Švédská centrální banka vyjadřuje důvěru v pokračující pokles inflace a ekonomickou stabilitu, přesto varuje před potenciálními riziky měnových výkyvů. Rozhodnutí o snížení sazeb se očekává v srpnu. Riksbank ponechala výpůjční náklady beze změny a uvedla, že ve druhé polovině roku opět přistoupí k uvolňování úrokových sazeb, a to až třemi sníženími. Švédská centrální banka, která ve čtvrtek oznámeným rozhodnutím ponechala svou úrokovou sazbu na úrovni 3,75 %, uvedla, že růst spotřebitelských cen se vyvíjí do značné míry podle jejích očekávání, což umožňuje další snížení referenční sazby v příhodném čase. Koruna oslabila. "Vstoupili jsme do nové fáze měnové politiky, protože inflace ustoupila a ekonomika je slabá," řekl guvernér Riksbank Erik Thedeen na tiskové konferenci ve Stockholmu. "Pokud zůstanou vyhlídky inflace zachovány, mohla by být sazba během druhého pololetí dvakrát nebo třikrát snížena." Thedeen již dříve naznačil opatrný přístup k uvolňování a představitelé ve čtvrtek uvedli, že stále vidí potřebu jednat "postupně". Přesto, vzhledem k tomu, že švédská vláda tento týden vyhlásila vítězství v boji proti inflaci, rozhodnutí naznačuje, že roste i důvěra centrální banky v tento závěr. Perspektiva dalšího uvolňování se shoduje s vyhlídkami eurozóny. Guvernér finské centrální banky Olli Rehn v rozhovoru zveřejněném ve středu uvedl, že sázky trhu na další dvě snížení sazeb Evropskou centrální bankou v tomto roce jsou spravedlivé. Švédská koruna vůči euru klesla až o 0,4 % na 11,3440, nejníže za více než dva týdny.Po květnovém zasedání centrální banky koruna vůči euru posílila až o 4 %, neboť banka uvedla, že hranice pro snížení sazeb v tomto měsíci bude vysoká. Thedeen uvedl, že i když měnové výkyvy zůstávají rizikem, neměly by určovat měnovou politiku. Dodal, že posílení koruny po květnovém snížení poněkud povzbudilo banku k dalšímu uvolnění. Všichni ekonomové oslovení agenturou Bloomberg předpokládali, že banka zůstane při zemi poté, co guvernér jasně naznačil, že ke snižování sazeb se vrátí až ve druhé polovině letošního roku. Minulý měsíc úředníci poprvé po osmi letech snížili výpůjční náklady. Par Magnusson, stratég Swedbank, uvedl, že toto rozhodnutí upevňuje vyhlídky na další uvolňování mnohem více, než signalizují kolegové, například ECB. "Relativně vysoká důvěra ve vlastní směr politiky, kterou Riksbank vyzařuje, ji odlišuje," řekl. "Laťka pro Riksbank, která nesplní své 'slíbené' škrty, je tak nastavena mnohem výše než laťka pro ECB, která nesplní škrty, jež neslíbila." Švédská centrální banka neupřesnila, kdy by mohla opět snížit. První příležitost k tomu bude mít při svém nadcházejícím oznámení 20. srpna. Robert Bergqvist, ekonom SEB, poznamenal, že klíčové pro určení takového kroku bude příští zveřejnění spotřebitelských cen 12. července. Po řadě výsledků inflace pod prognózami centrální banky se ukazatel růstu základních cen nečekaně zvýšil v květnu, kdy náklady na ubytování zvýšili návštěvníci, kteří se sjížděli do Stockholmu na koncerty Taylor Swift a do Malmö na soutěž Eurovision Song Contest. Květnové údaje ilustrují, že inflační rizika se sice poněkud snížila, ale "cesta k dvouprocentní inflaci nevede po přímce", uvedl Thedeen. "Měnící se inflace a ekonomické vyhlídky ve Švédsku i v zahraničí znamenají, že je rozumné snižovat sazbu postupným tempem." Riksbank stále věří, že růst spotřebitelských cen bude pokračovat v sestupné trajektorii. Ukazatel CPIF, na který se zaměřuje, vidí v roce 2025 pod svým dvouprocentním cílem na úrovni 1,8 %, což je o něco méně, než se dříve předpokládalo. Švédská ekonomika je na změny měnové politiky citlivější než řada evropských protějšků, protože sazby jsou často fixovány na relativně krátkou dobu, a vyhlídka na uvolnění vedla ke zlepšení nálady v severské ekonomice. Po mírném poklesu v roce 2023 nyní Riksbank očekává, že švédský hospodářský výkon letos vzroste o 1,1 %. To je lepší výsledek než její poslední březnová prognóza růstu o 0,3 %. Riksbank zůstává opatrná, sleduje inflaci a plánuje postupné uvolňování sazeb.