Výsledkem by mělo být několik konkrétních dohod. Firmy ovšem žádají vládu o aktivní podporu při jednáních s Korejci. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci průmyslových a podnikatelských svazů.Společnost ČEZ, která má jaderný tendr na starosti, v současné době jedná s KHNP o smlouvě na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Dohoda by podle stávajícího harmonogramu měla být podepsána na konci března příštího roku. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček o víkendu České televizi řekl, že šedesátiprocentní podíl českých firem na stavbě nových bloků v Dukovanech zřejmě nebude ve smlouvě mezi ČEZ a KHNP zakotven. Česko ale podle něj bude tlačit na naplnění závazku, který KHNP přijala v době tendru. Dodržení podílu slibuje i korejská společnost.„Co se týče zapojení průmyslu, tak o tom probíhají samostatná jednání napřímo mezi průmyslem a KHNP. Není to o jedné smlouvě, která by pokryla potřeby průmyslu a současně ČEZ. Zapojení českého průmyslu tedy bude předmětem konkrétních smluv na určité části a vstupy díla,“ uvedla ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková. Tento postup potvrdil také ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu ČR Bohuslav Čížek. „Průmysl bude muset mít vlastní konkrétní smlouvy, které uzavře s KHNP,“ řekl.Oba však zároveň apelovali na vládu, aby zapojení českých firem aktivně podporovala. „Vláda nesmí podcenit zapojení českých firem a velmi aktivně v tomto směru s KHNP jednat. Je to zakázka století a je potřeba, aby efekt HDP ČR byl maximální a českému byznysu se otevřely dveře i v mnoha dalších zakázkách,“ podotkl Čížek. Podporu ze strany vlády vidí jako klíčovou také Hospodářská komora.O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF, dalšího uchazeče, americkou společnost Westinghouse, vyřadila ze soutěže už dříve. Obě společnosti napadly výsledek tendru u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže , který zatím nepravomocně jejich námitky odmítl. V platnosti ale zůstává předběžné opatření, kterým úřad zakázal ČEZ uzavřít smlouvu s KHNP, platit přestane až po pravomocném rozhodnutí.<!– DIP popup–>Chcete využít této příležitosti?Pojišťovny vyplatily za škody způsobené zářijovými povodněmi v Česku zatím 6,1 miliardy korun. Klienti nahlásili 89.600 pojistných událostí za 18,5 miliardy korun. Celkové škody odhadují pojišťovny na 18,8 miliardy Kč. Aktuálně nahlášené škody se velmi blíží celkovým odhadům, řekl dnes ČTK mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík.Z odhadovaných škod činí 7,2 miliardy korun škody na majetku občanů a 11,6 miliardy korun škody na majetku firem. V pojištění občanů je zatím vyřízeno 57.100 pojistných událostí, tedy tři čtvrtiny.Podle údajů pojišťoven se jedná o druhou největší katastrofu od vzniku Česka v roce 1993. Více škod způsobily jen rozsáhlé povodně, které zasáhly zemi v srpnu 2002. Za ně pojišťovny vyplatily 36,7 miliardy Kč. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s deseti miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč.Záplavy letos v polovině září postihly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura už dříve odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku.Ať se stane americkým prezidentem kdokoli, dříve či později pochopí, že Evropa je nejbližším spojencem Spojených států, nikoli konkurentem. Při zahájení švýcarsko-českého podnikatelského fóra ti v Curychu řekl český prezident Petr Pavel.Podle hlavy státu je zřejmé, že jen společně mohou Evropa a Spojené státy čelit výzvám od zemí, jako je Čína.Američané ve volbách rozhodnou, zda se demokratka Kamala Harrisová stane první prezidentkou v amerických dějinách, nebo se do čela země po čtyřleté pauze vrátí republikán Donald Trump. Rozhodují také o rozložení sil v Kongresu či o státních otázkách.Švýcarská prezidentka Viola Amherdová uvedla, že americké prezidentské volby jsou důležité i z hlediska globální politiky a vývoje celosvětové ekonomiky. USA podle ní mají spoustu priorit i mimo Evropu, pro Evropany je proto důležité spolupracovat ještě pevněji.