Evropská komise (EK) dnes mírně zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle její nové prognózy zvýší o 1,2 procenta, zatímco v únoru EK jeho růst odhadovala na 1,1 procenta. V příštím roce nadále počítá se zrychlením růstu na 2,8 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém jarním hospodářském výhledu. "Po poklesu o 0,3 procenta v roce 2023 se předpokládá, že reálný HDP v Česku vzroste v roce 2024 o 1,2 procenta a v roce 2025 o 2,8 procenta, protože klesající inflace pomáhá obnovovat kupní sílu," uvedla unijní exekutiva. Průměrná inflace v ČR by podle ní měla letos klesnout na 2,5 procenta a v příštím roce na 2,2 procenta. Komise upozornila, že díky výraznému poklesu inflace se obnovil růst reálných mezd. Předpověděla, že ve spotřebě domácností by tak měl v letošním roce po dvou letech poklesu nastat obrat, ke kterému by měla přispět rovněž vysoká úroveň úspor. Spotřeba domácností by se tak podle komise měla znovu stát hlavním motorem růstu české ekonomiky. Komise rovněž předpověděla, že růst vládní spotřeby v důsledku opatření ke konsolidaci veřejných financí zpomalí. Se zpomalením růstu počítá rovněž u veřejných investic. Předpokládá, že rozpočtový deficit se letos sníží na 2,4 procenta HDP a napřesrok klesne na 1,9 procenta HDP. Komise počítá s pokračujícím růstem českého exportu, a to díky poklesu problémů v dodavatelských řetězcích a oživování poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů. Předpokládá nicméně, že od příštího roku bude růst exportu v důsledku oživování domácí poptávky pomalejší než růst importu, což bude brzdit celkový hospodářský růst. Komise rovněž poukázala na riziko obnoveného vzestupu cen energií, který by mohl zasáhnout energeticky náročný průmysl či poptávku ze strany obchodních partnerů. Míra nezaměstnanosti v ČR se letos podle komise zvýší na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta, nadále však bude patřit mezi nejnižší v Evropské unii. To by mělo vytvářet tlak na zvyšování mezd. Komise upozornila, že trh práce čelí pokračujícímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků a stárnutí populace. EBRD zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na 0,9 procenta Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dnes zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se letos zvýší pouze o 0,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,5 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí. Česká ekonomika by letos podle EBRD měla těžit z mírného oživení spotřeby a investic. Za hlavní riziko pro letošní výhled banka označila stagnující zahraniční poptávku. V příštím roce počítá EBRD se zrychlením růstu české ekonomiky na 2,5 procenta, a to mimo jiné díky příznivějším finančním podmínkám. EBRD byla založena v roce 1991, aby pomohla bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu při přechodu k tržnímu hospodářství. Nyní působí v téměř čtyřech desítkách zemí v Evropě, Asii a Africe. V březnu 2021 se banka na žádost české vlády rozhodla, že po třináctileté pauze začne opět investovat v České republice. Odhad letošního hospodářského růstu ve všech zemích, ve kterých působí, dnes EBRD snížila na tři procenta z 3,2 procenta předpokládaných v září. V příštím roce očekává zrychlení růstu na 3,6 procenta. Česká republika by podle nejnovějších prognóz EBRD měla v letošním roce vykázat nejslabší hospodářský růst ze zemí visegrádské čtyřky. Banka předpokládá, že HDP Slovenska se letos zvýší o 1,8 procenta. V Maďarsku by měl růst činit 2,2 procenta a v Polsku dokonce 2,9 procenta. Objem přenesených mobilních dat loni stoupl o 43 procent, uvedl ČTÚ Celkový objem přenesených mobilních dat v minulém roce vzrostl o 43 procent na 1350 petabytů. Průměrná měsíční spotřeba dat na jednu datovou SIM kartu se pak zvýšila na 9,8 GB z předchozích sedmi GB. Uvedl to Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Počet SIM karet s mobilními daty dosáhl 11,4 milionu a přiblížil se třem čtvrtinám celkového počtu mobilních SIM karet. Neomezená data využívá již 22 procent uživatelů a neomezená volání 43 procent uživatelů. Majoritu 95,5 procenta trhu drželi tři mobilní operátoři T-Mobile, O2 a Vodafone, o zbytek se dělila více než stovka virtuálních operátorů. Největšími byli Sazkamobil, Tesco Mobile a ČEZ Prodej. Sazkamobil přitom na konci minulého roku koupil operátor Vodafone. Během roku 2023 úřad ve spolupráci s operátory analyzoval technické i organizační způsoby, jak docílit omezení podvodných volání, tzv. spoofingu. Vedle toho připravil dotační výzvu pro pokrytí železničních vagónů signálem 5G. <!-- DIP popup-->