Na jedné straně stojí obavy z obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, která by mohla zpomalit globální ekonomický růst. Na straně druhé je tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na Írán, člena kartelu OPEC, prostřednictvím sankcí a přísnějšího vymáhání ekonomických opatření. Tyto faktory vedou k nejistotě ohledně budoucího vývoje cen ropy.

Ropa Brent se v úterý obchodovala kolem hranice 76 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosáhla ceny přes 72 dolarů. Začátek týdne byl však poznamenán vysokou volatilitou, kdy se ceny ropy měnily v reakci na oznámení nových celních opatření ze strany Spojených států. I když byla tato cla následně částečně odložena na Kanadu a Mexiko, nejistota ohledně obchodní politiky přetrvává. Trump rovněž podepsal směrnici, která ministra financí Scotta Bessenta pověřuje zvýšením ekonomického tlaku na Teherán.

Čína zareagovala na nová americká cla rychle, ale opatrně. Přestože čínsko-americká obchodní válka nadále vyvolává obavy, export americké ropy by neměl být zásadně ovlivněn. Vývoz ropy do Číny totiž již dříve klesl na méně než 5 % celkových amerických dodávek, což omezuje přímý dopad obchodních omezení. Po lunárních novoročních svátcích se čínské trhy znovu otevřely, avšak ceny ropných futures na šanghajské burze zůstaly víceméně beze změny.

Analytici Goldman Sachs Group Inc. ve své zprávě uvedli, že krátkodobý dopad obchodní války na komoditní trhy by měl být omezený. „Ovlivněné objemy z USA si pravděpodobně snadno najdou nové odběratele na jiných trzích, zatímco Čína může své potřeby pokrýt alternativními dodavateli,“ uvedla Samantha Dartová z Goldman Sachs. Tato situace by mohla na globálních trzích zmírnit obavy z výrazného narušení dodavatelských řetězců.

Trump na tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zmínil také možnost, že Spojené státy převezmou odpovědnost za pásmo Gazy. Naznačil, že by mohlo dojít k nasazení amerických vojáků, kteří by měli zajišťovat bezpečnost v této nestabilní oblasti. Tento návrh je však teprve v rané fázi diskuzí a jeho potenciální dopad na geopolitickou stabilitu zůstává nejasný.

Ropa nyní čelí riziku, že ztratí všechny zisky, kterých dosáhla od začátku letošního roku. Negativní vliv má především nejistota vyvolaná Trumpovými celními hrozbami, která převážila nad pozitivními faktory, jako bylo chladné zimní počasí a sankce vůči Rusku. Ačkoliv se Trump prozatím rozhodl neuvalit cla na Kanadu, některé americké rafinerie již uvedly, že by v případě zavedení cel přešly na zpracování domácí ropy.

K situaci na ropném trhu přispěly i údaje o zásobách ropy v USA. Americký ropný institut (API), financovaný průmyslovými subjekty, oznámil, že komerční zásoby ropy vzrostly v uplynulém týdnu o 5 milionů barelů. Pokud bude tento nárůst potvrzen oficiálními vládními daty, půjde již o druhý týdenní růst zásob od března 2022. Vyšší zásoby by mohly zmírnit tlak na růst cen, který přichází z geopolitických a obchodních nejistot.

Podle Yeapa Jun Ronga, tržního stratéga společnosti IG Asia Pte, obnovení Trumpovy strategie „maximálního tlaku“ na Írán může zvýšit riziko snížení dodávek íránské ropy, což by mohlo přispět k růstu cen. „Toto riziko však musí být zváženo v kontextu aktuálních údajů o zásobách ropy v USA, které byly vyšší, než se očekávalo,“ uvedl Jun Rong s odkazem na zprávu API.

V této situaci se ceny ropy pohybují mezi dvěma silnými faktory – obavami z globálního ekonomického zpomalení způsobeného obchodní válkou a geopolitickými tlaky na dodávky z Íránu. Vývoj na trzích bude záviset na dalším průběhu obchodních jednání mezi USA a Čínou, stejně jako na reakcích OPEC a dalších klíčových producentů ropy na sankce a změny v globálních dodávkách. Analytici proto očekávají, že volatilita cen ropy bude v následujících týdnech pokračovat.