Třetí snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou nabízí obchodníkům určitou jistotu - pravděpodobně mohou prozatím dál důvěřovat svým instinktům a sázet na to, že se chystá příval dalších kroků v této oblasti. Ačkoli prezidentka Christine Lagardeová ve čtvrtek použila obvyklou, nezávaznou rétoriku, když slíbila opatření „závislá na datech“ a přístup „zasedání po zasedání“, její popis měnícího se ekonomického prostředí v podstatě otevřel dveře k agresivnějšímu uvolňování v nadcházejících měsících. To následuje po rozhodnutí, kdy investoři správně odhadli, odkud vítr vane, a posunuli ceny směrem k říjnovému snížení v reakci na kyselé konjunkturální průzkumy a rychlejší dezinflaci mnohem dříve, než tvůrci politiky připustili, že se skutečně chystá krok, který dříve vesměs vylučovali. Peněžní trhy nyní naznačují 20% šanci na snížení o půl bodu v prosinci a téměř plně počítají se čtvrtbodovými kroky na každém zasedání až do dubna, což představuje drastičtější cestu uvolňování, než předpokládaly před rozhodnutím z tohoto týdne. Vzhledem k tomu, že inflace by se měla usadit na 2% cíli dříve, než se dříve předpokládalo, považují úředníci podle osob obeznámených se záležitostí další snížení 12. prosince za velmi pravděpodobné. Pokud se ukáže, že události se budou podobat názorům na trzích, může to být pozitivním odrazem toho, že investoři chápou reakční funkci centrální banky a hbitě interpretují ekonomická data a průzkumy v reálném čase. Vyvolává to však také otázku, zda Lagardeová a její kolegové jsou v roli řidiče a zda v podstatě dohánějí úsudky finančních trhů. „Snížení sazeb bylo naprosto na místě,“ řekl Karsten Junius, hlavní ekonom Bank J Safra Sarasin v Curychu. „Obáváme se však, že Rada guvernérů zůstává pozadu.“ Lagardeová ve čtvrtek v Lublani ve svém vystoupení před novináři připustila změnu okolností v ekonomice eurozóny, kdy je dezinflace „na dobré cestě“ a výhled spotřebitelských cen dokonce podléhá „riziku poklesu“. Na opakované dotazy ohledně vyhlídky na přímou recesi odpověděla, že ji považuje za nepravděpodobnou. „Stále věříme v takzvané měkké přistání,“ uvedla Lagardeová. „Podle dostupných informací recesi rozhodně neočekáváme.“ Vzhledem k agresivnímu způsobu uvolňování, který nyní vidí investoři, se nezdají být tak optimističtí v době, kdy největší ekonomika regionu, Německo, trpí druhým rokem poklesu a zdá se, že dynamika slábne i jinde. Tržní ceny „se zdají být trochu v rozporu s tvrzením Lagardeové, že nevidí příchod recese,“ řekl Gareth Hill, manažer fondu Royal London Asset Management. Kromě toho, že obchodníci vidí možnost většího pohybu v prosinci, sázky investorů ukazují na pokles depozitní sazby ze současné úrovně 3,25 % pod 2 % do konce roku 2025. Euro se propadlo a krátkodobé dluhopisy vzrostly, když obchodníci nový výhled vstřebali. „Lagardeové se do značné míry nepodařilo odradit trhy se sazbami v eurozóně od ocenění ještě agresivnějšího uvolňování do budoucna - v neprospěch eura,“ uvedl Valentin Marinov, vedoucí oddělení FX strategie pro země G-10 ve společnosti Credit Agricole CIB. Tvůrci měnové politiky mají důvody k větší váhavosti, neboť v současném měnovém cyklu se až příliš často objevovaly momenty, kdy jednotlivé údaje nadměrně posouvaly sázky na sazby. Stejně tak v červnu nakonec proti svému nejlepšímu instinktu vzhledem k tehdy dostupným informacím snížili výpůjční náklady poté, co tento krok v podstatě přislíbili již několik měsíců předem. To ponechává ECB v nelehké pozici, pokud jde o to, jak dalece se řídit očekáváními investorů a kdy je naopak pošťouchnout. „Trhy nám nediktují naše kroky,“ řekl minulý týden agentuře Bloomberg Bostjan Vasle, slovinský centrální bankéř, který čtvrteční setkání hostil. Ale „jsou cennou informací pro naše úvahy“. Jakkoli je to pro úředníky při prezentaci politiky trapné, někteří ekonomové tvrdí, že opatrná komunikace je stále správným přístupem - i když finanční trhy sotva naslouchají. „ECB se i nadále vyhýbá pokynům a nezavazuje se ke konkrétní cestě politiky,“ řekl Mark Wall, hlavní ekonom pro Evropu v Deutsche Bank AG v Londýně. „Je to rozumné vzhledem k nejistotám, které nás čekají. Je však pravděpodobné, že dnešní rozhodnutí představuje bod obratu k rychlejší normalizaci měnové politiky.“