Emmanuel Macron zažil hektický týden plný diplomatických jednání, která mohou mít zásadní dopad na budoucnost Francie i celé Evropské unie. Od klíčových schůzek s Donaldem Trumpem, kde se řešila podpora Ukrajiny a budoucnost NATO, až po jednání s Friedrichem Merzem, možným příštím německým kancléřem, který se začíná přiklánět k francouzskému postoji v otázce evropské obrany. Nicméně stačil jeden Trumpův výrok, aby vyvolal napětí nejen na trzích, ale i mezi evropskými obchodními úředníky. Bývalý americký prezident pohrozil 25% clem na evropské zboží, přičemž zmínil zejména automobily a další produkty. Kromě toho prohlásil, že Evropská unie byla vytvořena s cílem poškodit zájmy USA, což jen posílilo obavy z jeho možné budoucí obchodní politiky. Hrozba cel dopadne i na francouzské vývozce Pro Francii představuje Trumpova rétorika vážnou ekonomickou hrozbu. Pokud se jeho varování promění v realitu, mohly by cla tvrdě zasáhnout klíčové francouzské exportní sektory, jako je luxusní průmysl a letectví. Spojené státy jsou totiž pro Francii druhým největším vývozním trhem, kam v roce 2023 směřoval vývoz v hodnotě 57,8 miliardy dolarů. Obavy se projevily i na burze – například akcie společnosti Valeo, významného dodavatele automobilového průmyslu, klesly až o 14 % poté, co firma snížila svůj odhad tržeb na letošní rok. Generální ředitel Valeo označil situaci za „velmi složitou“ a upozornil, že dodatečné náklady spojené s cly budou muset být přeneseny na zákazníky. Podobně i šéf výrobce pneumatik Michelin varoval, že cla mohou vést ke zdražení produktů pro americké spotřebitele. I kdyby žádná nová cla zavedena nebyla, francouzská ekonomika se nachází ve slabé kondici. Nejnovější údaje ukazují nejnižší inflaci za poslední čtyři roky, která v lednu klesla na 0,9 % – hluboko pod cílem 2 %, stanoveným Evropskou centrální bankou. Tento vývoj je důsledkem slabého růstu po letních olympijských hrách v roce 2024, od kterých si Paříž slibovala větší ekonomický impulz. Další znepokojivý signál přichází z trhu práce, kde dochází k mírnému ochlazení, což znamená větší nejistotu pro spotřebitele i firmy. Podle odhadů Bloomberg Economics se zároveň stupňují rizika, která mohou růst ekonomiky ještě více zpomalit. V reakci na ekonomické zpomalení i hrozbu cel se očekává, že Evropská centrální banka přistoupí k dalšímu snižování úrokových sazeb už v příštím měsíci. Vedle toho se Francie i Německo snaží nalézt v Bruselu nové mechanismy podpory evropských firem, aby jim usnadnily podnikání v náročném globálním prostředí. Zajímavé je, že Friedrich Merz, který se může stát příštím německým kancléřem, už během koaličních jednání naznačil možnost vyšších výdajů na obranu. Tento krok by mohl zmírnit Trumpovu kritiku evropských zemí, které podle něj nepřispívají dostatečně do NATO. Trump testuje jednotu Evropy Situace ukazuje, že Trumpovy výroky mohou zásadně ovlivnit evropskou politiku. Pokud by byl v letošních volbách znovu zvolen americkým prezidentem, může se Evropská unie dostat pod ještě větší tlak. Některé státy by mohly začít vyjednávat individuální obchodní dohody, což by oslabilo jednotný postoj EU. Například nedávný úspěch britského premiéra Keira Starmera, který vyjednal zmírnění některých obchodních bariér mezi Velkou Británií a USA, může být příkladem pro další země, které by chtěly obejít přísnou evropskou celní politiku a domluvit si výhodnější podmínky přímo s Washingtonem. Macron zvažuje další cestu do USA Vzhledem k rostoucím ekonomickým rizikům se může Emmanuel Macron dostat do situace, kdy bude muset osobně jednat s Trumpem v USA. Paříž bude chtít zabránit zavedení nových cel, která by mohla ještě více prohloubit francouzské ekonomické problémy. Francie se tak ocitá v obtížné pozici – na jedné straně musí chránit své vývozce a ekonomiku, na druhé straně si zachovat jednotu s Evropskou unií. V následujících měsících bude klíčové sledovat, jakým směrem se budou obchodní vztahy mezi USA a Evropou vyvíjet a zda se podaří odvrátit riziko obchodní války.