Tuzemským dluhopisům se v poslední době více než daří…
Jaký je dlouhodobý trend?!
ČSÚ bude informovat o vývoji zahraničního obchodu ČR od vstupu do EU
Poptávka investorů byla výrazně vyšší, chtěli cenné papíry nakoupit v objemu 18,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce organizovala. Do konce března se uskuteční ještě jedna vlna aukcí, celkem by prodeje státních dluhopisů za první čtvrtletí měly státu přinést 75 miliard korun.
Ministerstvo v aktuální aukci uvedlo na trh nové státní dluhopisy se splatností v roce 2033. V první tranši prodalo obligace v objemu šesti miliard korun, investoři je přitom chtěli nakoupit za 15,6 miliardy korun. Průměrný výnos činil 3,7 procenta ročně. Ve druhé aukci nabídlo ministerstvo dluhopisy s proměnlivým úročením splatné v roce 2043. Prodalo je v objemu 1,3 miliardy korun při poptávce 2,7 miliardy korun.
V lednu se v aukcích prodaly státní dluhopisy za 26 miliard korun, v únoru za 27,4 miliardy korun. Březnové aukce zatím znamenaly prodeje obligací v objemu 15,9 miliardy korun, ministerstvo plánuje do konce měsíce vydat dluhopisy ještě za šest miliard korun.
Strategie financování a řízení státního dluhu vydaná ministerstvem financí očekává letos celkovou výpůjční potřebu 468,8 miliardy korun. Z toho 300 až 400 miliard korun by měly pokrýt střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy.
Peníze jsou potřeba na financování letošního rozpočtového deficitu, který by měl podle schváleného státního rozpočtu být 252 miliard korun, a na zaplacení splatných státních dluhopisů vydaných v minulosti. Podle údajů ministerstva financí z konce února jsou letos splatné státní dluhopisy za 162,8 miliardy korun.
Zdroj: Canva
ČSÚ bude informovat o vývoji zahraničního obchodu ČR od vstupu do EU
Český statistický úřad (ČSÚ) bude dnes na tiskové konferenci v Praze informovat o vývoji zahraničního obchodu ČR od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zveřejní údaje o vývozních a dovozních komoditách za posledních 20 let nebo přehled nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Zahraniční obchod ČR skončil za celý loňský rok přebytkem 122,8 miliardy korun. Předloni ČR měla zápornou bilanci 204,8 miliardy korun. Lepšího výsledku se loni podařilo dosáhnout díky poklesu dovozu ropy a zemního plynu.
Letos v lednu vykázal zahraniční obchod přebytek 3,7 miliardy korun, meziročně byl o 4,2 miliardy korun nižší. Vývoz klesl o 6,5 procenta na 350,4 miliardy korun a dovoz o 5,5 procenta na 346,8 miliardy korun, informoval už dříve ČSÚ. V lednu se proti loňsku podle statistiků snížil přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie o 8,6 miliardy korun a deficit obchodu s mimounijními státy o 3,8 miliardy korun.
Po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla v Česku zesílila debata o přijetí eura. Předseda Asociace exportérů Jiří Grund už dříve ČTK řekl, že by zavedení eura podle něj firmám přineslo významné úspory na konverzních poplatcích nebo by zjednodušilo účetnictví.
Společně s Českem vstoupilo v roce 2004 do EU dalších devět zemí, a to Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta. Z toho sedm jich euro zavedlo. Jako první bylo v roce 2007 Slovinsko, zatím poslední v roce 2015 Litva. Loni se k eurozóně připojilo Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013. Členy eurozóny je v současnosti 20 z 27 zemí unie.
Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, měla s členskými státy vždy kladnou obchodní bilanci. Za posledních 20 let přebytek zahraničního obchodu ČR s těmito zeměmi vzrostl více než čtyřnásobně, a to z 214,2 miliardy korun v roce 2004 na loňských 866,3 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které na dnešní tiskové konferenci v Praze představili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za celou dobu členství v EU bylo nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka Německo.
Země EU byly v posledních 20 letech dominantním partnerem Česka v zahraničním obchodu. „Z celkového vývozu Česka připadá v současnosti 80 procent na státy Evropské unie, z celkového dovozu zboží je to 62 procent,“ řekla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Podíly se po dobu členství v EU významně nezměnily, v absolutní hodnotě se dovoz i vývoz zdvojnásobily, dodala.
Zdroj: Canva
Největší podíl na zahraničním obchodu ČR se státy EU mají podle ČSÚ motorová vozila a jejich díly a také stroje a zařízení. S odstupem následují počítače a optické přístroje, kovodělné výrobky, chemické látky a potravinářské výrobky. V dovozu zboží mají rovněž hlavní roli motorová vozidla a stroje, následují chemické látky a základní kovy. Komoditní struktura vyváženého i dováženého zboží byla posledních 20 let stejná.
Do Německa, které je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka, v roce 2023 plynulo 30 procent z celkového vývozu. Podíl Německa na celkovém importu pak činil 23 procent. Přebytek obchodní bilance ČR s Německem loni dosáhl 353,3 miliardy korun, v roce 2004 to bylo 68,8 miliardy korun.
Důležité informace
Upozornění pro uživatele
Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách
Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných
zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem
poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.
Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a
vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení,
investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji
konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy
nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době
jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.
Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota
investic může růst i klesat a návratnost investované částky není
zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před
přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit
vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku,
případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních
služeb.
Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na
základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.
Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory
jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.
Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu
bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem
Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních
službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování
osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou
uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových
stránkách.
U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých
zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují
uvedené tržní údaje.
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za 7,3 miliardy korun. Poptávka investorů byla výrazně vyšší, chtěli cenné papíry nakoupit v objemu 18,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce organizovala. Do konce března se uskuteční ještě jedna vlna aukcí, celkem by prodeje státních dluhopisů za první čtvrtletí měly státu přinést 75 miliard korun.
Ministerstvo v aktuální aukci uvedlo na trh nové státní dluhopisy se splatností v roce 2033. V první tranši prodalo obligace v objemu šesti miliard korun, investoři je přitom chtěli nakoupit za 15,6 miliardy korun. Průměrný výnos činil 3,7 procenta ročně. Ve druhé aukci nabídlo ministerstvo dluhopisy s proměnlivým úročením splatné v roce 2043. Prodalo je v objemu 1,3 miliardy korun při poptávce 2,7 miliardy korun.
V lednu se v aukcích prodaly státní dluhopisy za 26 miliard korun, v únoru za 27,4 miliardy korun. Březnové aukce zatím znamenaly prodeje obligací v objemu 15,9 miliardy korun, ministerstvo plánuje do konce měsíce vydat dluhopisy ještě za šest miliard korun.
Strategie financování a řízení státního dluhu vydaná ministerstvem financí očekává letos celkovou výpůjční potřebu 468,8 miliardy korun. Z toho 300 až 400 miliard korun by měly pokrýt střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy.
Peníze jsou potřeba na financování letošního rozpočtového deficitu, který by měl podle schváleného státního rozpočtu být 252 miliard korun, a na zaplacení splatných státních dluhopisů vydaných v minulosti. Podle údajů ministerstva financí z konce února jsou letos splatné státní dluhopisy za 162,8 miliardy korun.
ČSÚ bude informovat o vývoji zahraničního obchodu ČR od vstupu do EU
Český statistický úřad (ČSÚ) bude dnes na tiskové konferenci v Praze informovat o vývoji zahraničního obchodu ČR od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zveřejní údaje o vývozních a dovozních komoditách za posledních 20 let nebo přehled nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Zahraniční obchod ČR skončil za celý loňský rok přebytkem 122,8 miliardy korun. Předloni ČR měla zápornou bilanci 204,8 miliardy korun. Lepšího výsledku se loni podařilo dosáhnout díky poklesu dovozu ropy a zemního plynu.
Letos v lednu vykázal zahraniční obchod přebytek 3,7 miliardy korun, meziročně byl o 4,2 miliardy korun nižší. Vývoz klesl o 6,5 procenta na 350,4 miliardy korun a dovoz o 5,5 procenta na 346,8 miliardy korun, informoval už dříve ČSÚ. V lednu se proti loňsku podle statistiků snížil přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie o 8,6 miliardy korun a deficit obchodu s mimounijními státy o 3,8 miliardy korun.
Po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla v Česku zesílila debata o přijetí eura. Předseda Asociace exportérů Jiří Grund už dříve ČTK řekl, že by zavedení eura podle něj firmám přineslo významné úspory na konverzních poplatcích nebo by zjednodušilo účetnictví.
Společně s Českem vstoupilo v roce 2004 do EU dalších devět zemí, a to Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta. Z toho sedm jich euro zavedlo. Jako první bylo v roce 2007 Slovinsko, zatím poslední v roce 2015 Litva. Loni se k eurozóně připojilo Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013. Členy eurozóny je v současnosti 20 z 27 zemí unie.
Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, měla s členskými státy vždy kladnou obchodní bilanci. Za posledních 20 let přebytek zahraničního obchodu ČR s těmito zeměmi vzrostl více než čtyřnásobně, a to z 214,2 miliardy korun v roce 2004 na loňských 866,3 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které na dnešní tiskové konferenci v Praze představili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za celou dobu členství v EU bylo nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka Německo.
Země EU byly v posledních 20 letech dominantním partnerem Česka v zahraničním obchodu. "Z celkového vývozu Česka připadá v současnosti 80 procent na státy Evropské unie, z celkového dovozu zboží je to 62 procent," řekla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Podíly se po dobu členství v EU významně nezměnily, v absolutní hodnotě se dovoz i vývoz zdvojnásobily, dodala.
Největší podíl na zahraničním obchodu ČR se státy EU mají podle ČSÚ motorová vozila a jejich díly a také stroje a zařízení. S odstupem následují počítače a optické přístroje, kovodělné výrobky, chemické látky a potravinářské výrobky. V dovozu zboží mají rovněž hlavní roli motorová vozidla a stroje, následují chemické látky a základní kovy. Komoditní struktura vyváženého i dováženého zboží byla posledních 20 let stejná.
Do Německa, které je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka, v roce 2023 plynulo 30 procent z celkového vývozu. Podíl Německa na celkovém importu pak činil 23 procent. Přebytek obchodní bilance ČR s Německem loni dosáhl 353,3 miliardy korun, v roce 2004 to bylo 68,8 miliardy korun.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Cloud rozdělil největší technologické firmy Výsledková sezona výrazně rozevřela rozdíly mezi největšími americkými technologickými společnostmi. U šesti firem, které již...