Klíčové body

Německý automobilový průmysl se potýká s krizí, klesajícími prodeji a rostoucími náklady, což ohrožuje jeho konkurenceschopnost a budoucnost
Hrozba vysokých cel ze strany USA by mohla výrazně poškodit export německých značek jako BMW, Mercedes a Porsche na klíčový americký trh
Čína je největším trhem pro německé automobilky, ale tvrdá cenová válka a rostoucí konkurence ohrožují jejich podíl na tomto trhu

Prodeje klesají, zatímco výrobní náklady neustále rostou.

Volkswagen, Mercedes-Benz a další výrobci dílů zaostávají v přechodu na elektromobily, což ohrožuje jejich budoucnost.

Situaci ještě více zhoršují hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který plánuje zavést vysoká cla na dovoz automobilů do Spojených států. Automobilky doufají, že blížící se německé volby 23. února přinesou vládu, která podpoří průmysl a pomůže mu znovu získat konkurenceschopnost.

Sázky jsou obrovské. Německá ekonomika, největší v Evropě, čelí průmyslovému úpadku kvůli levné čínské konkurenci, narušení dodavatelských řetězců a rostoucím nákladům na energie po ztrátě dodávek ruského plynu. Bez vládní pomoci může Německo přijít o desítky tisíc pracovních míst, která se přesunou do zemí s nižšími náklady.

Hrozba obchodních válek a rostoucí cla

Německé automobilky jsou extrémně závislé na exportu. Až 75 % vyrobených aut směřuje do zahraničí. Trumpova administrativa nyní plánuje 25% cla na dovoz oceli a hliníku a zároveň pohrozila sankcemi Kanadě, Mexiku a Evropské unii. To by mohlo mít drtivý dopad na německé výrobce, kteří v těchto zemích provozují továrny a dodavatelské řetězce.

Značky jako BMW, Porsche a Mercedes spoléhají na americký trh, kde jsou SUV a luxusní modely se spalovacími motory velmi žádané. Pokud Spojené státy skutečně zavedou nová cla, ceny těchto vozů se zvýší, což by mohlo vážně ohrozit prodeje a ziskovost německých automobilek.

Vedení automobilek proto ostře kritizuje cla a varuje před obchodními válkami. Šéf BMW Oliver Zipse označil volný obchod za „jeden z nejdůležitějších motorů růstu“. Evropská unie naznačila, že pokud USA cla skutečně uvalí, Brusel přijme odvetná opatření proti americkému dovozu. To by situaci ještě více vyostřilo.

Dalším velkým problémem jsou extrémně vysoké výrobní náklady. Ceny elektřiny v Německu jsou třikrát vyšší než v USA a Číně, což vážně narušuje konkurenceschopnost německého průmyslu. Sousední Francie má díky jaderným elektrárnám podstatně levnější energii, což dále znevýhodňuje německé automobilky.

Kandidáti na novou vládu se sice shodují, že je nutné snížit ceny energií, ale jejich přístupy se liší. Kancléř Olaf Scholz prosazuje rozvoj obnovitelných zdrojů, zatímco konzervativec Friedrich Merz navrhuje přehodnocení odchodu Německa z jaderné energetiky.

Průmysloví analytici upozorňují, že pokud vláda nezajistí stabilní a levné energie, Německo ztratí svou průmyslovou sílu. Firmy jako Volkswagen, BMW a BASF se totiž již nyní poohlížejí po levnějších výrobních lokalitách mimo Německo.

Závislost na Číně a zpomalení elektromobility

Čína je největším trhem pro většinu německých výrobců, kteří zde generují značnou část svých příjmů. Jenže konkurence roste. Domácí čínské automobilky spolu s Teslou vedou tvrdou cenovou válku, která tlačí německé značky do kouta.

Volkswagen chce do roku 2030 zvýšit prodej v Číně z 2,93 milionu na 4 miliony aut ročně, zatímco BMW investuje 20 miliard jüanů do rozšíření výroby elektromobilů v této zemi. Riziko je však obrovské. Německá vláda se snaží omezit závislost na Číně, ale automobilky se odmítají stáhnout, protože žádný jiný trh jim nenabídne podobné objemy prodeje.

Zatímco Čína představuje obchodní příležitost, evropský trh s elektromobily stagnuje. Německo loni ztratilo pozici největšího evropského trhu s elektromobily ve prospěch Velké Británie. Prodeje klesly poté, co Scholzova vláda nečekaně zrušila dotace.

Výrobci jako Volkswagen a Mercedes-Benz proto omezili investice do elektromobilů. Porsche dokonce plánuje rozšířit nabídku spalovacích motorů a hybridů, protože čistě elektrická auta zatím nenaplňují očekávání.

Další překážkou je přeregulovanost německého podnikatelského prostředí. Tesla zažila zdlouhavé schvalovací procesy při stavbě své továrny u Berlína, což ukazuje, jak složité je v Německu rychle reagovat na změny trhu.

Automobilový sektor tlačí na zjednodušení povolovacích procesů, omezení zbytečné byrokracie a snížení daňové zátěže. Friedrich Merz slíbil nižší daně a menší regulaci, zatímco Scholz navrhuje podporu elektromobilů prostřednictvím daňových pobídek.

Co čeká německé automobilky dál?

Automobilový průmysl je páteří německé ekonomiky, ale momentálně čelí existenčním výzvám. Rostoucí cla, drahé energie, klesající poptávka po elektromobilech a silná čínská konkurence vytvářejí perfektní bouři, která může vážně poškodit německé výrobce.

Naděje nyní spočívá v politických změnách. Nová vláda musí podpořit průmysl, snížit náklady a odstranit překážky pro inovace. Pokud se to nepodaří, hrozí odliv výroby a další ztráty pracovních míst.

Německé automobilky mají stále silnou pozici, ale potřebují rychlé a razantní kroky, aby zůstaly konkurenceschopné ve světě, který se rychle mění.

Prodeje klesají, zatímco výrobní náklady neustále rostou. Volkswagen, Mercedes-Benz a další výrobci dílů zaostávají v přechodu na elektromobily, což ohrožuje jejich budoucnost.Situaci ještě více zhoršují hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který plánuje zavést vysoká cla na dovoz automobilů do Spojených států. Automobilky doufají, že blížící se německé volby 23. února přinesou vládu, která podpoří průmysl a pomůže mu znovu získat konkurenceschopnost.Sázky jsou obrovské. Německá ekonomika, největší v Evropě, čelí průmyslovému úpadku kvůli levné čínské konkurenci, narušení dodavatelských řetězců a rostoucím nákladům na energie po ztrátě dodávek ruského plynu. Bez vládní pomoci může Německo přijít o desítky tisíc pracovních míst, která se přesunou do zemí s nižšími náklady.Hrozba obchodních válek a rostoucí claNěmecké automobilky jsou extrémně závislé na exportu. Až 75 % vyrobených aut směřuje do zahraničí. Trumpova administrativa nyní plánuje 25% cla na dovoz oceli a hliníku a zároveň pohrozila sankcemi Kanadě, Mexiku a Evropské unii. To by mohlo mít drtivý dopad na německé výrobce, kteří v těchto zemích provozují továrny a dodavatelské řetězce.Značky jako BMW, Porsche a Mercedes spoléhají na americký trh, kde jsou SUV a luxusní modely se spalovacími motory velmi žádané. Pokud Spojené státy skutečně zavedou nová cla, ceny těchto vozů se zvýší, což by mohlo vážně ohrozit prodeje a ziskovost německých automobilek.Vedení automobilek proto ostře kritizuje cla a varuje před obchodními válkami. Šéf BMW Oliver Zipse označil volný obchod za „jeden z nejdůležitějších motorů růstu“. Evropská unie naznačila, že pokud USA cla skutečně uvalí, Brusel přijme odvetná opatření proti americkému dovozu. To by situaci ještě více vyostřilo.Dalším velkým problémem jsou extrémně vysoké výrobní náklady. Ceny elektřiny v Německu jsou třikrát vyšší než v USA a Číně, což vážně narušuje konkurenceschopnost německého průmyslu. Sousední Francie má díky jaderným elektrárnám podstatně levnější energii, což dále znevýhodňuje německé automobilky.Kandidáti na novou vládu se sice shodují, že je nutné snížit ceny energií, ale jejich přístupy se liší. Kancléř Olaf Scholz prosazuje rozvoj obnovitelných zdrojů, zatímco konzervativec Friedrich Merz navrhuje přehodnocení odchodu Německa z jaderné energetiky.Průmysloví analytici upozorňují, že pokud vláda nezajistí stabilní a levné energie, Německo ztratí svou průmyslovou sílu. Firmy jako Volkswagen, BMW a BASF se totiž již nyní poohlížejí po levnějších výrobních lokalitách mimo Německo.Závislost na Číně a zpomalení elektromobilityČína je největším trhem pro většinu německých výrobců, kteří zde generují značnou část svých příjmů. Jenže konkurence roste. Domácí čínské automobilky spolu s Teslou vedou tvrdou cenovou válku, která tlačí německé značky do kouta.Volkswagen chce do roku 2030 zvýšit prodej v Číně z 2,93 milionu na 4 miliony aut ročně, zatímco BMW investuje 20 miliard jüanů do rozšíření výroby elektromobilů v této zemi. Riziko je však obrovské. Německá vláda se snaží omezit závislost na Číně, ale automobilky se odmítají stáhnout, protože žádný jiný trh jim nenabídne podobné objemy prodeje.Zatímco Čína představuje obchodní příležitost, evropský trh s elektromobily stagnuje. Německo loni ztratilo pozici největšího evropského trhu s elektromobily ve prospěch Velké Británie. Prodeje klesly poté, co Scholzova vláda nečekaně zrušila dotace.Výrobci jako Volkswagen a Mercedes-Benz proto omezili investice do elektromobilů. Porsche dokonce plánuje rozšířit nabídku spalovacích motorů a hybridů, protože čistě elektrická auta zatím nenaplňují očekávání.Další překážkou je přeregulovanost německého podnikatelského prostředí. Tesla zažila zdlouhavé schvalovací procesy při stavbě své továrny u Berlína, což ukazuje, jak složité je v Německu rychle reagovat na změny trhu.Automobilový sektor tlačí na zjednodušení povolovacích procesů, omezení zbytečné byrokracie a snížení daňové zátěže. Friedrich Merz slíbil nižší daně a menší regulaci, zatímco Scholz navrhuje podporu elektromobilů prostřednictvím daňových pobídek.Co čeká německé automobilky dál?Automobilový průmysl je páteří německé ekonomiky, ale momentálně čelí existenčním výzvám. Rostoucí cla, drahé energie, klesající poptávka po elektromobilech a silná čínská konkurence vytvářejí perfektní bouři, která může vážně poškodit německé výrobce.Naděje nyní spočívá v politických změnách. Nová vláda musí podpořit průmysl, snížit náklady a odstranit překážky pro inovace. Pokud se to nepodaří, hrozí odliv výroby a další ztráty pracovních míst.Německé automobilky mají stále silnou pozici, ale potřebují rychlé a razantní kroky, aby zůstaly konkurenceschopné ve světě, který se rychle mění.