Praha - Deficit veřejných financí loni dosáhl 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedlo dnes v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Poprvé od roku 2019 se tak deficit dostal pod tři procenta HDP, což je jedno z kritérií pro zavedení společné evropské měny. Letos ministerstvo očekává další snížení deficitu na 2,3 procenta HDP. Dluh sektoru vládních institucí se loni podle ministerstva zvýšil o jeden procentní bod na 43,3 procenta HDP. Výše zadlužení je tak nižší, než předpokládalo ministerstvo ve své listopadové predikci. Vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic to vysvětlil tím, že energetická společnost ČEZ v závěru loňského roku splatila půjčku, kterou jí stát poskytl v době energetické krize, takže si stát nemusel půjčovat další peníze. Letos by měl dluh dál narůst na 44,3 procenta HDP. Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ministerstva klesl na 2,1 procenta HDP z 2,6 procenta HDP v roce 2023. Letos ministerstvo očekává jeho další snížení o 0,1 procentního bodu. Hospodaření veřejných financí (v procentech HDP)  2018201920202021202220232024*2025*Saldo sektoru vládních institucí0,90,3-5,6-5-3,1-3,8-2,8-2,3Dluh sektoru vládních institucí31,729,636,940,742,542,443,444,3 *predikce <!-- DIP popup--> MF letos odhaduje růst HDP o 2,3 %, vážné riziko jsou možná americká cla Praha - Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Dnes to v makroekonomické prognóze uvedlo ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla. Případné zavedení desetiprocentních cel na dovoz evropského zboží do USA by podle Stanjury zpomalil růst české ekonomiky zhruba o 0,5 procentního bodu. "Vzhledem k tomu, že Spojené státy nejsou tou nejdůležitější exportní zemí pro Českou republiku, tak ten potenciální dopad je menší než pro Německo," řekl Stanjura. Česko nicméně přesto dopad případných amerických cel pocítí, a to právě kvůli svému navázání na Německo, upozornil ministr. "Je na evropských politicích, abychom vyjednali férové podmínky se Spojenými státy," dodal. Dalším rizikem pro hospodářský růst může být slabší než očekávaný ekonomický výkon Německa. Dopad by ale byl zhruba 0,1 procentního bodu. Německá vláda tento týden zhoršila výhled letošního hospodářského růstu na 0,3 procenta, když v říjnu odhadovala 1,1 procenta. České ministerstvo financí při přípravě predikce očekávalo růst německého HDP 0,7 procenta. Hospodářský růst v Česku letos podle ministerstva potáhne spotřeba domácností, která zrychlí svůj růst na 3,4 procenta z loňských 1,8 procenta. Nahrávat by tomu měl růst reálných mezd zhruba o čtyři procenta a také snižování míry úspor, která zůstávala na zvýšené úrovni od pandemie covidu-19. Po loňské stagnaci také oživí investiční aktivita státu i soukromého sektoru, kde se promítne snížení úrokových sazeb. Ministerstvo financí odhaduje růst investic o 2,8 procenta. Negativně se naopak bude projevovat zahraniční obchod. Trh práce zůstane podle ministerstva napjatý. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ letos klesne na 2,5 procenta z loňských 2,6 procenta. "Samozřejmě nelze vyloučit propouštění v nějakém konkrétním segmentu, ale celkově za celou ekonomiku nezaměstnanost zůstane nízká," řekl Stanjura. Upozornil na to, že podnikatelé dlouhodobě označují za hlavní brzdu svého podnikání nedostatek pracovní síly. Ministerstvo financí je první institucí, která zveřejnila svou zimní ekonomickou prognózu. Příští týden představí svůj aktuální výhled ekonomiky Česká národní banka. Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z listopadové predikce):  20232024 (predikce)2025 (predikce)Růst HDP-0,11,1 (1,1)2,3 (2,5)Inflace10,72,4*2,3 (2,3)Nezaměstnanost (VŠPS)2,62,6 (2,6)2,5 (2,5) *konečné číslo zveřejněné ČSÚ