Jak to tehdy vlastně všechno ale bylo?!

Dne 24. srpna roku 2015 se společnost Volkswagen AG přiznala k používání nelegálního softwaru k manipulaci s emisními testy u svých dieselových vozidel. Tento skandál, známý jako Dieselgate, vedl k významným právním a finančním důsledkům pro Volkswagen a k poškození jeho pověsti. Pojďme se na tuto aféru podívat o něco blíže.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1995 – Americká společnost Microsoft uvedla na trh nový operační systém Windows 95.
• 2015 – Světové burzy cenných papírů zasáhl kvůli poklesu čínské ekonomiky největší propad od finanční krize v roce 2007.
• 2016 – Velké zemětřesení ve střední Itálii zabilo 247 lidí.
• 2017 – Více než 950 lidí zahynulo v důsledku záplav a sesuvů půdy vyvolaných monzunovými dešti v Indii, Nepálu a Bangladéši. Celkem se již tato přírodní katastrofa dotkla 40 miliónů lidí.
• 2018 – Mark David Chapman, vrah Johna Lennona, se již podesáté dožadoval propuštění z vězení. Soud jeho žádost opět zamítl.
• 2022 – Ozbrojené síly Ruské federace spáchaly útok na nádraží v Čaplyne při němž zahynulo 25 osob a další desítky byly raněny.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1966 – Lunar Orbiter 1, kosmická sonda NASA, odeslala první fotografii Země pořízenou z oběžné dráhy Měsíce. To znamenalo významný úspěch v oblasti výzkumu vesmíru a technologií.
• 1992 – Jižní Floridu zasáhl hurikán Andrew páté kategorie, který způsobil rozsáhlé škody na majetku a infrastruktuře. Pojišťovnictví čelilo v důsledku rozsáhlé destrukce značným nárokům a ztrátám.
• 2006 – Mezinárodní astronomická unie nově definovala kritéria pro planety a Pluto bylo překlasifikováno na „trpasličí planetu“. Toto rozhodnutí mělo nejen vědecké důsledky, ale ovlivnilo také vzdělávací a komerční aspekty související s poznáním naší sluneční soustavy.

Skandál „Dieselgate“, známý také jako „Emissionsgate“, označuje rozsáhlou kontroverzi týkající se nezákonného používání softwaru v některých vozidlech s naftovým motorem vyráběných společností Volkswagen Group (VW), který umožňoval vypouštět více škodlivých látek, než je zákonem povoleno. Skandál vyšel najevo v roce 2015 a měl dalekosáhlé důsledky pro společnost, její akcionáře i automobilový průmysl jako celek.

Kontroverze začala, když americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zjistila, že některá vozidla VW se vznětovými motory vypouštějí vyšší množství oxidů dusíku (NOx), než povoluje zákon. Emise NOx přispívají ke znečištění ovzduší a mohou mít negativní dopady na lidské zdraví, zejména v městských oblastech s hustou dopravou.

Po dalším vyšetřování se ukázalo, že VW do svých dieselových vozidel nainstaloval software, známý jako „poruchové zařízení“, který aktivuje kontrolu emisí pouze v případě, že jsou vozidla testována. Za běžných jízdních podmínek byly emisní kontroly vypnuty, což umožnilo vozidlům vypouštět mnohem vyšší úrovně emisí NOx, než povoluje zákon.

Agentura EPA odhaduje, že tento nelegální software byl instalován do více než 600 000 dieselových vozidel VW ve Spojených státech a do dalších milionů po celém světě. VW zpočátku jakékoli pochybení popíral, ale nakonec se k používání poruchového zařízení přiznal a souhlasil se zaplacením miliard dolarů na pokutách a vyrovnáních.

Skandál měl pro VW významné finanční důsledky. Společnost musela zaplatit miliardy dolarů na pokutách agentuře EPA a dalším regulačním orgánům a také odškodnit postižené zákazníky. VW také čelil četným žalobám ze strany akcionářů, kteří tvrdili, že jednání společnosti výrazně poškodilo hodnotu jejich investic.

Kromě finančních důsledků měl skandál pro VW také významné dopady na pověst. Společnost, která se dlouho pyšnila svou odpovědností vůči životnímu prostředí, byla považována za společnost, která klamala zákazníky a regulační orgány ohledně dopadu svých vozidel na životní prostředí. Toto poškození pověsti mělo trvalé dopady na prodej a podíl společnosti na trhu.

Skandál Dieselgate měl také širší důsledky pro automobilový průmysl jako celek. Upozornil na problematiku testování emisí a vyvolal otázky o účinnosti současných předpisů a testovacích protokolů. Vedla také ke zvýšené kontrole ostatních výrobců automobilů a jejich emisních postupů a někteří z nich v důsledku toho čelili podobným obviněním a pokutám.

Skandál také přispěl ke změně postoje spotřebitelů k vozidlům se vznětovými motory. Před skandálem byly vznětové motory považovány za úspornější a ekologičtější alternativu k benzinovým motorům. Negativní publicita spojená s kauzou Dieselgate však vedla k poklesu prodeje vozidel s dieselovými motory a k přechodu na elektrická a hybridní vozidla.

Závěrem lze říci, že skandál Dieselgate byl velkou kontroverzí, která měla dalekosáhlé důsledky pro skupinu Volkswagen, její akcionáře i automobilový průmysl jako celek. Zdůraznila význam přísného testování emisí a regulace a vedla ke změně postoje spotřebitelů k vozidlům s dieselovými motory.