Po loňském dvouciferném růstu se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil jen o 2,2 procenta na 57.605 aut. V samotném březnu proti stejnému měsíci loni prodej klesl o 15,5 procenta. Přes 73 procent vozů nakoupily firmy. Uvedli to zástupci Svazu dovozců automobilů na dnešní tiskové konferenci.

Letošní rok už není podle Daniela Janečka z poradenské firmy PwC ovlivněný odloženou poptávkou z předchozích let a naopak doznívá vliv negativního ekonomického vývoje z posledních měsíců – a s tím spojené nižší poptávky na straně domácností i firem.

„Pro letošní rok předpokládáme, že registrace nových vozů se budou pohybovat přibližně na úrovni registrací roku 2023, tedy okolo 205.000 až 225.000 automobilů,“ řekl Janeček.

Nejvíce ve čtvrtletí prodala domácí Škoda, celkem 20.573 vozů, následuje Hyundai s odbytem 5541 aut a třetí skončila Toyota se 4866 prodanými vozy, která předstihla Volkswagen. Ten prodal 3711 aut. Na pátém místě skončila Kia s 2412 vozy. Nejprodávanějšími modely byly Škoda Octavia (6326), Škoda Fabia (2734) a Škoda Scala (2682).

Z pohledu obchodních tříd jsou stále nejoblíbenější SUV vozy s podílem téměř 47 procent. Vozy na benzin měly podíl 68,3 procenta, na naftu necelých 24 procent. Elektromobily měly podíl 2,2 procenta. Jejich prodej klesl o 1,8 procenta, což může souviset s dotačním programem, který ministerstvo průmyslu spustilo až v polovině března.

Prodej lehkých užitkových vozů se meziročně zvýšil o 18,4 procenta na 5966 aut. V březnu odbyt vzrostl o 6,5 procenta. Nejvíce prodala značka Renault, následují Ford a Toyota. Nejoblíbenějším modelem byl Opel Movano.

Registrace nových nákladních vozidel klesly o 16,8 procenta na 2213 aut. Nejprodávanější byla značka Mercedes-Benz před Scanií a MAN.

Prodej autobusů vzrostl o 128 procent na 189 vozidel. Více než polovinu tvořily linkové autobusy a čtvrtinu městské. První je domácí Iveco Bus, následuje MAN a Setra.

Poptávka po motocyklech se díky teplému počasí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 5378 prodaných strojů. Prvenství uhájila s 1135 kusy japonská Honda, následuje čínská CF Moto a na třetím místě skončil německý výrobce BMW.

Evropská komise (EK) dospěla k závěru, že investiční podpora poskytnutá Českou republikou v letech 2017 a 2018 některým velkým českým zemědělským podnikům není v souladu s pravidly Evropské unie pro státní podporu. Česko tak podle ní musí zajistit vrácení této podpory. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Jména firem ani informace o rozsahu podpory sdělení EK neobsahuje.

Podpora byla poskytnuta na investice do zavlažování a restrukturalizace sadů. Komise zahájila její hloubkové šetření v roce 2021. Zjistila, že někteří příjemci byli českými úřady chybně identifikováni jako malé a střední podniky, ačkoli byli ve skutečnosti velkými firmami. Podpora přitom byla určena pouze malým a středním podnikům.

Česká republika má nyní zajistit navrácení podpory porušující pravidla spolu s úroky. Měla by identifikovat všechny velké společnosti, které podporu obdržely v rozporu s pravidly, a stanovit částku, která má být vrácena.

„Celková částka podpory, která má být navrácena, proto v této fázi není známa,“ uvedla komise. Upozornila, že pravidla EU požadují bezodkladné vrácení podpory s cílem odstranit narušení hospodářské soutěže.

Vláda podle prezidenta Agrární komory ČR (AK ČR) Jana Doležala neplní své sliby vůči zemědělcům. Podle něho proto hrozí, že protesty budou v květnu pokračovat. Vyplývá to z tiskové zprávy AK ČR k jejímu 33. sněmu, který se uskuteční v neděli v Brně. Právě na něm budou delegáti ze všech krajů o možném vývoji dalších protestních akcí jednat. Pozvání na sněm podle AK ČR přijali ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nebo ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle Výborného není pravda, že vláda na podporu zemědělců nic nedělá. O konkrétních krocích AK ČR průběžně informuje, řekl dnes ČTK.

V Česku se protesty zemědělců naposledy uskutečnily 20. března, kdy na silnice vyjelo více než 1600 kusů zemědělské techniky.

„Od loňského sněmu se podařilo otevřít debatu o některých tématech, jako je podpora živočišné výroby a náročných komodit, přebujelá byrokracie či přebytky zemědělských komodit na evropském trhu, a to jednoznačně vítáme. Bohužel ale stále slyšíme především prázdné fráze, sliby nejsou plněny a řešení je v nedohlednu,“ řekl Doležal. To podle něj vede k tomu, že jsou zemědělci nespokojeni. „Probíhající jarní práce na jejich nespokojenosti nic nemění a hrozí, že protesty budou v květnu pokračovat,“ doplnil.

S představenstvem AK ČR se Výborný naposledy sešel tento týden, kde je informoval o krocích, které se na podporu zemědělců připravují v Česku a Evropské komisi. „Slova pana prezidenta Doležala proto beru tak trochu jako jeho vzkaz do členské základny před nedělním sněmem. Mrzí mě to ale, protože se nezakládají na skutečnosti a realitě,“ doplnil dnes.

Zemědělci požadují podpořit zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění, vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem, zrušit danění evropské provozní dotace z prvního pilíře společné zemědělské politiky Evropské unie a omezit dovoz ze zemí mimo EU. Dalším požadavkem je nekrácení národních podpor a v případě, že Evropská komise umožní navýšit mimořádnou pomoc zemědělcům z evropských nebo národních zdrojů, aby tak Česká republika učinila v maximální možné míře.

V letošním roce vláda podle dřívějších vyjádření Výborného přidá 550 milionů korun na životní pohodu zvířat a příští rok dvěma miliardami korun podpoří zaměstnanost na venkově skrze slevy na sociálním pojištění. Se zástupci farmářů Výborný jedná také o tom, jak přesně zacílit navýšení investiční podpory o 1,5 miliardy korun na tři miliardy korun. Daň z nemovitosti se ale měnit nebude, uvedl už dříve ministr.

Pozvání na sněm přijala i řada hostů z řad vládních i nevládních organizací či dlouholetých partnerů Agrární komory ČR, stojí v tiskové zprávě. Sněm se bude v neděli konat také u příležitosti zemědělských veletrhů Techagro, Silva Regina a Biomasa na brněnském výstavišti Veletrhy Brno.