Mohla by se legendární společnost během aktuální dekády dostat znovu na vrchol? Možná je to dnes těžko uvěřitelné, ale IBM (IBM) měla kdysi větší hodnotu než Microsoft (MSFT). Naposledy se tak stalo 12. prosince 2011, kdy měla IBM hodnotu 216 miliard dolarů a Microsoft měl tržní kapitalizaci 215 miliard dolarů. Dnes má však IBM hodnotu pouze 214 miliard dolarů, zatímco Microsoft se stal třetí nejhodnotnější společností na světě s tržní kapitalizací 3,18 bilionu dolarů. Podívejme se, proč se tito dva technologičtí giganti vydali za posledních 13 let po tak rozdílných trajektoriích a zda IBM dokáže znovu nastartovat své motory růstu a do roku 2035 se vyrovnat tržní kapitalizaci Microsoftu. Proč se IBM propadlo, zatímco Microsoft rostl V roce 2011 byly IBM i Microsoft považovány za vyspělé technologické společnosti. V následujícím desetiletí však přijaly radikálně odlišné strategie. Společnost IBM se zbavila svých méně výnosných podniků, snížila náklady a vložila hotovost do velkých zpětných odkupů, aby zvýšila zisk na akcii (EPS), zatímco růst jejích příjmů se zastavil. Tím však zanedbala rychle rostoucí trh s cloudovou infrastrukturou a službami, který by nakonec narušil její stárnoucí podnikání v oblasti podnikového softwaru a hardwaru. Podobnou cestou se ubíral i Microsoft, dokud se v roce 2014 nestal jeho generálním ředitelem šéf cloudových služeb Satya Nadella. Pod Nadellovým vedením Microsoft přijal mantru „mobile first, cloud first“, aby rozšířil své cloudové služby a spustil více mobilních verzí svých desktopových aplikací. Přeměnil systém Windows na centrum těchto služeb, uvedl na trh nová hardwarová zařízení a díky velkým akvizicím rozšířil svůj herní byznys Xbox. Investovala také do společnosti OpenAI a integrovala nástroje umělé inteligence tohoto start-upu do svých vlastních cloudových služeb. Jak rychle tito dva technologičtí giganti rostli? Strategie Microsoftu zpočátku snížila jeho provozní marže, ale vyplatila se, protože rozšířil Azure na druhou největší platformu cloudové infrastruktury na světě, získal více uživatelů pro své cloudové služby produktivity a získal náskok na rychle rostoucím trhu s umělou inteligencí. Od fiskálního roku 2014 do fiskálního roku 2024 (který skončil letos v červnu) rostly roční příjmy společnosti Microsoft složenou roční mírou růstu (CAGR) o 11 %, zatímco zisk na akcii rostl CAGR o 16 %. Proto jeho akcie za posledních 10 let vzrostly o více než 820 %. IBM se potýkala s problémy, protože jí došly způsoby, jak z klesajících příjmů vytěžit větší růst zisku na akcii. Ginni Romettyová, která vedla IBM jako její generální ředitelka v letech 2012 až 2020, se snažila vyvážit opatření na snižování nákladů postupnými investicemi do trhu s cloudovými službami, ale tento pokrok byl kompenzován poklesem divizí hardwaru, softwaru a spravovaných IT služeb pro starší podniky. V letech 2021 až 2021 klesaly roční tržby společnosti IBM záporným tempem 6 %. Její zisk na akcii se snižoval záporným CAGR ve výši 9 %. V roce 2021 však do čela IBM nastoupil jako nový generální ředitel Arvind Krishna, šéf cloudové divize. Krishna okamžitě nechal IBM vyčlenit pomaleji rostoucí divizi řízených IT infrastrukturních služeb pod názvem Kyndryl a zaměřil se na agresivní rozšiřování přítomnosti své open source softwarové dceřiné společnosti Red Hat na trzích hybridních cloudů a umělé inteligence. Výsledkem bylo, že příjmy IBM v letech 2021 až 2023 rostly 4% tempem. Její zisk na akcii rostl tempem 13 % CAGR. Tato překvapivá stabilizace způsobila, že se akcie IBM za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobily a zhruba se vyrovnaly ziskům společnosti Microsoft. Může však IBM do roku 2035 dohnat Microsoft? IBM se pod vedením Krishny podařil impozantní návrat, ale stále roste mnohem pomaleji než Microsoft. Analytici očekávají, že v letech 2023 až 2026 porostou tržby a zisk na akcii společnosti Big Blue tempem 4 %, resp. 7 %. Od fiskálního roku 2024 do fiskálního roku 2027 však očekávají, že tržby a zisk na akcii společnosti Microsoft porostou tempem 14 %, resp. 15 %. IBM stále nemá příliš přímou expozici na trhu cloudové infrastruktury s vyšším růstem, kterému dominují Amazon (AMZN) Web Services (AWS), Microsoft Azure a Google Cloud společnosti Alphabet (GOOG). Namísto toho si vytváří mezeru tím, že svá hybridní cloudová řešení a řešení umělé inteligence vtěsnává mezi tyto veřejné cloudové platformy a soukromé cloudy na místě. Microsoft má mnohem více prostoru k růstu, protože rozšiřuje svou cloudovou infrastrukturu, cloudové služby, AI a herní Xbox. Za předpokladu, že IBM splní očekávání Wall Street, v letech 2026 až 2036 zvýší svůj zisk na akcii o 7 % a bude se stále obchodovat za 20násobek forwardového zisku, mohly by její akcie do roku 2035 vzrůst o zhruba 80 % a zvýšit tržní kapitalizaci na 370 miliard dolarů. Pokud se však společnost Microsoft také vyrovná odhadům analytiků, v období od fiskálního roku 2027 do fiskálního roku 2036 poroste zisk na akcii pomalejším tempem 10 % a bude se obchodovat za skromnější 20násobek forwardového zisku, mohla by se cena jejích akcií do roku 2035 zdvojnásobit a zvýšit tržní kapitalizaci na téměř 6,4 bilionu USD. Proto bude IBM v roce 2035 stále mnohem méně hodnotná než Microsoft. IBM by však mohla být mnohem lepší investicí, než jakou byla v uplynulém desetiletí, a mohla by se dokonce přiblížit robustním ziskům společnosti Microsoft, pokud bude vše správným směrem.