Malé firmy se sídlem v jiném členském státu Evropské unie, které za kalendářní rok nepřekročí obrat dvou milionů korun, nově nebudou spadat do režimu plátců DPH. Změnu jejich postavení upraví návrh zákona o dani z přidané hodnoty, který dnes schválila vláda. Informovalo o tom ministerstvo financí. Norma kromě toho také zpřesňuje podmínky, kdy bude možné uplatnit nižší sazbu DPH u staveb pro bydlení a pro sociální bydlení. Podle současného zákona nepodléhají povinnostem spojeným s DPH, jako jsou kontrolní hlášení či platba daně, české firmy, jejichž obrat za posledních 12 měsíců nepřekročí dva miliony korun. Firmy se sídlem v zahraničí podléhají povinnostem k DPH od prvního obchodu uskutečněného v Česku. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla umožnit využívat výjimku i malým firmám se sídlem v jiném členském státu EU. Směrnice zároveň umožní malým českým firmám za stejných podmínek využívat v jiných zemích EU režim neplátce DPH. Novela také zpřesňuje podmínky, za kterých bude možné využívat nižší sazby DPH na stavební práce. Nově se pro daňové účely budou stavby posuzovat podle účelu užívání, jaký je u nich zapsaný v základních registrech. Pokud stavba ještě nebude zapsaná v katastru nemovitostí, bude se posuzovat podle projektu a stavebního povolení. Novela naopak nijak neupravuje výši sazeb DPH. Ty se změnily v letošním roce, kdy kabinet jako součást rozpočtové konsolidace sloučil snížené sazby ve výši deset a 15 procent do jedné dvanáctiprocentní. Základní sazbu 21 procent ponechal ve stejné výši. Zároveň změnil rozložení položek v jednotlivých sazbách, ze snížené sazby vypadlo například kadeřnické a holičské služby nebo točené pivo. MPO připravilo opatření na zajištění energií pro případ rychlého útlumu uhlí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo soubor opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek energií i pro případ rychlého útlumu uhelných zdrojů. Podle úřadu zajistí bezpečnost dodávek elektřiny a tepla i v případě nejrizikovějších scénářů vývoje energetiky v Česku. Opatření, která počítají s tím, že ČR bude v budoucnu po určitou dobu více elektřiny dovážet než vyvážet, dnes projednala vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Realistický scénář podle ministerstva počítá s útlumem uhelných zdrojů do roku 2030, kritický scénář do roku 2027. "Cílem našich analýz bylo nejen vytvořit co nejpřesnější odhad dalšího rozvoje české energetiky, ale především se připravit i na kritické scénáře. Proto jsme ve spolupráci se zástupci energetického sektoru a provozovatelem přenosové soustavy spočítali různé scénáře, včetně toho kritického, a připravili podpůrná opatření, která i v případě negativního vývoje zajistí bezpečnost dodávek elektřiny i tepla pro české domácnosti i firmy,“ řekl Síkela. Kritický scénář podle něj zahrnuje kombinaci několika velmi nepravděpodobných událostí, jako je rychlé ukončení provozu všech uhelných elektráren do roku 2027, omezení výroby elektřiny z jiných zdrojů či pomalejší rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. "I v tomto extrémním scénáři analýzy potvrdily, že bezpečnost dodávek elektřiny a tepla zůstane zachována," podotkl Síkela. Hlavním cílem zpracovaných opatření je podle MPO rychlejší rozvoj nových zdrojů prostřednictvím zjednodušení jejich povolování a rozšířením finanční podpory zdrojů k zajištění dekarbonizace. "Půjde o zdroje jako zemní plyn, ale také vodík či technologie pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého,“ popsal jedno z opatření vrchní ředitel sekce energetiky MPO René Neděla. Mezi další opatření patří ukotvení kapacitních mechanismů do české legislativy, jejichž zavedení bude možné v případě, že by podle analýz ČEPS hrozil nedostatek elektřiny i při zohlednění dovozů. Další mechanismy mají podle ministerstva urychlit povolovací procesy zjednodušením administrativních postupů a snížením zátěže pro investory. Jedno z krizových opatření pro zvlášť krajní případy pak počítá také s úpravou energetického zákona, která umožní Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) zasáhnout a zajistit provoz zdrojů nutných pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Další kroky se týkají přípravy řízení elektrizační soustavy při útlumu uhelných zdrojů. MPO také připustilo, že Česko bude v příštích letech po určité časové období dovážet více elektřiny, než vyveze. "Tato změna nebude mít negativní důsledky na zákazníky. Již nyní ostatně ve chvílích, kdy to je ekonomicky výhodné, elektřinu dovážíme a tento dovoz pokrývá asi pětinu naší roční spotřeby," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. Podle analýz ČEPS zůstane dostupnost elektřiny na okolních trzích dostatečná pro dovoz do Česka i v případě kritických scénářů. Česko je v současnosti stále vývozcem elektřiny. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, loni činilo 9,2 TWh. Postupně však klesá. <!-- DIP popup-->