Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek hospodaření státu za prvních pět měsíců roku. Loni byl deficit státního rozpočtu ke konci května rekordních 271,4 miliardy korun. Letos na konci dubna byl rozpočet ve schodku 153,1 miliardy korun, což znamenalo třetí nejhorší výsledek hospodaření od vzniku Česka. Rozpočtové příjmy za první čtyři letošní měsíce dosáhly 591,9 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 10,9 procenta. Výdaje do konce dubna činily 745 miliard korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 1,5 procenta. V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Analytici po zveřejnění dubnových údajů uvedli, že předpokládají splnění plánovaného deficitu, riziko ale může představovat pomalejší hospodářský růst, než jaký ministerstvo financí očekávalo při sestavování rozpočtu. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka. Ekonomka: Je nesmyslné, aby se lidé o odchodu do penze dozvídali v 50 letech Je nesmyslné, aby se lidé v 50 letech dozvídali, v jakém věku půjdou do důchodu. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) to dnes řekla ekonomka Jana Matesová. Dodala, že to může mít nespravedlivé dopady na některé ročníky, které by například přežily přírodní katastrofu nebo pandemii. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nastavení naopak považuje za spravedlivé a v pořadu řekl, že vláda ze záměru neustoupí. K politickým diskusím o penzijní reformě se v týdnu vyjádřila Česká demografická společnost, která navrhuje penzijní věkovou hranici zvedat pomaleji než vláda a také pravidelně, a to o měsíc ročně. Důchodový věk v Česku každý rok roste a ve 30. letech tohoto století by se měl dostat na 65 let. Nad tuto hranici by se měl začít podle projednávané vládní novely zvedat lidem, kteří se narodili po roce 1966. Tento ročník by měl jít do penze v 65 letech a dvou měsících. Každý další ročník by šel na odpočinek nanejvýš o dva měsíce později, a to podle prodlužování délky života. Dobu nástupu do penze by se měli dozvědět lidé ve svých 50 letech. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku. Matesová řekla, že souhlasí s demografy a považuje navrhované určování odchodu do důchodu za nesmyslné. "Mnohem lepší by bylo lepší říct dopředu, že v příštích 20 letech, od roku 2031, se bude zvyšovat (hranice odchodu do penze) pro každý ročník o měsíc," řekla. Podle ní budou kritická zejména 40. a 50. léta a situace by se poté měla zlepšovat. "Když nastane nějaká situace jako přírodní katastrofa nebo pandemie, tak lidé, kteří přežijí, jsou potom nelogicky nespravedlivě zvýhodněni tři nebo šest let, protože klesne střední délka života. A bude to mít nespravedlivé dopady na lidi, kteří se v té době budou blížit do důchodu, oproti těm, kteří přijdou o tři roky později," řekla Matesová. Podle Kupky je ale právě takové zvýhodnění spravedlivé. "Protože ty generace byly také zatížené tím, čím musely projít," řekl. Proti navrhovanému systému výpočtu odchodu do penze se ohradil zástupce odborů Josef Středula. Podle něj vláda také nedostatečně a špatně řeší možnost předčasného odchodu do důchodu lidí v náročných profesích. Sněmovna ve čtvrtek podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru. Navrhovaná desítka změn má platit postupně od příštího roku a má podle vlády přispět k udržitelnosti systému. Cílem je udržení rozpočtového schodku v souvislosti s výdaji na penze kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, jde asi o 70 miliard korun. <!-- DIP popup-->