Průměrná mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla pomaleji než spotřebitelské ceny, v reálném vyjádření se tak mzdy deváté čtvrtletí za sebou snížily. I v průměru za celý loňský rok vykázaly mzdy v reálném vyjádření pokles. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v úterý. Páteční údaje o struktuře hrubého domácího produktu (HDP) naznačují, že růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí bude blíž prognóze České národní banky (ČNB), která počítala s 6,2 %, než odhadu ministerstva financí 8,2 procenta, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Meziroční růst objemu mezd a platů zpomalil v čtvrtém čtvrtletí 2023 na 6,5 procenta po 7,4 procenta ve třetím čtvrtletí 2023," řekl. "V závěru loňského roku mzdy svižně narůstaly u činností v oblasti nemovitostí, kde se meziročně jednalo o dvouciferné tempo. Poměrně slušně na tom ovšem byli i zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, peněžnictví a pojišťovnictví či v průmyslu, kde mzdový růst přesáhl 7 %. Zkrátka naopak přišli hlavně pracovníci v zemědělském sektoru, kde mzdy rostly jen nepatrně. V průměru za celou ekonomiku předpokládáme, že nominální mzdový růst dosáhl tempa 6,6 procenta, což ovšem nestačilo na pokrytí inflace a reálně tak mzdy meziročně poklesly o 0,9 procenta," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Za celý loňský rok podle Seidlera nominální mzdy vzrostly o 7,5 %, Hradil odhaduje 7,6 procenta. To by vzhledem k průměrné roční inflaci 10,7 % představovalo reálný pokles mezd o 2,8 procenta. Reálné mzdy se tak snížily druhý rok v řadě, v roce 2022 poklesly o 7,5 procenta. "V souhrnu za roky 2022 a 2023 se kupní síla průměrné mzdy snížila o přibližně 11 procent," řekl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Letos by se mzdy podle analytiků měly i v reálném vyjádření vrátit k růstu díky nižší inflaci. "Přetrvávající nedostatek pracovních sil, kompenzace předchozího hlubokého poklesu kupní síly domácností a příznivá finanční pozice podniků podle nás přispějí k udržení vyššího růstu nominálních mezd," uvedl Gürtler. Nominální růst mezd odhaduje na 6,9 procenta, reálný na 4,2 procenta. "Na předpandemickou úroveň by se reálné mzdy měly podle naší prognózy dostat až během roku 2026," dodal. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí dosáhla 42.685 korun. Nominálně vzrostla o 7,1 procenta, ale reálně klesla o 0,8 %. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta na 37.492 korun. Nejvyšší mzdy byly v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Za 20 let členství v EU splnila ČR 6× ekonomické podmínky pro euro Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát. Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP. V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém. Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné. Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu. Společně s Českem vstoupilo do EU dalších devět zemí, z toho sedm jich euro zavedlo. Jako první bylo v roce 2007 Slovinsko, zatím poslední v roce 2015 Litva. Loni se k eurozóně připojilo Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013. Členy eurozóny je v současnosti 20 z 27 zemí unie.