Nad automobilovým průmyslem se vznáší vlna nejistoty, protože hrozba prezidenta Donalda Trumpa, že zavede nová dovozní cla, je stále pravděpodobnější. Za několik týdnů by automobilový průmysl mohl čelit clům ve výši potenciálně až 25 %. Tato hrozící hrozba však zatím nevyvolala podstatné posuny ve výkonnosti akcií automobilek, což je jev, který pro investory představuje různé důvody k obavám. Již dříve prezident Trump pohrozil zavedením přísného 25% cla na dovoz z Kanady a Mexika. Zdá se, že jeho plány se nyní rozšiřují i na zbytek automobilového průmyslu a zahrnují do svých osidel celou řadu významných výrobců automobilů. Nejzranitelnější vůči těmto hrozícím clům jsou němečtí a jihokorejští výrobci automobilů, zatímco americká nadnárodní automobilka Ford Motor Company může z těchto nových obchodních omezení v některých ohledech těžit. Volkswagen – největší výrobce automobilů podle celosvětových prodejů v letech 2016 a 2017 – podle agentury Bloomberg dováží téměř 80 % automobilů, které prodává v USA. Hyundai Motor a Kia Motors, obě významné jihokorejské automobilky, dovážejí přibližně 65 % svých vozů prodávaných v USA. Zdroj: Unsplash V těsném závěsu za nimi v míře vystavení celním sazbám následují značky Mercedes-Benz a BMW, které dovážejí přibližně 63 %, resp. 52 %. Japonští výrobci automobilů, Toyota Motor a Honda Motor, dovážejí přibližně 51 %, resp. 35 % svých prodejů. General Motors a Stellantis NV, nadnárodní automobilový výrobní koncern, dovážejí zhruba 45 % automobilů, které prodávají v USA, přičemž na jejich obzvláště vysokých číslech se podílí kanadská a mexická produkce. V posledních 30 letech automobilky považují Severní Ameriku za jedinou zónu volného obchodu. Na druhou stranu Ford dováží jen asi 20 % vozů, které prodává v USA. Tesla nedováží vůbec a vyrábí své vozy pro americký trh ve svých závodech ve Fremontu v Kalifornii a v Austinu v Texasu. Zajímavé je, že navzdory potenciálním důsledkům vystavení celním sazbám nedošlo v poslední době k výrazným posunům ve výkonnosti akcií. Do úterního obchodování vzrostly akcie společností Volkswagen, BMW a Mercedes od voleb 5. listopadu v průměru o zhruba 14 %. Americké depozitní certifikáty Toyota kótované na burze v USA vzrostly od voleb přibližně o 5 %, zatímco akcie společností Kia, Hyundai a Honda v průměru poklesly přibližně o 5 %. Hůře si vedly akcie General Motors a Ford, které klesly o 10 %, resp. 12 %. Za zmínku stojí, že akcie společnosti Tesla vzrostly přibližně o 41 %. Navzdory silné výrobní základně v USA se Ford ukázal jako nejslabší z této skupiny. Problémy společnosti však nejsou přičítány pouze navrhovaným clům. Po relativně neuspokojivých výsledcích za čtvrté čtvrtletí v únoru se ukázalo, že na úspěch automobilky má vliv nesčetné množství faktorů. Stejně tak společnosti Ford a General Motors odvozují větší část svých zisků ze Spojených států, takže jakékoli narušení tam má větší dopad. General Motors Company (GM) Vzhledem k těmto skutečnostem by se investoři měli připravit na možné změny ve výkonnosti těchto akcií, zejména pokud se nová cla dotknou vozidel bez ohledu na zemi jejich původu. Americký trh je pro všechny tyto automobilky klíčový, neboť je druhým největším trhem s novými automobily na světě, hned po Číně. Navzdory sbližování těchto odlišných proměnných se akcie společností Ford a General Motors nemusí rychle zotavit. Generální ředitel společnosti Ford Jim Farley varoval, že tato cla by mohla zlikvidovat miliardové zisky tohoto odvětví. Podle dřívějších odhadů časopisu Barron’s by cla mohla zvýšit cenu nového automobilu o 4 až 10 %. Ford Motor Company (F) Kromě toho je nanejvýš důležité si uvědomit, že kromě cel ovlivňuje ceny automobilů řada dalších prvků. Například nabídka a poptávka by mohly udržet ceny stabilnější a zároveň potenciálně zhoršit zásah do hospodářských výsledků výrobců automobilů. Jak se dalo očekávat, jen málokdo v automobilovém průmyslu tyto nové dovozní poplatky netrpělivě očekává. Tesla jako vždy vyčnívá z davu. Akcie výrobce elektromobilů rostou navzdory možným rizikům cel a potenciálnímu zrušení daňových úlev na nákup elektromobilů. Investoři však spoléhají na to, že blízké vztahy generálního ředitele Elona Muska s prezidentem Trumpem přinesou automobilce zvláštní výhody, pravděpodobně v podobě urychlení regulace, která urychlí zavádění samořízených automobilů. Tesla chce v roce 2025 zavést program samořízených jízdních služeb. Tesla Inc. (TSLA) V předobchodní fázi středečního obchodování se akcie společností General Motors, Ford a Tesla v podstatě nezměnily, zatímco futures na indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average klesly přibližně o 0,1 %. Nadcházející týdny by mohly být svědky rozsáhlých změn napříč automobilovým průmyslem v tomto bouřlivém geopolitickém klimatu. Jak se toto drama vyvíjí, svět s napětím sleduje, jak rovnováha mezi mezinárodními obchodními vztahy a národními ekonomickými zájmy visí na vlásku.