Federální soudce se ve středu postavil na stranu novinářů Hlasu Ameriky, když vydal dočasný soudní příkaz, který zablokoval kroky prezidenta Trumpa směřující k zrušení mezinárodního vysílání, které je financováno americkou vládou. Tento krok přichází v době, kdy se Trumpova administrativa pokusila zcela změnit financování a provoz některých vládních mediálních organizací. Soudce J. Paul Oetken z amerického okresního soudu konstatoval, že rozhodnutí administrativy „uzurpuje pravomoc Kongresu a jeho legislativní nadřazenost“. Tímto příkazem dočasně zablokoval snahy o ukončení vysílání Hlasu Ameriky (VOA), což znamená, že se novináři a novinářky z VOA mohou stále soudit o zachování financování. Oetken se rovněž domnívá, že žalující novináři z VOA mají vysokou pravděpodobnost úspěchu v meritu jejich případu. Andrew G. Celli Jr., právní zástupce novinářů, považuje tento výrok za „rozhodující vítězství svobody tisku a prvního dodatku“. Zároveň zdůraznil, že jde o „ostrý výtku administrativě, která prokázala naprostou neúctu k principům, jež definují naši demokracii“. Tento verdikt znamená, že administrativní zásahy do mediálních agentur, které jsou součástí americké vládní struktury, narazily na právní odpor, což ve skutečnosti zbrzdilo Trumpovy pokusy o zásahy do těchto organizací. I přes tento rozhodující krok zůstává Hlas Ameriky stále offline a nevysílá. Celli však uvedl, že novináři jsou připraveni na „další bitvu“ a že se připravují na podání dalších žalob, které mohou pomoci zvrátit snahu o vypnutí vysílání. Před dvěma týdny Trump prohlásil, že chce, aby mateřská společnost VOA, americká Agentura pro globální média (USAGM), byla „odstraněna v maximální míře odpovídající platným zákonům“. Následně jmenoval Kari Lakeovou, neúspěšnou kandidátku na guvernérku Arizony a senátorku USA, na pozici dohlížející na tuto agenturu. Lakeová ihned nařídila administrativní dovolenou pro všechny zaměstnance VOA a přerušila financování dalších amerických vysílacích stanic, které podporuje vláda. Trumpovo rozhodnutí čelit vládním mediálním agenturám se ovšem dostalo do konfliktu s právními normami. Tento týden bylo Radio Marti, které vysílá na Kubě, opět uvedeno do provozu. Desítky zaměstnanců, kteří byli na administrativní dovolené, se vrátily do práce, čímž se obnovila vysílání zaměřená na kubánské posluchače. Soudní rozhodnutí v neprospěch administrativy pokračovalo i v případě dalších vysílacích stanic, které dostaly podporu v boji proti Trumpovým nařízení. Kromě Hlasu Ameriky a Rádia Marti podaly žalobu i další tři stanice, které byly ohroženy zrušením financování. První z nich, Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL), soudce v úterý udělil dočasný soudní zákaz ukončení financování. Následně agentura RFE/RL informovala, že část jejího financování bude obnovena. Stejný krok provedl Open Technology Fund, který také podal žalobu na zrušení svých prostředků. Tento právní boj pokračuje, protože Trumpova administrativa má v plánu učinit nové kroky proti těmto médiím. I přes rozsudky a pokusy o zablokování rozhodnutí administrativy, jak uvedl Steve Capus, generální ředitel RFE/RL, je nutné udržet vysílání těchto stanic. Capus v prohlášení zdůraznil, že je důležité, aby všechny zúčastněné strany jednaly s vedením a hledaly optimální cestu, jak pokračovat v poskytování důležitých informací americkým občanům a světovým posluchačům. Tento spor ukazuje i na širší problém vztahů mezi vládními agenturami a neziskovými organizacemi, které mají jakýsi polostátní statut. Tyto agentury zůstávají v mnoha případech závislé na vládních grantech, ale zároveň mají určitou míru nezávislosti. Podle analytiků je to stále problém, na který si budou muset všichni zvyknout, protože politická situace v USA může být pro tyto organizace velmi nepředvídatelná. Zaměstnanci Rádia Svobodná Asie uvedli, že i nadále očekávají, že administrativní zásahy budou pokračovat, přičemž se očekává, že žaloby mohou v budoucnu přinést výsledky, které budou mít vliv na jejich fungování. V reakci na tento právní boj některé stanice zmínily, že se budou i nadále soudit, aby si zajistily své právo na vysílání, a to bez ohledu na administrativní změny. V závěru je jasné, že boj mezi vládními mediálními agenturami a Trumpovou administrativou se nezastaví. Tato rozhodnutí budou mít dlouhodobý dopad nejen na americkou zahraniční politiku, ale i na role veřejného a soukromého sektoru v oblasti mediálního vysílání.