Trump hrozí vysokými cly, Čína je připravena reagovat. Obchodní válka se může rozhořet naplno Stručně: Blížící se zavedení nových amerických cel může vyhrotit obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Peking varuje před protiútokem, ale zároveň vyzývá k dialogu. Obě ekonomické supervelmoci stojí na křižovatce – buď dojde k dohodě, nebo k rozpojení jejich ekonomik. 2. duben jako klíčový moment Prezident Donald Trump označuje 2. duben za „den osvobození Ameriky“. Právě tehdy mají být oznámena reciproční cla na obchodní partnery USA. Čínští představitelé s napětím čekají, zda se tento krok stane začátkem otevřené obchodní války, nebo zda Trump ponechá prostor pro jednání. Situaci komplikuje i Trumpova nekonzistentní rétorika – zatímco v kampani hrozil 60% clem na veškeré čínské zboží, zároveň naznačil, že cla na Čínu by mohla být součástí širší dohody o prodeji TikToku. Ve svém nedělním projevu prezident zdůraznil, že chce dohodu o TikToku uzavřít ještě před víkendem, a znovu zopakoval svůj „skvělý vztah se Si Ťin-pchingem“. V praxi však pokračuje v utahování šroubů čínským firmám, zejména pokud jde o přístup k americkým technologiím a investicím. Trumpova nevyzpytatelnost se stává strategickým nástrojem nátlaku, který destabilizuje nejen čínsko-americké vztahy, ale i globální trhy. Již nyní reagují asijské burzy poklesem, obzvlášť silně zasáhly dopady japonské a jihokorejské automobilky. Čína varuje, ale volá po spolupráci V Pekingu je nálada obezřetná, ale odhodlaná. Čínské ministerstvo zahraničí vzkázalo, že Spojené státy by se měly „vrátit na správnou cestu dialogu a spolupráce“. Současně však vyslalo jasné varování: pokud se USA rozhodnou pro celní nebo obchodní válku, Čína je připravena bojovat. Během schůzky čínského vicepremiéra Che Lifenga a amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera vyjádřila čínská strana hluboké znepokojení nad stávajícími i plánovanými cly. Čínská státní média vzkazují, že jakékoli poškození čínských zájmů povede k odvetě. A pokud se USA pokusí změnit obchodní status Číny, Peking to nepřijme bez odporu. Čína zatím reagovala spíše mírně, ale systematicky. Uvalila celní odvety na dvě dosavadní Trumpovy vlny 10% cel a zároveň posiluje právní rámec pro protiopatření – včetně nového nařízení podepsaného premiérem Li Kche-čchiangem, které rozšiřuje možnosti „protisankčního zákona“. Peking se tak připravuje nejen na případné další americké kroky, ale i na dlouhodobější přerušení ekonomických vazeb. Globální význam rozpojení Pokud by došlo ke skutečnému oddělení americké a čínské ekonomiky, šlo by o změnu s globálními důsledky. Rozpad dodavatelských řetězců by zasáhl obě strany a vyvolal turbulence na trzích. Podle analytika Scotta Kennedyho z CSIS Washington jsme dnes na „skutečném rozcestí“. Buď cla povedou k obnovení jednání a stabilnějším vztahům, nebo se obchodní válka vyostří natolik, že dojde k postupnému ekonomickému rozpojení. A s tím i k značnému hospodářskému utrpení. Trump mezitím dál stupňuje tlak – nově pohrozil clům na země dovážející venezuelskou ropu, přičemž Čína je hlavním odběratelem. Podle bývalého diplomata Kurta Tonga se tak může stát, že cla na čínské zboží dosáhnou slíbené 60% úrovně již během léta. To by podle ekonomů vedlo k výraznému poklesu dodávek a zásadnímu narušení obchodních toků. Peking mění strategii Na rozdíl od první Trumpovy obchodní války v roce 2018 nyní Čína zaujímá strategičtější postoj. Využívá globální nejistotu kolem politiky „America First“ k vlastnímu prospěchu. Vystupuje jako obhájce volného obchodu a globální stability – což jí může pomoci získat nové spojence, včetně obchodních partnerů USA v Asii a Evropě. Prezident Si Ťin-pching nedávno apeloval na zahraniční investory, aby nepodléhali protekcionismu. „Blokování cest druhých nakonec zablokuje jen ty vaše,“ řekl na fóru v Pekingu za účasti šéfů firem jako FedEx nebo Qualcomm. Mezitím Čína urychluje diverzifikaci exportu – směřuje více k Evropě a dalším asijským zemím, což je klíčová strategie, pokud bude přístup na americký trh komplikovanější. Složitá cesta k dohodě Přestože obě strany deklarují zájem o vyjednávání, není zřejmé, jak se k jednacímu stolu dostanou. Trumpův spojenec Steve Daines během návštěvy Pekingu naznačil, že podmínkou jednání je omezení toku fentanylových prekurzorů z Číny do USA. Peking však trvá na tom, že v této oblasti koná dostatečně a obviňuje Washington z obviňování bez důkazů. Podle analytiků Trump pravděpodobně bude pokračovat v budování tlaku až na maximum, než vůbec k rozhovorům přistoupí. Čína naopak požaduje komplexní balíček ústupků, nikoli jednání „bod po bodu“. Podle pozorovatelů bude chtít Peking dosáhnout zmírnění amerických technologických restrikcí, možná i změnu v otázce vojenské pomoci Tchaj-wanu. USA by mohly usilovat o zvýšení čínských nákupů amerického zboží nebo otevření investičních možností, i když ty se nyní kvůli bezpečnostním obavám opět zužují. Dohoda? Možná. Ale není jistá Jak uzavírá Kurt Tong, dohoda není jediný možný cíl. Trump může považovat uvalení cel bez dohody za vítězství – jako důkaz, že „restrukturalizoval vztahy“. Podobně Si Ťin-pching může doma prezentovat kontrolovaný protiútok jako důkaz síly a nezávislosti Číny. Obě strany tak mohou odcházet od jednacího stolu s pocitem vítězství – i když skutečné náklady na jejich rozhodnutí ponese globální ekonomika.