Česko je zemí se třetím nejvyšším rizikem kybernetického podvodu na světě. Vyšší je jen na Slovensku a ve Vietnamu. Ve své zprávě za čtvrté čtvrtletí to uvedla bezpečnostní firma Gen Digital, pod kterou patří značky Avast, AVG nebo Norton. Častým typem incidentů jsou podvody na seznamkách, u nichž jsou Česko i Slovensko v první desítce nejohroženějších zemí. Útoky s použitím sociálního inženýrství pak tvořily 86 procent všech zablokovaných hrozeb. "V minulém čtvrtletí se podvodníci snažili těžit z lidských emocí, jako nutnost nakupovat o svátcích s omezeným rozpočtem nebo touha během konce roku najít lásku a další. Kvůli tomu bohužel pak lidé přicházejí o peníze i kontrolu nad svými osobními údaji. Očekáváme, že tato rizika budou v roce 2025 ještě narůstat, jelikož rostoucí využívání technologií umělé inteligence je významným milníkem i pro kyberkriminalitu.“ uvedl technický ředitel pro kybernetickou bezpečnost v Genu Siggi Stefnisson. Klíčovým místem pro pro podvody a kyberkriminalitu byly i na konci roku 2024 sociální sítě. Mezi nimi vyniká facebook, na který připadá 56 procent všech identifikovaných hrozeb. YouTube zaostává s 24 procenty, následuje X s deseti procenty a Reddit a Instagram představují tři procenta všech hrozeb na sociálních sítích. Co se týče platforem pro zasílání zpráv, tak i přes větší uživatelskou základnu aplikace WhatsApp zažívá Telegram šestkrát více hrozeb, jelikož zločiny jsou zde kvůli funkcím pro ochranu soukromí mnohem hůře vysledovatelné. Způsoby, jakými podvodníci využívají sociální sítě, se liší v závislosti na cílové skupině a platformě. Hlavními druhy podvodů jsou klamavé on-line reklamy s podílem 27 procent, falešné e-shopy s 23 procenty a phishing s 18 procenty. V období od října do konce prosince Gen zablokoval 2,55 miliardy kybernetických útoků, což odpovídá 321 hrozbám za sekundu. Proti konci roku 2023 to představuje devítiprocentní nárůst. <!-- DIP popup--> Růst ekonomiky EU se ve čtvrtém čtvrltetí zpomalil, ukázal odhad Eurostatu Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Zpomalil tak z tempa 0,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Ve svém rychlém odhadu to dnes na základě sezonně přepočtených údajů oznámil statistický úřad Eurostat. Růst o 0,1 procenta zaznamenala ve čtvrtém čtvrtletí eurozóna. Ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2023 se HDP eurozóny zvýšil o 0,9 procenta. Ekonomika celé sedmadvacítky ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,1 procenta. Česká ekonomika zaznamenala ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,5 procenta, uvedli statistici ve svém odhadu. Z členských zemí, za které už jsou data k dispozici, vykázalo nejvýraznější mezičtvrtletní růst Portugalsko. Ekonomika tam vzrostla o 1,5 procenta, druhé Polsko zaznamenalo růst o 1,3 procenta a třetí Litva o 0,9 procenta. Největší pokles naopak registruje Irsko, kde se HDP snížil o 1,3 procenta, další je Německo s poklesem o 0,2 procenta a pak Francie, kde se HDP snížil proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta. Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat. Česko loni od ledna do listopadu vyvezlo do Ruska víno a vinný mošt v hodnotě přes 60 milionů korun, více exportovalo jen na Slovensko. Vývoz vína do Ruska meziročně vzrostl o 46,8 milionu korun, v roce 2021 vývoz činil 1,35 milionu korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, v údajích není započtené perlivé víno, kterého bylo loni v uvedeném období z ČR do Ruska vyvezeno v hodnotě 352.000 korun. Svaz vinařů ČR na dotaz ČTK uvedl, že hodnoty exportu jsou pro něj nejen u Ruska zarážející a bude chtít jednat s Generálním ředitelstvím cel. Z dat statistického úřadu je patrné, že vývoz vína z ČR do Ruska neklesá ani po ruské invazi na Ukrajinu z února roku 2022. Za celý rok 2021 skončilo v Rusku víno v hodnotě 1,3 milionu, o rok později, tedy v roce 2022, se jednalo o víno za 3,4 milionu korun. V roce 2023 vývoz z ČR do Ruska vzrostl o dalších téměř deset milionů korun. Prezident Svazu vinařů Martina Chlad uvedl, že vidí v hodnotách exportu celou řadu zarážejících údajů, nejen u Ruska. "Ty povedou k jednání s Generálním ředitelstvím cel, abychom se v tom lépe zorientovali. Víc logických vysvětlení než reexport nyní nevidím. Pozastavujeme se takto nad více zeměmi," uvedl Chlad. Celkový vývoz vína a vinného moštu od loňského ledna do listopadu dosáhl hodnoty 357,3 milionu korun. U perlivého vína se jedná o 56,5 milionu. Největší podíl na vývozu vína a vinného moštu má Slovensko, skončilo tam víno v hodnotě 77,6 milionu korun. Na druhém místě je Rusko, následuje Spojené království, do kterého se vyvezlo víno a mošt za 58,2 milionu korun. Do sousedního Německa se loni vyvezlo víno a mošt za zhruba sedm milionů korun, do Rakouska za milion a do Polska za 13,3 milionu korun. Vývoz vína a vinného moštu z ČR do Ruska (v Kč)  2024*202320222021Víno (ne perlivé) a vinný mošt60,174.00013,342.0003,434.0001,351.000 * do 31. listopadu