Vzhledem k tomu, že takzvané bodové grafy úředníků ve Washingtonu nyní naznačují pouze jedno snížení v roce 2024 namísto dřívějších tří, jejich kolegové ve Frankfurtu vědí, že jakákoli další akce z jejich strany představuje riziko importu inflace prostřednictvím potenciálně slabší měny.Tvůrci politiky ECB včetně prezidentky Christine Lagardeové zdůrazňují svou nezávislost na svém americkém protějšku, o čemž svědčí jejich snížení sazeb minulý týden v době, kdy snížení sazeb Fedu nebylo na spadnutí. Zároveň však vědí, že měnová politika v největší světové ekonomice působí gravitační silou, které ostatní centrální banky jen těžko odolávají.„Rozhodnutí Fedu dá jestřábům z ECB zjevně podnět k zamyšlení a přiměje je k větší opatrnosti, pokud jde o další snižování sazeb,“ uvedl Carsten Brzeski, vedoucí makrovýzkumu v ING.Tento pocit ostražitosti je zřejmý již od 6. června, kdy došlo ke snížení výpůjčních nákladů, což bylo rozhodnutí doprovázené vyššími inflačními prognózami.Obchodníci od té doby omezili očekávání dalších kroků a jejich pohled se od výsledku Fedu příliš nezměnil. Peněžní trhy vidí 60% šanci na snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu v září, ale pouze 40% šanci na další krok ECB po tomto datu v letošním roce.Většina představitelů, kteří hovořili od zasedání Rady guvernérů, nabádala k opatrnosti ohledně dalšího snižování výpůjčních nákladů a zdůrazňovala obrovskou nejistotu ohledně výhledu spotřebitelských cen.Sama Lagardeová uvedla, že sazby nejsou na „lineární klesající dráze“ a že ECB je může ponechat beze změny na více než jednom zasedání v budoucnu. Její kolega, viceprezident Luis de Guindos, naznačil, že úředníci budou po zbytek roku postupovat opatrně.„Fed a ECB provádějí nezávislou měnovou politiku, nicméně si všímáme, že zvednutí bodových grafů ze strany Fedu se shoduje s jestřábím postojem ECB,“ uvedl Piet Haines Christiansen, hlavní stratég Danske Bank.Někteří představitelé eurozóny tvrdí, že agresivnější uvolňování měnové politiky pro blok dvaceti zemí by mohlo přinést větší inflační tlaky – protože nižší výpůjční náklady ve srovnání s USA by mohly oslabit jednotnou měnu a představovat další riziko prostřednictvím vyšších dovozních cen.Rakouský ministr Robert Holzmann, jediný politik, který se minulý týden postavil proti rozhodnutí, o víkendu tyto obavy zopakoval.Celkový dopad měnověpolitické divergence však není jednoznačný. Přísnější než očekávaná politika Fedu by také mohla vést k náležitě restriktivním globálním finančním podmínkám – což by vedlo k většímu tlumícímu účinku na evropskou ekonomiku s menším tlakem na ceny.Po pravdě řečeno, mnozí měnoví činitelé ve vyspělých zemích vědí, že uvolnění měnové politiky v USA by jim přinejmenším poskytlo větší manévrovací prostor, aby v případě potřeby mohli učinit totéž ve svých vlastních ekonomikách.„ECB a BOE by rády snížily, přes všechny své protesty o ‚nezávislosti‘ na Fedu,“ řekl Dickie Hodges, který spravuje globální dynamický dluhopisový fond ve společnosti Nomura Asset Management. „ECB začala snižovat sazby, ale bude nesmírně opatrná při výrazném pohybu sazeb, pokud Fed nebude ochoten nebo schopen jít s ní na ruku.“Dalším důvodem k obezřetnosti je nedávný nárůst inflace v eurozóně, který vyvolává srovnání s USA – což podněcuje obavy, že by ECB mohla při snižování sazeb čelit podobným překážkám jako Fed. Trhy práce jsou na obou stranách Atlantiku napjaté.V tomto ohledu přinesla středa v USA alespoň některé pozitivní zprávy. Nové údaje tam ukázaly, že klíčový ukazatel základní inflace se v květnu po zvýšených hodnotách ze začátku roku již druhý měsíc po sobě ochladil.„Údaje o inflaci v USA naznačují, že by mohlo dojít k určitému uvolnění inflačních tlaků,“ uvedl Brzeski z ING. Přesto „celkově americký vývoj v posledních dvou dnech jasně ukázal, že i v eurozóně je prostor pro další snižování sazeb prozatím velmi omezený