Bílý dům a jeho podpora Tesly: Etické otázky a vliv na akcie V posledních týdnech se Bílý dům stále intenzivněji zaměřuje na podporu automobilky Tesla [TSLA], což vyvolává etické otázky ohledně střetu zájmů a neobvyklého přístupu k podpoře domácího průmyslu. Prezident Donald Trump a jeho administrativní tým se jasně postavili na stranu Elona Muska, což vedlo k tomu, že se Tesla stala jediným favoritem vlády, i přesto že na americkém trhu působí mnoho konkurenčních společností. Trumpova podpora Tesly a její důsledky Jediná podpora Tesly ze strany Trumpovy administrativy je jedním z mnoha způsobů, jakým se úředníci Bílého domu snaží využít svou moc k prosazování konkrétních obchodních zájmů. V pátek Trump upozornil na to, že vandalismus proti showroomům Tesly by měl být považován za terorismus. Tento výrok přišel po demonstracích před prodejnami, které měly za cíl vyjádřit nesouhlas s politikami, které Musk ve spojení s Tesla a federální vládou prosazuje. Podle Trumpa, který tvrdil, že hořící showroomy jsou srovnatelné s útokem na Kapitol z 6. ledna 2021, jsou aktivity proti Tesla „teroristickými činy“. Tento výrok však vyvolal kritiku odborníků na etiku, kteří upozornili na to, že vandalismus nelze srovnávat s terorismem. Hui Chen, protikorupční expert a bývalý federální prokurátor, se vyjádřil, že taková podpora konkrétní domácí značky v prostoru, kde je konkurence, je velmi neobvyklá a představuje problém pro etiku. „Tohle se prostě nedělá,“ uvedl Chen. Taková podpora je podle něj v případě domácího průmyslu příliš přehnaná a neadekvátní, když existuje mnoho dalších konkurentů na americkém trhu. Tesla a vliv Elona Muska na rozhodování vlády Podpora Tesly přináší přímý prospěch Elonovi Muskovi, který je generálním ředitelem této společnosti a zároveň působí jako zvláštní vládní zaměstnanec v Oddělení pro vládní efektivitu. To znamená, že jeho postavení mu umožňuje mít značný vliv na vládní rozhodnutí, které přímo ovlivňují Tesla a její pozici na trhu. Tento vliv měl i přímý dopad na akcie Tesly, když se Trump během živé reklamy na Bílém domě rozhodl ukázat, jak by mohl sám Muskovi poskytnout šek na auto Tesla. Tento okamžik vedl k krátkodobému nárůstu hodnoty akcií Tesly. V minulosti už byly podobné situace, kdy vláda poskytla určitou preferenční podporu domácímu průmyslu, ale nikdy se to neuskutečnilo v takové míře, jak tomu bylo u Tesly. Podle Jordana Libowitze, viceprezidenta pro komunikaci ve skupině Citizens for Responsibility and Ethics in Washington , by taková podpora měla být širší a neměla by se soustředit pouze na jednu konkrétní společnost. Chcete využít této příležitosti?Ministr obchodu a problém s etickými pravidly Nadšení Bílého domu pro Teslu dosáhlo nového vrcholu, když v lednu 2025 vystoupil ministr obchodu Howard Lutnick na Fox News a veřejně vyzval diváky k nákupu „levných“ akcií Tesly. Tento výrok byl široce považován za porušení etických pravidel a nabízení zavádějícího investičního poradenství. Ačkoli akcie Tesly skutečně klesly o více než 48 % od svého prosincového maxima, Lutnickovo tvrzení, že akcie jsou „levné“, bylo zavádějící. Tradičně jsou akcie Tesly stále jedny z nejdražších na Wall Street, což činí tuto poznámku jako nepodloženou a eticky problematickou. Reakce veřejnosti a situace s akciemi Tesly Akcie Tesly po Lutnickově vystoupení poklesly o 1,7 %, což naznačuje, že taková vládní podpora neposkytla akciím Tesly dlouhodobou stabilitu. Libowitz upozornil, že je těžké považovat tento výrok za něco jiného než službu Bílého domu Elonu Muskovi, jelikož jeho osobní majetek je velmi silně vázán v akciích Tesly. Tato situace vyvolává otázky o střetu zájmů, zejména když Bílý dům podporuje jednu konkrétní společnost nad ostatními. Závěr Ve světle těchto etických problémů je stále těžší považovat podporu Tesly Bílým domem za normální součást vládní politiky. Představitelé vlády se stále více angažují ve prospěch Tesly, což přináší Elonu Muskovi a jeho společnosti nepřiměřené výhody. Zároveň se ukazuje, že taková podpora se odchyluje od běžného postupu, jakým vláda přistupuje k domácím podnikům, což podle odborníků vyvolává otázky o etických normách a transparentnosti ve vládních rozhodnutích.