Zhruba 30.320 klientů zkrachovalé Sberbank CZ si nevyzvedlo své pojištěné vklady za 187 milionů korun. Čas vyzvednout si náhradu svých vkladů měli letos do 10. března, kdy uplynuly tři roky od zahájení jejich výplaty. Naopak téměř 91.000 ze 121.000 klientů Sberbank si přes pobočky Komerční banky vyzvedlo 25,7 miliardy korun. ČTK o tom dnes informoval Garanční systém finančního trhu. Sberbank CZ na přelomu února a března 2022 neustála odliv vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Klienti si mohli své ze zákona pojištěné vklady, tedy peníze na běžných, spořicích nebo termínovaných účtech, vybrat do ekvivalentu 100.000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu Kč. Nevyzvednuté peníze zůstanou v garančním systému a budou použity pro případ budoucích výplat náhrad vkladů. V případě nejasného dědictví může být výplata posunuta i na později. Pokud je náhrada vkladu ve Sberbank součástí dědického řízení, musí se notář nebo dědicové obrátit přímo na garanční systém a oznámit mu to. Výplata náhrad vkladů klientům Sberbank CZ začala 9. března 2022, sedm pracovních dnů od okamžiku, kdy Česká národní banka vydala oznámení o tom, že banka není schopná dostát svým závazkům. Šlo o největší výplatu náhrad vkladů v historii českého systému pojištění vkladů. Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna 2022 poté, co ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila centrální banka 28. února 2022. <!-- DIP popup--> Průmysl v ČR se ani v lednu nevymanil z útlumu, stavebnictví meziročně rostlo Český průmysl zůstává v útlumu, přesto byl jeho lednový meziroční pokles mírnější, než analytici čekali. Zpomalil na 0,6 procenta z prosincových 2,7 procenta. Naopak stavebnictví třetí měsíc za sebou vzrostlo. V lednu byla jeho výroba meziročně vyšší o 8,2 procenta, v posledním loňském měsíci nárůst činil 10,8 procenta. Podle analytiků ale toto zvýšení nemusí ukazovat na zlepšení v oboru. Vyplynulo to z čísel, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), a z vyjádření analytiků. V meziměsíčním srovnání byla produkce v obou odvětvích nižší, v průmyslu o 0,3 procenta a ve stavebnictví o 1,2 procenta. Na meziročním vývoji průmyslu se podle statistiků nejvíce podepsal pokles výroby motorových vozidel. Nižší produkci ale vykázaly i další odvětví zpracovatelského průmyslu, mimo jiné výroba ostatních dopravních prostředků, základních kovů nebo strojů. O procento meziročně klesla i hodnota nových zakázek v průmyslu, přičemž více se snížily zahraniční než tuzemské. "Zázrak se nekoná, průmysl zůstává v útlumu. Lednový výsledek sice překonal očekávání, nicméně ta byla nastavena velmi nízko," komentoval lednová data analytik Cyrrusu Vít Hradil. Analytici jako největší problém pro odvětví vidí v pokračující slabé výkonnosti německé ekonomiky a nově je podle nich problémem i obchodní válka s USA. Podle Petra Smutného z PwC dokud neodezní rizika spojená s rozehranou celní partií amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jeden den ohlašuje cla a druhý den je ruší, se český průmysl jen těžko vrátí na předcovidovou úroveň a ke stabilnímu růstu. Přitom v jarních měsících se průmyslová výroba v Česku tradičně zvedala. Podle ČSÚ v lednu produkce inženýrského stavitelství, což je budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně vzrostla o 6,9 procenta, růst výstavby pozemních staveb, tedy bytových i nebytových budov, byl o něco vyšší, činil 8,7 procenta. Podle Kovandy poptávku po výstavbě podporuje postupný pokles úrokových sazeb, díky kterému jsou dostupnější hypotéky. Analytik investiční společnosti BH Securities Štěpán Křeček ale upozornil na to, že od vzniku nových projektů naopak mohou odrazovat problémy s povolovacími procesy. Vláda schválila zavedení oblastí, kde budou snáz vznikat solární a větrné zdroje Vláda dnes schválila zavedení oblastí, kde budou snáz vznikat fotovoltaické a větrné elektrárny, protože budou schvalovány ve zjednodušeném režimu. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj rychlejší budování obnovitelných zdrojů energie posílí energetickou soběstačnost Česka a zmenší závislost země na dovozu fosilních paliv. Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji.