Tempo růstu čínské průmyslové aktivity v březnu překvapilo pozitivně a nabídlo vzácný paprsek optimismu pro druhou největší ekonomiku světa. V období, kdy se napětí v obchodních vztazích s USA opět zvyšuje, se zlepšení výrobních ukazatelů jeví jako klíčový signál, že čínská ekonomika zatím dokáže odolávat tlakům. Výsledky přicházejí v kritickém čase – právě před možným zpřísněním americké obchodní politiky vůči Číně. Podle pondělní zprávy Národního statistického úřadu dosáhl oficiální index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu v březnu hodnoty 50,5. To představuje nejen nárůst oproti únorovým 50,2, ale i výsledek nad mediánovou předpovědí analytiků agentury Bloomberg, kteří očekávali 50,4. Vzhledem k tomu, že jakákoli hodnota nad 50 signalizuje expanzi, jde o povzbudivý údaj. Nejde však pouze o čísla z výroby. Také nevýrobní sektor, tedy oblast služeb a stavebnictví, zaznamenal zlepšení. Jeho index vzrostl z 50,4 na 50,8, což opět překonalo předpokládanou hodnotu 50,6. Tyto údaje přicházejí v době, kdy se čeká, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámí další cla na čínské zboží. Tato opatření by mohla dále eskalovat napětí mezi oběma světovými ekonomikami. Čína už dříve varovala Spojené státy, že pokud budou pokračovat v zavádění nových cel, bude nucena reagovat odvetnými kroky. Trump, který ve svém druhém funkčním období vystupuje vůči Číně tvrdě, už letos uvalil cla ve výši 20 % na řadu čínských produktů. Právě v tomto kontextu jsou aktuální výrobní čísla vnímána jako jakési zajištění stability, než se obchodní válka opět rozhoří naplno. Ekonomové hodnotí situaci jako smíšenou Navzdory růstu indexů přicházejí i varovné signály. Podle Xinga Zhaopenga, hlavního stratéga pro Čínu ve společnosti Australia & New Zealand Banking Group Ltd., jsou březnové údaje „smíšené“. Upozorňuje, že továrny sice obnovily produkci, ale zároveň prodávají zásoby za nižší ceny. Zároveň klesá objem dovozu i zásoby surovin, což může signalizovat, že poptávka zůstává křehká. Tato kombinace vede k obavám, že současný růst nemusí být dlouhodobě udržitelný. Zhaopeng předpokládá, že ve druhém čtvrtletí by dynamika čínské ekonomiky mohla zpomalit. V takovém případě by bylo podle něj zapotřebí, aby vláda přijala další politická opatření na podporu růstu. Vyslovil také očekávání, že pokud bude dopad nových cel výrazný, čínská centrální banka by mohla snížit požadavky na rezervy bank, aby uvolnila více prostředků do ekonomiky. V reakci na aktuální zprávy posílil čínský jüan vůči americkému dolaru o 0,16 % na hodnotu 7,2516. Zároveň však akciový index CSI 300 oslabil o 0,7 %, když investoři v Asii reagovali obavami z možného zhoršení obchodních podmínek. Politická a investiční rovina čínsko-amerických vztahů Na pozadí ekonomických údajů se odehrávají také diplomatické a obchodní manévry. Spojené státy mají tento týden dokončit přezkum dodržování obchodní dohody, kterou Čína podepsala v první fázi Trumpova prezidentství. Mezitím Čína zveřejnila statistiky ukazující, že zisky průmyslových podniků se na začátku roku snížily, což vyvolává další otázky ohledně udržitelnosti oživení. Současně probíhají i pokusy o posílení důvěry zahraničních investorů. Čínský prezident Si Ťin-pching uspořádal v Pekingu významné setkání s desítkami šéfů světových firem – mimo jiné Stephenem A. Schwarzmanem ze společnosti Blackstone a Jayem Y. Leem ze společnosti Samsung Electronics. Cílem bylo představit Čínu jako spolehlivého partnera a zároveň čelit sílícímu protekcionismu ze strany Spojených států. Si Ťin-pching zároveň vyzval světové podnikatele, aby nevnímali Čínu jako rizikového hráče, ale jako stabilního partnera, který hájí zájmy otevřeného globálního obchodu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy zahraniční investice v Číně oslabují, což představuje překážku pro očekávané hospodářské oživení. Výhled do budoucna zůstává opatrný Čínský premiér Li Kche-čchiang tento měsíc prohlásil, že země je připravena čelit „šokům, které předčí očekávání“, čímž chtěl vyjádřit důvěru v odolnost čínské ekonomiky. Vláda podle něj i nadále usiluje o dosažení růstu HDP kolem 5 % pro letošní rok. Ekonomové však varují, že bez další fiskální a monetární stimulace může být dosažení tohoto cíle obtížné, zejména pokud obchodní napětí s USA zesílí a cla výrazně vzrostou. Z těchto důvodů nelze březnový nárůst aktivity chápat jako jednoznačný důkaz silného obratu. Naopak, může jít o krátkodobé oživení, které odráží snahu výrobců přizpůsobit se očekávaným změnám v celní politice USA. Nad čínskou ekonomikou tak stále visí otazníky, a to nejen kvůli vývoji v zahraniční politice, ale i kvůli vnitřním výzvám, jako je slabší spotřeba, nízký růst zisků a napětí v sektoru nemovitostí. Jisté je pouze to, že další týdny přinesou odpovědi na to, zda se čínskému vedení podaří stabilizovat ekonomiku bez nutnosti razantních zásahů – a zda Spojené státy nezvolí ještě tvrdší postoj v probíhající obchodní rivalitě.