ČR byla za 1. čtvrtletí na pátém místě na světě v nákupech zlata

Česká národní banka (ČNB) ho nakoupila pět tun, loni za stejné období skončila šestá se dvěma tunami. Centrální banky byly už tradičně největšími nákupčími zlata vůbec. Světová rada pro zlato (WGC) to uvedla ve svém dokumentu, který shrnuje první letošní kvartál na světovém trhu se zlatem.

Centrální banky vytvořily nový rekord, když nakoupily 290 tun zlata, loni ve stejném období to bylo 228 tun. Lídry byly Turecko, Čína, Indie, Kazachstán. Stabilně vysoká poptávka centrálních bank a retailových investorů přináší podle rady další prostor pro nárůst ceny zlata v letošním roce.

„Rok 2024 má potenciál přinést vyšší nárůst ceny zlata, než jsme očekávali. Poptávku táhnou vzhůru centrální banky a investoři, kteří nakupují slitky a mince,“ uvedla rada v dokumentu.

„Centrální banky se na zlato v posledních dvou letech doslova vrhly a masivně jej nakupují. Motivy jsou jednoznačné. Diverzifikovat své devizové rezervy a mít v portfoliu aktivum, které bude zhodnocovat, když vzrostou geopolitická rizika, dostaví se potíže s udržitelností amerického dluhu a bude oslabovat role dolaru ve světovém finančním systému,“ řekl ČTK analytik obchodníka se zlatem Golden Gate CZ Pavel Ryba. Centrální banky si podle něj uvědomují, že zvýšená inflace potrvá velmi pravděpodobně po delší období, a to zlatu velmi prospívá.

Na začátku dubna se cena zlata vyšplhala k historickým maximům, když přesáhla 2430 dolarů za troyskou unci. Korekce ceny, která poté přišla, je podle WGC znakem zdravého vývoje a impulsem pro další nákupy.

Celosvětové investice do zlatých slitků a mincí, které bývají doménou drobných investorů, dosáhly objemu 312 tun. To znamená meziroční nárůst o tři procenta a o 17 procent nad pětiletý průměr.

Chování investorů se ale změnilo. Ti západní byli historicky přitahováni rostoucí cenou a měli obvykle tendenci nakupovat během býčího trhu, zatímco na východě, který představuje zejména Indie a Čína, tradičně vyčkávají na pokles ceny. V posledním čtvrtletí se tyto role obrátily. Investiční poptávka v Asii a na Středním východě značně vzrostla, naproti tomu investoři v USA a Evropě zvolili odlišný přístup. Řada lidí tam vybírala své zisky a odprodávala své slitky a mince zpět, upozornila rada.

Mám zájem o více informací

ČNB v prvním čtvrtletí měla ke konci března v rezervách 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny.

Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad.

Odbory ČMKOS požádaly premiéra o svolání jednání o reformě penzí či platech

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požádala po zrušení své demonstrace proti záměrům vlády dnes premiéra Petra Fialu (ODS), aby co nejrychleji svolal jednání o reformě penzí či zaručených mzdách. Odboráři chtějí jednat i o zvýšení platů ve veřejném sektoru a ohlášených návrzích na uzákonění možnosti výpovědi bez udání důvodu. Jsou připraveni hledat s vládou kompromisy. Na tiskové konferenci to dnes řekl předák ČMKOS Josef Středula. Fiala se dnes k žádosti nevyjádřil. Jeho mluvčí Lucie Ješátková ČTK sdělila, že už ve čtvrtek premiér uvedl, že rozhodnutí odborů zrušit ohlášený protest oceňuje a vítá, že se chtějí vrátit k jednacímu stolu.

Odborářský protest proti vládním záměrům se měl konat v úterý 21. května. Po událostech na Slovensku, kde muž postřelil premiéra Roberta Fica, centrála svou akci zrušila.

„Jsme přesvědčeni, že jsme za jednacím stolem schopni udělat více. Je to zodpovědnější, než vést společnost k situaci, která nastala na Slovensku. Měl by to být zdvižený prst, že eskalace napětí nemusí skončit konsenzem, ale nebezpečným konfliktem… Rozhodli jsme se demonstraci zrušit a ukázat celé společnosti, že ČMKOS je připravena i v tak těžké situaci změnit svůj způsob a vést k tomu i ostatní,“ uvedl Středula. Věří, že se podobně začnou chovat i opozice s koalicí.

Z posledního jednání tripartity odboráři odešli předčasně. Stěžovali si na to, že jejich argumenty vládní strana nebere v potaz. Chtějí s premiérem a ministry jednat o reformě penzí, zachování zaručených mezd ve firmách, navýšení platů či možnosti výpovědi bez udání důvodu, kterou by chtěli do zákoníku práce při projednávání ve Sněmovně doplnit poslanci ODS. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes odborářům přislíbil, že o svolání schůzky chce mluvit s lídry vládních stran na úterním koaličním jednání.

„Jsme připraveni sednout za jednací stůl a chceme se dohodnout, ale i dohoda má vždy svou cenu… Uvidíme, jak K5 (lídři vládních stran) přistoupí k jednání, jsme schopni se přizpůsobit a hledat třeba i krvavé, ale přesto kompromisní varianty,“ uvedl Středula. Kam jsou odbory schopny případně ustoupit, neupřesnil.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Česko bylo za první čtvrtletí letošního roku na pátém místě na světě v nákupech zlata. Česká národní banka (ČNB) ho nakoupila pět tun, loni za stejné období skončila šestá se dvěma tunami. Centrální banky byly už tradičně největšími nákupčími zlata vůbec. Světová rada pro zlato (WGC) to uvedla ve svém dokumentu, který shrnuje první letošní kvartál na světovém trhu se zlatem. Centrální banky vytvořily nový rekord, když nakoupily 290 tun zlata, loni ve stejném období to bylo 228 tun. Lídry byly Turecko, Čína, Indie, Kazachstán. Stabilně vysoká poptávka centrálních bank a retailových investorů přináší podle rady další prostor pro nárůst ceny zlata v letošním roce. "Rok 2024 má potenciál přinést vyšší nárůst ceny zlata, než jsme očekávali. Poptávku táhnou vzhůru centrální banky a investoři, kteří nakupují slitky a mince,“ uvedla rada v dokumentu. "Centrální banky se na zlato v posledních dvou letech doslova vrhly a masivně jej nakupují. Motivy jsou jednoznačné. Diverzifikovat své devizové rezervy a mít v portfoliu aktivum, které bude zhodnocovat, když vzrostou geopolitická rizika, dostaví se potíže s udržitelností amerického dluhu a bude oslabovat role dolaru ve světovém finančním systému," řekl ČTK analytik obchodníka se zlatem Golden Gate CZ Pavel Ryba. Centrální banky si podle něj uvědomují, že zvýšená inflace potrvá velmi pravděpodobně po delší období, a to zlatu velmi prospívá. Na začátku dubna se cena zlata vyšplhala k historickým maximům, když přesáhla 2430 dolarů za troyskou unci. Korekce ceny, která poté přišla, je podle WGC znakem zdravého vývoje a impulsem pro další nákupy. Celosvětové investice do zlatých slitků a mincí, které bývají doménou drobných investorů, dosáhly objemu 312 tun. To znamená meziroční nárůst o tři procenta a o 17 procent nad pětiletý průměr. Chování investorů se ale změnilo. Ti západní byli historicky přitahováni rostoucí cenou a měli obvykle tendenci nakupovat během býčího trhu, zatímco na východě, který představuje zejména Indie a Čína, tradičně vyčkávají na pokles ceny. V posledním čtvrtletí se tyto role obrátily. Investiční poptávka v Asii a na Středním východě značně vzrostla, naproti tomu investoři v USA a Evropě zvolili odlišný přístup. Řada lidí tam vybírala své zisky a odprodávala své slitky a mince zpět, upozornila rada. ČNB v prvním čtvrtletí měla ke konci března v rezervách 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Odbory ČMKOS požádaly premiéra o svolání jednání o reformě penzí či platech Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požádala po zrušení své demonstrace proti záměrům vlády dnes premiéra Petra Fialu (ODS), aby co nejrychleji svolal jednání o reformě penzí či zaručených mzdách. Odboráři chtějí jednat i o zvýšení platů ve veřejném sektoru a ohlášených návrzích na uzákonění možnosti výpovědi bez udání důvodu. Jsou připraveni hledat s vládou kompromisy. Na tiskové konferenci to dnes řekl předák ČMKOS Josef Středula. Fiala se dnes k žádosti nevyjádřil. Jeho mluvčí Lucie Ješátková ČTK sdělila, že už ve čtvrtek premiér uvedl, že rozhodnutí odborů zrušit ohlášený protest oceňuje a vítá, že se chtějí vrátit k jednacímu stolu. Odborářský protest proti vládním záměrům se měl konat v úterý 21. května. Po událostech na Slovensku, kde muž postřelil premiéra Roberta Fica, centrála svou akci zrušila. "Jsme přesvědčeni, že jsme za jednacím stolem schopni udělat více. Je to zodpovědnější, než vést společnost k situaci, která nastala na Slovensku. Měl by to být zdvižený prst, že eskalace napětí nemusí skončit konsenzem, ale nebezpečným konfliktem… Rozhodli jsme se demonstraci zrušit a ukázat celé společnosti, že ČMKOS je připravena i v tak těžké situaci změnit svůj způsob a vést k tomu i ostatní," uvedl Středula. Věří, že se podobně začnou chovat i opozice s koalicí. Z posledního jednání tripartity odboráři odešli předčasně. Stěžovali si na to, že jejich argumenty vládní strana nebere v potaz. Chtějí s premiérem a ministry jednat o reformě penzí, zachování zaručených mezd ve firmách, navýšení platů či možnosti výpovědi bez udání důvodu, kterou by chtěli do zákoníku práce při projednávání ve Sněmovně doplnit poslanci ODS. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes odborářům přislíbil, že o svolání schůzky chce mluvit s lídry vládních stran na úterním koaličním jednání. "Jsme připraveni sednout za jednací stůl a chceme se dohodnout, ale i dohoda má vždy svou cenu… Uvidíme, jak K5 (lídři vládních stran) přistoupí k jednání, jsme schopni se přizpůsobit a hledat třeba i krvavé, ale přesto kompromisní varianty," uvedl Středula. Kam jsou odbory schopny případně ustoupit, neupřesnil.