Zatímco americká centrální banka stále zvažuje, kdy a jak upravit svou měnovou politiku, do popředí její pozornosti se dostává nová vlna celních opatření prezidenta Donalda Trumpa. Představitelé Federálního rezervního systému během uplynulého týdne opakovaně vyjadřovali obavy z dopadů, které mohou mít nová cla na americkou ekonomiku, inflaci i trh práce. Vzhledem k tomu, že Trump již oznámil 25% clo na dovážené automobily a chystá další kolo opatření k 2. dubnu, roste na trzích nervozita. Fed zatím vyčkává, jak se situace vyvine. Podle několika členů Fedu představuje obchodní politika administrativy hrozbu, která může zvýšit ceny, zpomalit růst a ohrozit zaměstnanost. Tato kombinace je pro centrální banku složitá, neboť každá z těchto výzev si žádá odlišný přístup. Inflaci by Fed potlačoval zvýšením sazeb, zatímco na oslabení ekonomiky či trhu práce by reagoval snižováním úrokových sazeb. Současná situace tak zcela narušuje jednoznačný kurz a komplikuje rozhodování. Rizika přicházejí z obou stran Ve svých vystoupeních zdůraznili představitelé Fedu, že dopady cel mohou být obousměrné. Na jedné straně zvyšují inflační tlaky, protože dovážené zboží se stává dražším, což se přenáší do spotřebitelských cen. Na straně druhé však cla mohou poškodit spotřebitelskou důvěru a oslabit poptávku, což by znamenalo riziko poklesu ekonomické aktivity a potenciálně i zaměstnanosti. Prezidentka bostonského Fedu Susan Collinsová ve čtvrtek uvedla, že vliv cel na inflaci je prakticky nevyhnutelný, i když možná pouze krátkodobý. Upozornila ale, že není možné vyloučit ani delší trvání těchto efektů, zvláště pokud by vedly k trvale vyšším cenovým očekáváním u domácností a firem. Tento psychologický efekt je důležitý – i jednorázový cenový šok může posílit inflační očekávání a vést firmy k přenášení vyšších nákladů na zákazníky. To by v konečném důsledku znamenalo setrvalý růst cen, který by Fed nemohl ignorovat. Takový scénář přitom nevyloučil ani prezident st. louiského Fedu Alberto Musalem, který varoval před přílišným spoléháním se na to, že dopad cel bude jen dočasný. Fed pod tlakem trhu a vlastního mandátu I když finanční trhy stále doufají ve snížení úrokových sazeb během letošního roku, Fed zatím zůstává opatrný. Nástroj FedWatch skupiny CME, založený na futures trzích, naznačuje, že investoři očekávají až tři snížení sazeb v roce 2025. Tato očekávání vycházejí z domněnky, že Fed bude chtít podpořit ekonomiku, pokud by se zhoršila zaměstnanost. Prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari však upozornil na jiné riziko – pokles důvěry spotřebitelů, který může mít silnější dopad než samotná cla. Jeho slova reagovala na nedávné průzkumy, které ukázaly zhoršení spotřebitelského sentimentu. Pokud by tento trend pokračoval, mohl by být pro Fed důvodem k rychlejší reakci ve formě uvolnění měnové politiky. Prezident atlantského Fedu Raphael Bostic je zatím opatrnější. V rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že v letošním roce očekává pouze jedno snížení sazeb, a to za předpokladu, že se inflace udrží na vyšší úrovni. Pokud by však začala růst nezaměstnanost nebo dále klesala důvěra spotřebitelů, může Fed přistoupit k úpravě dříve. Zároveň připustil, že další vlna cel může odklad změn prodloužit. Guvernérka Fedu Adriana Kuglerová ve svém projevu před Hispánskou obchodní komorou upozornila, že obchodní politika zvyšuje inflační očekávání veřejnosti, což představuje riziko dalšího tlaku na ceny. Připomněla také, že zkušenost s inflací z posledních let je stále čerstvá, a spotřebitelé i firmy tak mohou být na jakýkoli nový impuls citlivější než dříve. Prezident Fedu v Richmondu Tom Barkin ve svém projevu přirovnal současnou situaci k jízdě autem v husté mlze. Řekl, že za podmínek, kdy jsou data nejasná a politické signály nejednoznačné, je velmi obtížné nastavovat měnovou politiku. Podle něj není současná situace typickou nejistotou, ale stavem, kdy je „nulová viditelnost“ a je třeba zastavit a rozsvítit výstražná světla. Fed tak pravděpodobně nebude v dohledné době měnit sazby, pokud se mlha nezvedne – tedy dokud nebudou jasnější dopady cel, vývoj inflace a síla domácí poptávky. Jeho současný postoj lze shrnout jako opatrné vyčkávání. Rozhodnutí Fedu se oddaluje, nejistota na trzích přetrvává Vše nasvědčuje tomu, že Federální rezervní systém bude v nadcházejících týdnech velmi opatrný. Přestože některé signály ze strany trhu ukazují na potřebu uvolnění, Fed se nechce unáhlit, zejména kvůli nejistotám plynoucím z obchodní politiky. Trumpova cla představují významný vnější faktor, který může zcela změnit výhled inflace i zaměstnanosti. Z pohledu investorů tak zůstává otázka, jak dlouho bude Fed vyčkávat a jak silně budou jeho další kroky ovlivněny politikou Bílého domu. Ačkoliv centrální banka deklaruje nezávislost, její reakce na externí šoky bude klíčová pro další vývoj trhu. Zatím se tedy zdá, že do dubna Fed do změny sazeb nezasáhne. S blížícím se termínem nových cel a stále mlhavějšími ekonomickými daty tak budou oči trhů i veřejnosti dál upřeny na Fed – a čekají, zda se mlha konečně rozptýlí.