Zisk Agrofertu loni meziročně klesl o 84 % na 2,09 miliardy korun

Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně klesl o 84 procent na 2,09 miliardy korun.

Rok 2023 byl podle holdingu obtížný mimo jiné kvůli nižší poptávce po hnojivech a značnému poklesu prodejních cen hnojiv. Letošní rok čeká Agrofert lepší výsledky. „Výraznější zlepšení očekáváme zejména u nově začleněné skupiny LAT Nitrogen, u které již předpokládáme pozitivní efekty z realizovaných synergických opatření. Dále očekáváme zlepšení výkonnosti v segmentu speciální chemie,“ uvedl předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša. Ve výrobě potravin bude výkonnost zřejmě podobná jako loni a v zemědělství čeká holding mírné meziroční zhoršení výkonnosti kvůli nízkým tržním cenám a klesající podpoře z evropských i národních zdrojů.

Agrofert loni investoval v Česku 6,7 miliardy korun. Ve všech zemích, kde působí, činily investice 12,2 miliardy. Nejvíce – 6,2 miliardy – mířilo do investic v chemickém průmyslu, tři miliardy do zemědělství a 1,6 miliardy do potravinářství. „Agrofert patří dlouhodobě mezi největší české investory na Slovensku, v Německu a Maďarsku. Loňská akvizice společností divize výroby dusíkatých hnojiv Borealis – nyní skupiny LAT Nitrogen, nás zařadila mezi nejvýznamnější české investory v Rakousku a ve Francii. Celkové tržby koncernu ze zahraničí tvoří již 60 procent našich příjmů,“ sdělil Průša.

Loni investovaly společnosti holdingu 2,2 miliardy do ekologie svých provozů, a to hlavně firmy v chemickém průmyslu. Například firma LAT Nitrogen dala téměř 211 milionů korun do nové čistírny odpadních vod, společnost Duslo 142 milionů do snížení emisí při výrobě kyseliny dusičné a firma Preol 38 milionů do pyrolýzy plev Biochar.

Letos plánuje Agrofert navýšení objemu investic. Zaměřeny budou především na úspory energií a další ekologizaci výroby. Holding například plánuje vybudování retenční nádrže na surovou vodu pro zásobování Prechezy nebo dokončení výrobní jednotky pyrolýzy plev Biochar a malé fotovoltaické elektrárny v Preolu.

Mezi největší plánované akce patří zahájení stavby nové linky na pečivo pro řetězec rychlého občerstvení McDonald’s v německé společnosti Lieken Brot, dokončení stavby nového distribučního centra v německé firmě SKW, zahájení výstavby nové porážky kuřat ve Vodňanech, rozšíření areálu Agrofertu Deutschland v německém městě Drebkau a výstavba kravínů a dojíren v Česku a na Slovensku. Holding chystá také akvizice firem.

Holding patří k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku, kde měl loni v průměru 20.445 pracovníků. Celkový počet zaměstnanců Agrofertu činil 32.000 lidí. Celosvětově tak holding loni vyplatil na mzdách 20 miliard korun a v Česku 10,5 miliardy korun.

Do holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i v zahraničí, patří například chemičky Deza, Fatra, Lovochemie či Precheza, potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík nebo Penam i například lesnická společnost Uniles.

Tržby se snížily o 14 procent na 212 miliard, hlavně v chemii a zemědělství. Holding to dnes oznámil v tiskové zprávě. Za poklesem tržeb je podle Agrofertu snížení prodejních cen. Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš . Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.Rok 2023 byl podle holdingu obtížný mimo jiné kvůli nižší poptávce po hnojivech a značnému poklesu prodejních cen hnojiv. Letošní rok čeká Agrofert lepší výsledky. „Výraznější zlepšení očekáváme zejména u nově začleněné skupiny LAT Nitrogen, u které již předpokládáme pozitivní efekty z realizovaných synergických opatření. Dále očekáváme zlepšení výkonnosti v segmentu speciální chemie,“ uvedl předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša. Ve výrobě potravin bude výkonnost zřejmě podobná jako loni a v zemědělství čeká holding mírné meziroční zhoršení výkonnosti kvůli nízkým tržním cenám a klesající podpoře z evropských i národních zdrojů.Agrofert loni investoval v Česku 6,7 miliardy korun. Ve všech zemích, kde působí, činily investice 12,2 miliardy. Nejvíce – 6,2 miliardy – mířilo do investic v chemickém průmyslu, tři miliardy do zemědělství a 1,6 miliardy do potravinářství. „Agrofert patří dlouhodobě mezi největší české investory na Slovensku, v Německu a Maďarsku. Loňská akvizice společností divize výroby dusíkatých hnojiv Borealis – nyní skupiny LAT Nitrogen, nás zařadila mezi nejvýznamnější české investory v Rakousku a ve Francii. Celkové tržby koncernu ze zahraničí tvoří již 60 procent našich příjmů,“ sdělil Průša.Loni investovaly společnosti holdingu 2,2 miliardy do ekologie svých provozů, a to hlavně firmy v chemickém průmyslu. Například firma LAT Nitrogen dala téměř 211 milionů korun do nové čistírny odpadních vod, společnost Duslo 142 milionů do snížení emisí při výrobě kyseliny dusičné a firma Preol 38 milionů do pyrolýzy plev Biochar.Letos plánuje Agrofert navýšení objemu investic. Zaměřeny budou především na úspory energií a další ekologizaci výroby. Holding například plánuje vybudování retenční nádrže na surovou vodu pro zásobování Prechezy nebo dokončení výrobní jednotky pyrolýzy plev Biochar a malé fotovoltaické elektrárny v Preolu.Mezi největší plánované akce patří zahájení stavby nové linky na pečivo pro řetězec rychlého občerstvení McDonald’s v německé společnosti Lieken Brot, dokončení stavby nového distribučního centra v německé firmě SKW, zahájení výstavby nové porážky kuřat ve Vodňanech, rozšíření areálu Agrofertu Deutschland v německém městě Drebkau a výstavba kravínů a dojíren v Česku a na Slovensku. Holding chystá také akvizice firem.Holding patří k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku, kde měl loni v průměru 20.445 pracovníků. Celkový počet zaměstnanců Agrofertu činil 32.000 lidí. Celosvětově tak holding loni vyplatil na mzdách 20 miliard korun a v Česku 10,5 miliardy korun.Do holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i v zahraničí, patří například chemičky Deza, Fatra, Lovochemie či Precheza, potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík nebo Penam i například lesnická společnost Uniles.

Tagy: agrofert