Emmanuel Macron ve čtvrtek zahájí hledání nového premiéra poté, co spojení krajní pravice a levice prosadilo návrh na vyslovení nedůvěry jeho vládě kvůli sporu o rozpočet. Francouzský prezident potřebuje najít premiéra, který dokáže prosadit rozpočet na rok 2025 v hluboce rozděleném parlamentu. Jakýkoli nový lídr však bude čelit stejné finanční tísni, která srazila vládu premiéra Michela Barniera. Návrh rozpočtu předložený Barnierem - který potopil spolu se svou vládou - obsahoval zvýšení daní a výdajové škrty ve výši 60 miliard eur, jejichž cílem bylo snížení deficitu na 5 % výkonu ekonomiky v roce 2025 z letošních odhadovaných 6,1 %. Francouzský prezident by měl ve čtvrtek ve 20:00 hodin učinit prohlášení. Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová se spojila s levicovou koalicí a koncem středy svrhla Barniera, čímž uvrhla zemi do delšího období turbulencí, které pravděpodobně dále zneklidní investory. Vzhledem k tomu, že výsledek hlasování byl široce očekáván, euro se po jeho zveřejnění pohybovalo jen málo kolem 1,0514 USD a futures na francouzské dluhopisy odevzdaly část svých dřívějších zisků. Barnierovo funkční období bylo nejkratší pro premiéra od vzniku francouzské Páté republiky v roce 1958. Barnier, zkušený konzervativec a hlavní vyjednavač EU pro brexit, byl jmenován v září.Máloco nasvědčuje tomu, že současná patová situace skončí pro Macrona tak snadno, neboť příští premiér bude podléhat stejnému parlamentnímu kalkulu a riziku odsouzení. Macron má pravomoc jmenovat nového premiéra, ale než se mu podařilo získat pro Barniera omezenou podporu roztříštěného parlamentu, vedl s ním dlouhý boj. Kořeny současného zmatku sahají do června, kdy Macron rozpustil parlament a vyhlásil mimořádné hlasování, protože se snažil odrazit drtivou porážku své strany v evropských volbách, kde Le Penová získala více než dvojnásobek hlasů než prezidentova strana. Místo toho učinil Národní sjednocení Marine Le Penové největší stranou v parlamentu a její vůdkyně se stala nejvlivnější mocenskou činitelkou v zemi, protože centristická koalice prezidenta se rozpadla. Po červnovém hlasování se dolní komora parlamentu rozdělila na tři ostře proti sobě stojící bloky: oslabený střed podporující prezidenta, levicovou alianci a krajní pravici vedenou Le Penovou. Toto složení se nezmění, protože nové parlamentní volby se mohou konat nejdříve v červenci. Rozpory mezi těmito skupinami ještě prohloubily ekonomické problémy Francie, jejíž rozpočtový schodek má letos přesáhnout 6 % HDP a voliči se zdráhají přijmout výdajové škrty nebo vyšší daně. „Těm, kteří si myslí, že mám v úmyslu zvolit katastrofální politiku prostřednictvím hlasování o nedůvěře, chci říci, že katastrofální politikou by bylo takový rozpočet necenzurovat,“ řekla ve středu zákonodárcům. „Je to konec této efemérní vlády.“ Chaos v druhé největší ekonomice Evropské unie přiměl investory do dluhopisů, aby potrestali francouzský státní dluh v porovnání s ostatními zeměmi. Barnier varoval před „bouří“ na finančních trzích, pokud bude sesazen. Odstupující administrativa bude prozatím pokračovat ve funkci dočasného správce, což umožní vládě vyhnout se shutdownu ve stylu USA. Barnier může využít nouzové zákony k výběru daní a zaručení minimální úrovně výdajů, ale širší dopad je těžké předvídat. Ministr financí Antoine Armand v úterý varoval, že provizorní legislativa zvýší daně milionům domácností a zablokuje plánované zvýšení výdajů na některé priority, včetně bezpečnosti a zemědělství. Po hlasování Le Penová prohlásila, že je ochotna spolupracovat s jinou vládou, pokud bude spolupracovat s její stranou při sestavování rozpočtu. „Tento rozpočet byl pro Francouze toxický,“ řekla v rozhovoru pro francouzskou televizi. Místo toho podle ní země potřebuje „rozpočet, který bude přijatelný pro všechny“. Barnier se stal prvním francouzským premiérem, který prohrál hlasování o nedůvěře za více než 60 let. Jediným dalším premiérem, který byl za Páté republiky sesazen, byl v roce 1962 Georges Pompidou, který byl s podporou mocného prezidenta Charlese de Gaulla nakonec znovu jmenován. Le Penová stupňuje tlak na Macrona, aby odstoupil jako způsob, jak se dostat ze slepé uličky a umožnit Francii posunout se vpřed. „Je na jeho svědomí, aby se rozhodl, zda dokáže obětovat veřejnou činnost a osud Francie své vlastní pýše,“ řekla během debaty. Macron prohlásil, že neodstoupí, dokud mu v roce 2027 neskončí funkční období, a nemůže být donucen k odchodu z funkce. Le Penová je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou příštích prezidentských voleb.