Naopak Rusko má podle něj mnoho alternativ, kam vyvážet. Za rok 2023 vyvezlo Rusko 4,2 milionu tun obilí, olejnin a odvozených produktů za 1,3 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Z Běloruska to bylo 610.000 tun o hodnotě 246 milionů eur (6,2 miliardy Kč). K zavedení restrikcí na dovoz obilí z Ruska a Běloruska do EU vyzýval tento týden i dopis, který komisi poslalo pět zemí včetně České republiky. "Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje - dovoz obilí z Ruska do EU," píše se v dopise, který byl adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisovi a Januszi Wojciechowskému. "Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí dál vstupuje na trh Evropské unie," stálo dále v dokumentu, který podepsali ministři zemědělství Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a za Českou republiku ministr Marek Výborný.