závodu o Měsíc, který v druhé polovině minulého století aktivně probíhal mezi 2 mocnostmi – USA a Sovětským svazem. Ve stejný den (dokonce i v tom samém roce) se Paul McCartney rozhodl opustit svou legendární kapelu.

11. dubna roku 1970 z mysu Canaveral na Floridě odstartovala kosmická loď Apollo 13. Při cestě k Měsíci bohužel došlo k výbuchu jedné z nádrží se stlačeným kyslíkem, a posádka byla nucena uskutečnit předčasný návrat na Zemi o 6 dní později.

Při pohledu do průřezu historií toho na dnešní den ale připadá samozřejmě ještě o mnoho více:

• 1814 – Napoleon Bonaparte se na nátlak svých generálů vzdal koalici spojenců a následně byl spolu s tisícovkou svých gardistů poslán do vyhnanství na ostrov Elba.
• 1868 – V Japonsku zrušili šogunáty.
• 1899 – Spojené státy americké připojily mezi svá teritoria (nezačleněná území) Guam a Portoriko.
• 1902 – Enrico Caruso nahrál svou první gramofonovou nahrávku v Miláně.
• 1915 – Premiéra němého filmu Charlie Chaplina Tulák.
• 1945 – Americká armáda osvobodila koncentrační tábor Buchenwald.
• 1963 – Papež Jan XXIII. vydal encykliku Pacem in terris (Mír na zemi).

A nyní se už můžeme přesunout klasicky do světa byznysu a ekonomiky:

• 1919 – Byla založena Mezinárodní organizace práce.
• 1951 – Společnost Eckert-Mauchly Computer Corporation prodala první komerčně dostupný počítač ve Spojených státech, UNIVAC I (UNIVersal Automatic Computer I), Úřadu pro sčítání lidu USA. To znamenalo počátek komerčního počítačového průmyslu a připravilo půdu pro vývoj moderních strojů používaných v podnicích a průmyslových odvětvích po celém světě.
• 1976 – Společnost Apple představuje světu svůj legendární počítač Apple 1.
• 2019 – Julian Assange, spoluzakladatel serveru WikiLeaks, byl zatčen britskými úřady poté, co byl vyhoštěn z ekvádorského velvyslanectví v Londýně, kde sedm let nacházel azyl. Assange byl později obviněn z několika trestných činů, včetně spiknutí za účelem vniknutí do počítače, které souvisí s jeho rolí při zveřejňování utajovaných dokumentů prostřednictvím WikiLeaks.

Apollo, projekt amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) probíhal v 60. a 70. letech 20. století. Právě díky tomuto programu přistáli první lidé na Měsíci. Celkem 24 astronautů programu Apollo navštívilo Měsíc a 12 z nich se prošlo po jeho povrchu. Další astronauti NASA se mají na Měsíc vrátit do roku 2025 v rámci vesmírného programu Artemis.

V květnu 1961 se prezident John F. Kennedy zavázal, že Amerika přistane s astronauty na Měsíci do roku 1970. Volba mezi konkurenčními technikami pro dosažení přistání a návratu na Měsíc byla vyřešena až na základě značného množství dalších studií. Uvažovalo se o třech metodách. Při přímém výstupu by jedno vozidlo odstartovalo ze Země, přistálo na Měsíci a vrátilo se. Navrhovaná raketa Nova by však nebyla do roku 1970 připravena. Při setkání na oběžné dráze Země by se kosmická loď s posádkou spojila na oběžné dráze Země s pohonnou jednotkou, která by nesla dostatek paliva pro cestu na Měsíc. Tato metoda však vyžadovala dva samostatné starty.

Při nakonec použitém způsobu setkání na oběžné dráze Měsíce vynesla výkonná nosná raketa (raketa Saturn V) 50tunovou kosmickou loď na měsíční trajektorii. Kosmická loď měla tři části. Kuželovitý velitelský modul (CM) nesl tři astronauty. K zadní části CM byl připojen servisní modul (SM), který nesl palivo a energii a tvořil velitelský/servisní modul (CSM). K přední části CSM byl připojen lunární modul (LM). Jeden astronaut zůstal v modulu, zatímco další dva přistáli na Měsíci v LM. LM měl sestupný a výstupný stupeň. Sestupný stupeň zůstal na Měsíci a astronauti se vrátili do CSM ve výstupním stupni, který byl odhozen na oběžné dráze Měsíce. LM létal pouze ve vesmírném vakuu, takže aerodynamická hlediska neměla na jeho konstrukci vliv. (Proto byl LM nazýván první skutečně pravou kosmickou lodí.) Před návratem do zemské atmosféry byl SM odhozen, aby shořel. Modul se doslova rozprskl v oceánu. Setkání na oběžné dráze Měsíce mělo tu výhodu, že k němu byla zapotřebí pouze jedna raketa a že se ušetřilo palivo a hmotnost, protože LM se nemusel vracet na Zemi.

V únoru 1966 byly zahájeny mise bez posádky, při nichž se testovaly rakety Apollo a Saturn. První let Apolla s posádkou byl odložen kvůli tragické nehodě, požáru, který vypukl v kosmické lodi Apollo 1 během pozemní zkoušky 27. ledna 1967 a při němž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. NASA na to reagovala odkladem programu, aby mohla provést změny, například nepoužívat při startu čistou kyslíkovou atmosféru a nahradit poklop základního modulu novým modelem, který se dal rychle otevřít.

V říjnu 1968, po několika letech na oběžnou dráhu Země bez posádky, uskutečnilo Apollo 7 let na oběžnou dráhu 163 s plnou posádkou tří astronautů. Apollo 8 provedlo první krok průzkumu Měsíce s posádkou: z oběžné dráhy Země bylo navedeno na měsíční trajektorii, dokončilo oblet Měsíce a bezpečně se vrátilo na Zemi. Apollo 9 uskutečnilo prodlouženou misi na oběžné dráze Země za účelem kontroly lunárního modulu. Apollo 10 se vydalo na oběžnou dráhu Měsíce a vyzkoušelo modul až do vzdálenosti 15,2 km od povrchu Měsíce. Apollo 11 v červenci 1969 završilo postupný postup přistáním na Měsíci; 20. července se astronaut Neil Armstrong a poté Edwin (alias Buzz) Aldrin stali prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu Měsíce.

Takový byl začátek série letů Apollo. O příběhu Buzze Aldrina jsme si nedávno na Burzovním světě pověděli více. Nezapomeňte si tento článek přečíst – jeho osobní příběh je opravdu zajímavý.