V tiskové zprávě to dnes oznámila společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle mluvčího Marka Vošahlíka nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Německo v květnu po kritice z České republiky a z dalších zemí slíbilo, že kontroverzní poplatek od ledna zruší. Připravilo kvůli tomu novelu, kterou v září Spolkový sněm schválil v prvním čtení. Nyní je návrh ve výboru pro ochranu klimatu a energetiku.

Na začátku listopadu se ovšem v Německu rozpadla vládní koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), což zkomplikovalo i práci Spolkového sněmu. Po odchodu FDP z vlády Německu vládne kabinet SPD a zelených, který nemá v parlamentu většinu. Kancléř Olaf Scholz by do předčasných voleb, které by se měly uskutečnit 23. února, rád schválil některé zákony, které podle něj nesnesou odkladu. Takzvanou třetí novelu zákona o energetickém hospodářství přitom v posledních dnech jako prioritu nezmiňoval. V tuto chvíli tak není jasné, zda bude schválena a stihne do konce roku vstoupit v platnost.

Novela má změnit tu část zákona, na základě které se vybírají poplatky na objemy plynu na přeshraničních bodech. Scholzova vláda ve zdůvodnění uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise (EK) dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Poplatky navíc podle německé vlády ztěžují středoevropským a východoevropských zemím diverzifikaci zdrojů plynu. „Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou EU stát se nezávislou na ruském zemním plynu,“ stojí v popisu návrhu na stránkách německého Spolkového sněmu.

Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až do letošního jara stupňovaly tlak na EK, aby proti spornému poplatku zakročila. Kritizovaly poplatek právě i proto, že podle nich komplikuje snahu odstoupit od dodávek ruského plynu, protože neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy.

Společnost THE ve výpočtu poplatku počítá s tím, že od 1. ledna příštího roku bude platit nový zákon, a nebude tak mít příjmy z objemů plynu na přeshraničních bodech. Jak by se správce zachoval, kdyby se nestihlo novelu zákona schválit, není v tuto chvíli jasné.

České ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně podle mluvčího Vošahlíka nadále počítá s tím, že poplatky pro tranzit do České republiky budou od začátku příštího roku úplně zrušeny. „Podle informací MPO je zvýšení poplatků vypočítáváno bez zohlednění objemů na přeshraničních bodech. To znamená, že se zmíněné navýšení poplatku netýká dodávek plynu pro Českou republiku. Resort zároveň očekává, že výběr poplatku bude od 1. ledna 2025 na přeshraničních bodech zrušený, jak několikrát zástupci německé vlády deklarovali. Pro Česko se tedy na základě tohoto oznámení nic nemění,“ řekl.

Německo poplatek zavedlo na podzim roku 2022, sloužit měl k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.

Trh s plynem se výrazně změnil po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdy Evropská unie zavedla proti Rusku sankce a mimo jiné začala odmítat ruské suroviny, včetně ropy a plynu. Cena zemního plynu se v létě 2022 v Evropě prudce zvýšila a krátce přesáhla 300 eur za MWh, od té doby se vrátila k hodnotám zhruba začátku roku 2022. Dnes odpoledne se pohybovala nad 46 eur/MWh.

<!– DIP popup–>

Zhruba třetina lidí v Česku se cítí připravena na dlouhý život. Přes dvě třetiny dotázaných Čechů a Češek si pak myslí, že na případné žití do 100 let nebudou mít dost peněz. Ukázal to průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti, která dnes zveřejnila výsledky. Poskytla je ČTK. V březnu a dubnu se do průzkumu zapojilo přes 11.600 dotázaných od 18 do 79 let v 11 zemích.

Česká společnost stárne, život se prodlužuje. Na dlouhé žití se cítí v Česku připraveno 35 procent dotázaných. Opačný pocit má 57 procent respondentů a respondentek. Osm procent neví. Nejvíc připravených bylo v Rumunsku, a to bezmála dvě třetiny. Nejméně připraveni na dlouhověkost se cítili lidé v Japonsku, odpovědělo tak 19 procent. Nepřipravenost tam zmínily téměř tři čtvrtiny osob.

Přes dvě třetiny respondentů z ČR si myslí, že nebudou mít na případný život do 100 let dost peněz. Necelá třetina míní, že bude zajištěná. Ve srovnání 11 států měli Češi druhou nejnižší důvěru ve své zabezpečení ve stáří. Poslední skončilo Japonsko. Čtyři pětiny respondentů tam uvedly, že dost peněz na život do stovky nemají. Podobně jako čeští dotázaní jsou na tom Slováci. Nejvíc si věří Nizozemci. Téměř tři pětiny z tamních respondentů jsou přesvědčeni o tom, že by dostatek peněz do svých 100 let měli.

Oporu ve svých blízkých cítí 31 procent oslovených v Česku. Necelá polovina očekává, že se o ně členové rodiny postarají, pokud to sami nezvládnou. Víc než dvě pětiny čekají, že by jim blízcí pomohli finančně, kdyby se nedokázali uživit.

Celkem 47 procent dotázaných z Česka uvedlo, že se o své zdraví nestará, dokud nenastane problém. Zhruba stejný podíl přiznává, že bolest jejich pohodu ovlivňuje. Sedm z deseti lidí je přesvědčeno o tom, že má dost zdraví na to, aby byli aktivní. Zhruba stejný podíl dotázaných je spokojený se svým mentálním stavem.

Do penze se těší 58 procent Čechů a Češek nad 45 let. Stejný podíl je i v Turecku. V Polsku, Řecku a na Slovensku je to 56 procent a v Nizozemsku či Španělsku 63 procent.