Na koupi průměrně velkého bytu o 60 metrech čtverečních v Česku je potřeba v průměru pět ročních příjmů. Dostupnost bydlení se ale liší podle lokality, například v Praze si domácnost může pořídit průměrný byt za osm ročních mezd, v Brně za sedm ročních platů. Vyplývá to z dat ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z prvního čtvrtletí letošního roku, která dnes novinářům představili zástupci úřadu. Průměrně v prvním čtvrtletí zaplatili nájemníci za bydlení čtvrtinu ze svých příjmů. Domácností nadměrně zatížených výdaji na bydlení, tedy těch, které na něj dají více než 40 procent svých příjmů, je zhruba 13 procent. To je o 2,6 procentního bodu více než před rokem a o 1,8 procentního bodu méně než před deseti lety. Podle dat Deloitte v letošním prvním čtvrtletí stál metr čtvereční v bytě v průměru zhruba 99.300 Kč. Byt o 60 metrech čtverečních by tak podle jejich výpočtu stál necelých šest milionů korun. V prvním čtvrtletí byla podle dat ČSÚ průměrná hrubá měsíční mzda 43.941 korun. Při těchto výpočtech by tak na koupi bytu bylo potřeba 11,4 ročních mezd, tedy o více než šest více, než kolik vyplývá z dat ministerstva. MMR začalo sbírat data za pomoci nově vzniklého takzvaného "dashboardu" o bydlení. Ten by podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) měl pomoci analyzovat problematiku v oblasti bydlení. Data MMR sbírá od Českého statistického úřadu (ČSÚ), z interně zadaných průzkumů i z osobní komunikace s obcemi. V roce 2023 se zahájila stavba 35.704 bytů. Dostavělo se 38.067 bytů, jejich průměrná velikost byla 49,2 metru čtverečních. Ministerstvo v současnosti řeší škrty v návrhu rozpočtu v oblasti programu dostupného bydlení. Bartoš dříve uvedl, že bude ve vládě jednat o navýšení investic do výstavby obecních nájemních bytů o sedm miliard korun. Výdaje MMR by podle prvního návrhu státního rozpočtu měly v roce 2025 činit 13,3 miliardy korun. Oproti letošnímu roku by tak měly klesnout o téměř 13 procent, tedy dvě miliardy korun, což by byl největší pokles mezi všemi ministerstvy. Bartoš dnes zopakoval, že nepředpokládá, že by vláda peníze na výstavbu obecního nájemního bydlení neuvolnila. Podpora dostupného bydlení ze SFPI má směřovat na stavbu nájemních bytů a lze ji využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze okamžitě použít maximálně na 40 procent nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být až do 65 procent ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 procent investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat mohou územní samosprávní celky, státní příspěvkové organizace nebo církev. Program podle nově sesbíraných dat podpořil výstavbu 4688 bytů, z nichž bylo 1237 dokončeno. Vynaložené finance na dotace a zvýhodněné úvěry na výstavbu obecního nájemního bydlení dosáhly v současnosti na 2,44 miliardy korun. Celkové stavební náklady činily 13 miliard korun. <!-- DIP popup--> NRR nevidí riziko překročení plánovaného letošního schodku Průběžný vývoj státního rozpočtu, který byl na konci srpna v deficitu 175,8 miliardy korun, nenaznačuje, že by hrozilo významné překročení schváleného celoročního schodku 252 miliard korun. Dnes to ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň upozornila, že podle návrhu rozpočtu na příští rok bude strukturální deficit, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu, stagnovat kolem dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro rok 2026 tak bude třeba další konsolidace veřejných financí, protože zákon předpokládá pokles strukturálního schodku na 1,75 procenta HDP. Na příjmové straně rozpočtu se podle rady nepodaří naplnit očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. "Očekávaný výpadek by se měl pohybovat do 25 miliard korun, avšak měl by být do značné míry kompenzován vyšším než původně rozpočtovaným příjmem z daně z neočekávaných zisků," uvedla rada. Rozpočet očekával výnos takzvané windfall tax 17 miliard korun, podle aktualizovaného odhadu ministerstva financí by ale měl být více než dvojnásobný. Na výdajové straně rozpočtu rada rizika nevidí. Upozornila, že na konci srpna, tedy ve dvou třetinách roku, dosáhly výdaje 65,7 procenta celoročního plánu. "Aktuální plnění rozpočtu tak zatím neindikuje riziko významnějšího překročení schváleného salda," uvedla rada. Zároveň upozornila na rozdíl mezi státním rozpočtem a rozpočty samospráv, které vykazují výrazné přebytky. "Na konci června dosáhl přebytek v hotovostním vyjádření 82,7 miliardy korun, což odpovídá více než jednomu procentu očekávaného HDP v letošním roce. Takto vysoké přebytky nepovažuje NRR za makroekonomicky racionální," uvedla rada. Doporučila proto zahájit debatu o změně rozpočtového určení daní ve prospěch státního rozpočtu. Rada také okomentovala návrh rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí předložilo vládě. Schodek 230 miliard korun podle rady odpovídá výdajovému rámci a znamená stagnaci strukturálního salda na úrovni dvou procent HDP. "NRR konstatuje, že stagnace strukturálního deficitu je logickým důsledkem absence kvantitativně významných změn v nastavení daňových a výdajových politik," uvedla rada. Konstatovala přitom, že stát nesnižuje náročnost svých agend, takže se nesnižuje počet míst placených ze státního rozpočtu. "NRR dále upozorňuje, že aktuální znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předpokládá pro rok 2026 maximální strukturální saldo ve výši minus 1,75 procenta HDP, což si vyžádá pokračování konsolidačního úsilí," doplnila rada.