Předchozí prognóza ze srpna očekávala schodek 2,1 procenta HDP. Příští rok centrální banka očekává zlepšení hospodaření veřejného sektoru, schodek by měl být 2,3 procenta HDP. V roce 2026 by měl klesnout na 2,2 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 15. listopadu.Ministerstvo financí ve své středeční prognóze odhadlo letošní schodek veřejných financí na 2,8 procenta HDP, proti jeho srpnové predikci je o 0,3 procenta HDP hlubší. Podle ministerstva za prohloubením deficitu stojí dopady zářijových povodní.Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, by měl letos podle ČNB klesnout na 2,3 procenta HDP z loňských 3,4 procenta HDP. Na stejné úrovni zůstane i v příštím roce, v roce 2026 klesne na 2,1 procenta HDP. Centrální banka je v tomto směru pesimističtější než ministerstvo financí, které letos čeká strukturální deficit 2,1 procenta HDP a jeho snižování do roku 2026 na 1,7 procenta HDP.Centrální banka také zhoršila odhad celkového zadlužení vládního sektoru v tomto roce na 43,5 procenta HDP, když v předchozí prognóze očekávala zadlužení 43,2 procenta. Do roku 2026 by měl dluh sektoru vládních institucí dál vzrůst na 44,7 procenta.Predikce ČNB také letos očekává zpomalení tempa růstu nominálních mezd na 6,4 procenta z loňských osmi procent. V reálném vyjádření ale mzdy letos vzrostou o 3,8 procenta, když předchozí dva roky klesaly. Reálný růst mezd bude podle centrální banky pokračovat i v dalších dvou letech, ale bude postupně zpomalovat na tři procenta v roce 2025 a na 2,8 procenta v roce 2026.Nezaměstnanost podle prognózy mírně poroste, když letos dosáhne 3,8 procenta po loňských 3,6 procenta. V příštím roce očekává centrální banka další zvýšení nezaměstnanosti na čtyři procenta, na stejné úrovni zůstane podíl nezaměstnaných i v roce 2026.<!– DIP popup–>Nezaměstnanost v říjnu klesla na 3,8%, podle analytiků díky sezoněNezaměstnanost v říjnu klesla na 3,8 procenta ze zářijových 3,9 procenta. Proti loňskému roku se zvýšila o 0,3 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků stojí za meziměsíčním poklesem sezonní důvody. V meziročním srovnání je ale patrné, že se na tuzemském trhu práce projevuje slabý výkon ekonomiky, zejména průmyslu. Nejvyšší nezaměstnanost byla v říjnu v Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných dosáhl 6,1 procenta, nejnižší v Praze s 2,8 %.Bez práce bylo na konci října 289.003, proti předchozímu měsíci jich ubylo 1902. Naopak počet volných míst se zvýšil o 1318 na 265.972. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá podle úřadu práce jedenáctý měsíc v řadě.Za snížením nezaměstnanosti proti září stojí podle analytiků sezonní důvody. „V říjnu vykázala nezaměstnanost mírný pokles, což lze přičíst nárůstu náborů před vánoční sezonou, zejména v sektoru e-commerce, logistiky a maloobchodu. Po letní pauze začaly firmy rovněž intenzivněji doplňovat týmy, aby se vyhnuly náročnějším náborům v lednu,“ řekl ČTK generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský.Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek ale upozornil, že meziročně podíl nezaměstnaných vzrostl a říjnová nezaměstnanost je nejvyšší za osm let. „Jak už pravidelně naznačují sezonně očištěná data, nezaměstnanost se plíživě zvyšuje už více než rok zejména v důsledku propouštění v průmyslu, který pod tlakem slabých zakázek a vysokých nákladů optimalizuje svůj provoz,“ uvedl.Úřady práce v říjnu zprostředkovaly práci pro 27.386 uchazečů o zaměstnání, což je skoro o tři pětiny více proti stejnému období loni. Na dvojnásobek ve srovnání s loňským říjnem stoupl podle úřadu počet rekvalifikací. Od začátku roku se jich účastnilo 35.646 lidí.Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula upozornil, že se nedaří sladit poptávku a nabídku na trhu práce. „Počet volných pracovních míst v Česku opět stoupl, ale tato místa jsou často nabízena za nízké mzdy – dokonce pod hranicí tzv. zaručené mzdy – a jejich počet je velmi nadhodnocený,“ uvedl.Také Dufek upozornil, že dlouhodobým problémem českého trhu práce je regionální rozložení volných míst. „Problémem je, že volné pozice obvykle vznikají nejvíce tam, kde je i málo uchazečů o práci. Vzhledem k tomu, že jde převážně o hůře placená místa pro méně kvalifikované lidi, je obtížně představitelné, že se tím podpoří pracovní migrace,“ uvedl.Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 8,4 procenta. Více než osmiprocentní byla také na Karvinsku. Nejnižší podíl nezaměstnaných naopak Úřad práce zaznamenal v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí. Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v říjnu v průměru 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.Analytici předpokládají, že v závěru roku nezaměstnanost mírně poroste. „Nejpravděpodobnější tak podle nás je, že ve zbytku roku bude pracovní trh dále mírně chladnout, přičemž koncem roku by se míra nezaměstnanosti měla přehoupnout přes čtyři procenta. Letošní průměr by tak měl dosáhnout 3,8 procenta, což ovšem na české i evropské poměry představuje bezpečnou hodnotu,“ řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.Vývoj nezaměstnanosti v ČR: Září 2024Říjen 2024Podíl nezaměstnaných 3,93,8Počet nezaměstnaných290.905 289.003 Počet volných pracovních míst264.654265.972Údaje v závorce uvádějí počet dosažitelných uchazečů od 15 do 64 let, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce.