Důvěra v českou ekonomiku letos v březnu opět vzrostla, a to oproti únoru o 1,7 bodu na hodnotu 99,5 bodu. Je tak nejvyšší skoro za tři roky, větší hodnotu měla naposledy v květnu 2022. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství země stoupla v březnu u podnikatelů i spotřebitelů. Mezi podnikateli je nyní nejvyšší od července 2022. "Důvěra podnikatelů vzrostla třetí měsíc v řadě, čímž se přiblížila svému dlouhodobému průměru," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. "Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se po tříměsíčním poklesu zvýšila, a to zejména z důvodu zmírnění jinak nadále výrazně negativních očekávání spotřebitelů ohledně vývoje hospodářské situace v Česku pro období následujících 12 měsíců," sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů. Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v březnu zvýšila o 1,6 bodu na hodnotu 99,6. "Ze všech hodnocených otázek vstupujících do souhrnného indikátoru důvěry podnikatelů k březnovému růstu nejvýrazněji přispěla vyšší očekávaná poptávka ve vybraných odvětvích služeb," uvedl Obst. Důvěra stoupla napříč všemi odvětvími. Ve srovnání s únorem nejvíce vzrostla v obchodě, a to o 2,3 bodu na 102,2. Ve vybraných službách se důvěra zvedla o 1,8 bodu na 102,3, v průmyslu o 1,3 bodu na 94,8 a ve stavebnictví o 1,1 bodu na 115,8. Indikátor důvěry spotřebitelů se oproti předchozímu měsíci zvýšil o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně snížil, přesto ale zůstává podle ČSÚ relativně vysoký. Podíl domácností očekávajících zhoršení své finanční situace se mírně snížil. Počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích 12 měsících, zůstal stejný jako v únoru. Počet respondentů, kteří neplánují v nejbližším roce žádné velké nákupy, ale mírně klesl. Michl jako první Čech získal ocenění časopisu Central Banking Guvernér roku Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl jako první český zástupce získal od odborného časopisu Central Banking ocenění Guvernér roku. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Cena se letos udělovala podvanácté, mezi její držitele z minulosti patří mimo jiné někdejší guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi nebo bývalý guvernér britské centrální banky a nynější kanadský premiér Mark Carney. Časopis vyzdvihl postup bankovní rady ČNB pod vedením Michla při boji s vysokou inflací v Česku. Upozornil zejména na to, že bankovní rada nepostupovala podle svého makroekonomického modelu, který doporučoval prudce zvýšit a následně prudce snížit úrokové sazby, ale přistoupila k dlouhodobému udržování základní úrokové sazby na sedmi procentech. Tento přístup doprovázený posílením koruny podle časopisu přispěl k následnému rychlému zvolnění inflace. Časopis rovněž ocenil Michlův přístup k hospodaření ČNB a ke správě jejích devizových rezerv. Upozornil na postupné snižování kumulované ztráty centrální banky snahou zvyšovat výnosnost devizových rezerv a snižovat jejich volatilitu, mimo jiné nákupem zlata. ČNB za poslední dva roky nakoupila 39,2 tuny zlata, její zlaté rezervy ke konci roku 2024 činily 51,2 tuny. Michl, který je v čele centrální banky od července 2022, získal jako první guvernér ČNB ocenění od časopisu Central Banking. Jiný odborný časopis The Banker v minulosti ocenil dva jeho předchůdce, Miroslava Singera a Jiřího Rusnoka. Signer získal ocenění Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2014 za devizové intervence proti koruně. Rusnok získal stejné ocenění za rok 2018 za způsob ukončení devizových intervencí bez tržních otřesů. Hutě loni vyrobily 2,4 mil. tun ocele, o 25 % méně a dosud nejnižší množství Hutě v Česku v roce 2024 vyrobily celkem 2,4 milionu tun surové ocele, což je druhý rok po sobě nejnižší množství. Oproti roku 2023 klesla loni výroba oceli v tuzemsku o další čtvrtinu. Mírně meziročně klesla opět i spotřeba, která se stejně jako předloni dostala na nejnižší úroveň od vrcholu finanční krize v roce 2009. Snížil se také objem vyvezené oceli do zahraničí, který byl dosud také nejnižší. Naopak dovoz ocelových výrobků do ČR v loňském roce meziročně vzrostl. ČTK o tom dnes informovala Ocelářská unie v tiskové zprávě. Vliv na pokles výroby v ČR měla podle Ocelářské unie zejména situace v huti Liberty Ostrava, která byla dříve největším výrobcem v zemi. Výroba ve firmě však nyní funguje pouze v omezeném režimu. Situaci ale podle tiskové zprávy zhoršovala i pokračující nízká poptávka, vysoké ceny energií, geopolitická situace ve světě, tlak levných dodávek ze třetích zemí či obecně špatná makroekonomická situace v ČR a EU. Spotřeba oceli loni klesla z 5,6 milionu tun na 5,5 milionu tun. O 52 procent poklesla výroba plochých výrobků, jako jsou ocelové plechy či pásy. Dlouhých výrobků, například ocelových tyčí, se v ČR vytvořilo v roce 2024 meziročně o desetinu méně. V tradičně silném segmentu ocelových trubek klesla výroba o 29 procent, přičemž výraznější propad byl zaznamenán zejména u trubek bezešvých. Ty se využívají hlavně v ropném, chemickém a strojírenském průmyslu, jako jsou například výměníky tepla či k přepravě ropy. Objem vyvezené oceli loni činil tři miliony tun, což bylo o 700 tisíc tun méně než v roce 2023. O zhruba 15 miliard korun na 94,4 miliardy Kč propadla rovněž hodnota vyváženého zboží z ČR. Pod hranici 100 miliard se přitom suma dostala po několika letech. Naopak objem dováženého zboží do ČR meziročně vzrostl o více než 300.000 tun na 6,6 milionu tun při celkové hodnotě 173 miliard Kč. Liberty Ostrava, někdejší Nová huť, dříve ročně vyprodukovala okolo tří milionů tun. Podnik se ale dostal do dluhů a zkrachoval. Prvovýrobu, tedy výrobu oceli, podnik ukončil, když na podzim 2023 odstavil poslední fungující vysokou pec a loni v srpnu koksovnu. Nyní tam funguje jen druhovýroba, při níž se ze surového materiálu dělají další výrobky. Firma skončila v konkurzu a insolvenční správce nyní připravuje prodej celého podniku. V současné době v Liberty Ostrava vyrábějí tři závody, jejichž provoz financují jiné firmy.